pondělí 9. prosince 2019

Přišel advent

U nás letos přichází advent zatím jen velmi opatrně. Dům pořád připomíná spíš skladiště než domov a není moc co zdobit. Ale kalendář máme pověšený, bez toho by to nešlo. Adventní věnec není kam položit, tak ten musí počkat. Snad stihneme aspoň půladventní :-) A ozdobené máme jen dveře. Věnec jsem umotala oboustranný, protože jsou dveře prosklené. Víc nazdobený je zevnitř, ale i záda jsem ozdobila aspoň trochu, aby to bylo hezké zvenčí. S dětmi jsme pověsili svítící hvězdu do štítového okna, tak je nás dům už také vidět :-)

(S tím adventním věncem to bylo složitější. Vymysleli jsme s dětmi, že místo věnce pořídíme očíslované svíčky a nazdobíme. Vybrali jsme svíčky a hezkou podložku, několik týdnů jsem to tady přesunovala z místa na místo, až jsem to někam uklidila. Určitě někam, kde to bez problémů najdu, až bude třeba. No a už druhý týden marně hledám :-) Odhaduju, že 23. prosince svíčky slavně vyplavou :-D )



pátek 29. listopadu 2019

Proč a jak číst Bibli s dětmi?

Nedávno mě známá požádala o zamyšlení pro jeden křesťanský časopis na téma Proč a jak číst bibli s dětmi. Popravdě mě to trochu zaskočilo, necítím se kompetentní psát články do časopisů :-) Ale proč ne, zkusit se má (skoro) všechno... 





úterý 12. listopadu 2019

52 týdnů modliteb s dětmi - Modlete se, když čtete Bibli

Po pauze je tu zase další modlitební námět a inspirace. Je pro mě teď složité udržet soustředěnost a nevypadávat, nezapomínat. Děje se toho hodně a život je dost neuspořádaný. Ale tohle téma mi jde do rány :)

pondělí 4. listopadu 2019

Adventní kalendář 2019

Začátek listopadu znamená nejvyšší čas začít vymýšlet letošní adventní kalendář. Přináším tedy pár nápadů, která vás třeba zaujmou a pomůžou vám zorientovat se v možnostech, které jsou. Jsou jich totiž tisíce...

středa 30. října 2019

Skryté příběhy - Trabanti na útěku (Praha - Malá strana, Hradčany)

Blíží se 30. výročí Sametové revoluce. Jako vždycky, i tady si pomáhám vyprávěním příběhů. A tak jsme se vypravili s dětmi na misi Trabanti na útěku, která mapuje události předcházející těm listopadovým.

Tentokrát nám autoři Skrytých příběhů nepřipravili žádný "úvod do děje, jako to je u mnoha jiných tras, a tak jsem vyprávěla já. Výborným odrazovým můstkem mi byla knížka Zeď od Petra Síse, kterou jsme s dětmi četli v posledních dnech. Našla jsem taky několik videí, na některé z nich se určitě s dětmi koukneme.


Lobkovický palác - dějiště příběhu. A "trabant a útěku" jako vzpomínka.

čtvrtek 24. října 2019

Hudebky, výtvarky, sportovky... prostě kroužky

Jedna z věcí, kterou domškolácí řeší a na kterou dostávají doma vzdělávající rodiče spoustu otázek, jsou kroužky. Jak je vybrat? Kolik je správný počet? Co dělat, když jich v okolí není dost? Nebo co když je výběr příliš široký? A mělo by mít dítě od všeho trochu? 

Dnes bych chtěla napsat něco málo o tom, jak to s kroužky máme zařízené my. S vědomím, že děti jsou zatím poměrně malé (Synek je druhák a Mrňavka prvňačka) a co platí letos, může být za rok úplně jiné. Základní nastavení v mé hlavě se ale asi dramaticky měnit nebude...


sobota 5. října 2019

Stěhování je příležitost

Raději vyhořet, než se stěhovat... Kdybych dostala padesátku pokaždé, když jsem tuhle hlášku v posledních týdnech slyšela... A musím říct, že chvílemi jsem i uvažovala, jestli na tom přeci jen něco není.

Neuvěřitelné se stalo skutkem a my jsme přestěhovaní. Tedy, většina našich věcí je přestěhovaná. A my jsme teď ve zvláštním mezičase - meziprostoru, kdy nejsme doma ani tady, ani tam. V bytě už je jen posledních několik kusů nábytku, který tady zůstává pro potřeby nafocení před prodejem a následných prohlídek. Pár základních kusů nádobí, několik knížek, pro každého oblečení na týden... Jsme jako na dovolené, akorát ve svém vlastním bytě. Dům je plný krabic, je v něm pár kusů toho míň potřebného nábytku. Lednička přijede zítra, kuchyně za měsíc (to zas jednou Jíťa špatně četla a nevšimla si dodací lhůty na kuchyňskou desku...). A tak... Čeká nás tedy zase po mnoha letech spaní na matracích, večeření na podlaze a svícení žárovkami, které jsou provizorně připojené ke kabelům stavebními objímkami. Už jsme si mysleli, že jsme na to staří, a je to tu zas :-) Dětem to ovšem připadá jako úžasné dobrodružství a oběd "po indicku" (rozuměj - sedí se na zemi a jí rukama) si děsně užívají. My o něco míň...

I tak jsem ale za ten proces vděčná. Donutil mě udělat zase další krok na cestě k minimalističtější domácnosti.


pondělí 23. září 2019

Balíme kufry... a krabice

Ten pocit, když si po týdnech poprvé vytřete v domě podlahy a začněte tam chodit v ponožkách. To už je skoro jako doma...

Náš dům je dokončený, drobné nedodělky odstraněné, klíče předané. Za týden přijedou stěhováci. Uprostřed beden uvažuju o rozšíření jména o šlechtický přídomek von Krabice 🙂


středa 18. září 2019

Písanky pro druhou třídu

Za celé léto jsem nestihla na blogu nějak shrnout ten první rok domácí školy a už je tu druhý. Tak než se pustím do úvah (které mi vždycky zaberou spoustu času a energie), mám pro vás trochu inspirace, co nás letos chytlo a chceme používat.

Jako první jsou tu písanky. Používali jsme je se Synkem v 1. třídě a používáme je teď i s Mrňavkou. Víc o těch prvňáckých později. Dnes o těch pro druháky, protože těch je na trhu mnohem míň.



52 týdnů modliteb s dětmi - Modlete se za sílu obstát před tlakem vrstevníků

středa 21. srpna 2019

Zadní část zahrady

Zahrada začíná dostávat budoucí obrysy. Zatím velmi hrubé... :-)

Náš pozemek je taková dlouhá nudle, která končí pod lesem. Je to cosi mezi rumištěm a loukou, v pozadí je les, hranice mezi pozemkem a lesem tvoří neproniknutelné houští. Tedy pro lidi neproniknutelné. Divočáci tudy projdou docela snadno. Od začátku tedy bylo jasné, že plot musí být i vzadu.

Moje původní představa, že se pokusíme co možná nějvětší část houští ponechat a plot povedeme skrz něj, vzala za své před pár dny, když jsem začala klestit místa pro zabetonování sloupků. Ukázalo se, že je to nereálné. Byla to směs bříz, habrů, šípků, ostružiní a špendlíků, jeden kmínek na druhém a všude samý trn. Bylo jasné, že všechno musí pryč a divočina začne až za plotem...

Ráno bylo jako další z kapitol do virtuální knihy na téma "blondýna začíná zahradničit". V půjčovně stavebního a zemědělského náčiní se na mě pán koukal trochu nedůvěřivě, když jsem mu sdělovala, že si jedu pro křovinořez. Ano, opravdu pro sebe. Ano, opravdu s ním budu sekat já. Jestli ho nastartuju? Snad jo :) S kanystrem na benzince jsem si připadala ještě vtipněji. Naštěstí už mám dobře zvládnutou etýdu "žena v nesnázích" a příjemný pán ve středním věku mi natankoval tři litry a ještě všechno vysvětlil. To máte tak... mám kouzelné auto, které je vždycky jako zázrakem připravené před domem s plnou nádrží. Dělám spoustu věcí, ale nestarám se o auto. Nikdy jsem sama netankovala. S kanystrem to byla moje premiéra... :-)

Sekání a klestění mi trvalo skoro celý den a z krásné divočiny je teď pruh nevzhledné paseky. Příroda je ale silná a mocná, nemám obavy, že bych nejpozději na jaře neměla co na práci, až to začne krásné znovu obrážet. Za plotem, před plotem...


Posekaná tráva, shrabáno, ale křoví ještě na svém místě


První ostružiny už jsou sklizené a vysekané


Takhle krásně divoký byl konec naší zahrady... Uprostřed hromady kompostu, slámy, shrabané stařiny a ostružin


Líska je jedna z mála, které zůstaly


A břízka. Břízy mám ráda. Pár jich na zahradě zůstane, ať tam máme aspoň něco vzrostlého, než nové stromky povyrostou


Hromady vysekaného náletu k dalšímu zpracování


Hodně hromad. Tohle jsou jen některé...


V kompostu vyklidili pár dýní a mají se k světu. Budeme mít první dýňovou sklizeň v životě :-)

A takhle vypadá průsek u budoucího plotu teď. Časem bych sem chtěla vysadit několik divokých keřů. Dřín, svídu, aronii... A nechám kontrolovaně rozrůst šípkové růže. Vytvořit tady louku by stálo příliš úsilí a vlastně mi to nedává moc smysl. Takhle se zahrada propojí s okolím mnohem přirozeněji.


První dýňové přísliby


A zasloužená odměna na závěr


V tuhle chvíli by už měl být plot hotový. Až se znovu pojedeme podívat na stavbu, uvidíme konečně, odkud kam vlastně ta naše zahrada sahá :-)





středa 17. července 2019

Provizorní zahradničení

Naše stavba jde do finále, ne tak práce na pozemku. Pochopila jsem, že při současné situaci, kdy firmám zoufale chybí pracovní síla, se dokončení své zakázky dočká dřív ten, kdo víc křičí a vyhrožuje žalobami. A tenhle druh vyjednávání já neumím a nejsem si jistá, jestli umět chci. Tak čekáme...

A protože situace v našem panelákovém bytě a na balkoně začala být neúnosná, uprostřed největších červnových pařáků muž rozhodl, že aspoň část sazenic musí pryč. Já jsem pořád čekala, že záhony budou každým dnem, ale začalo být jasné, že pokud nevymyslím nějaké provizorní řešení, skončí všechno v kompostu... A tak jsme z Lidlu donesli několik papírových přepravek, nakoupili plastové pytle a provizorně zasadili aspoň papriky a rajčata. vytvořila jsem ještě nouzový záhonek pro pár kuchyňských bylin, slunečnice a ačokču, které na balkoně zabíraly nejvíc místa.


V bedničkách je několik odrůd paprik, z nimi slunečnice, ačokča, pár měsíčků, které vyklíčily v kompostu a vzadu v pytlích asi 6 odrůd rajčat.


Meduňka, rozmarýn a šalvěj

úterý 16. července 2019

Skryté příběhy - Trilobiti v ohrožení (Praha 5 - Barrandov)

Mise, která nás provedla skutečnou pražskou divočinou a místy, kam by nás jinak nikdy nenapadlo vyrazit. Barrandovské terasy znám jen z pořadů typu Hledání ztraceného času :-) Zvládli jsme ji během jednoho odpoledne spolu s misí S Annou na smrt na Klamovce (víc o ní TADY).



středa 10. července 2019

Skryté příběhy - S Annou na smrt (Praha 5 - Klamovka)


Krátká mise, kterou jsme si dali během jednoho odpoledne spolu s Trilobity v ohrožení (článek bude brzy). Zavedla nás do parku, o kterém jsem vůbec nevěděla a příjemně mě překvapil tím, jak je velký a stinný.




úterý 9. července 2019

Vysvědčení v domácí škole

Máme za sebou první závěrečné vysvědčení. První domškolácké a také první vůbec. 

Koncem června měl synek své druhé přezkoušení. I když dopředu nebyl ani trochu nervozní, na místě ho přeci jen trochu nervozita přepadla a chvíli trvalo, než se začal cítit komfortně. Materiálů jsme ale měli s sebou dost, všechny potřebné oblasti učiva první třídy Synek bezpečně zvládl (ve skutečnosti měl většinu zvládnutou už před začátkem školy), takže k nervozitě nebyl důvod. A bylo to opět fajn. Paní učitelka si všechno prohlédla, ptala se... měla skutečný zájem. Synek se nakonec rozpovídal, ukazoval všechny své výrobky, lapbooky z našich dlouhodobých projektů, písanky, pracovní sešity...a byl hrdý na to, co dokázal.



neděle 23. června 2019

Letná

Bylo to silné. Množství lidí takové, že nebylo v možnostech člověka nějak to pojmout. Nejsilnější ale byla nálada. Pohodová, vřelá, přátelská... Nikde žádná agrese, nadávky nebo řvaní, děti si v klidu hrály na zemi v písku a dospělí je opatrně překračovali. Ve frontě na WC nebo vodu byl klid a nikdo se netlačil. Několik set tisíc lidí a jen pár ztracených dětí, žádná zranění. V přeplněném metru klid a úsměvy. Takový trochu přelidněný piknik 😉

Nejsilnější moment - když spolu několik set tisíc lidí mlčí. A mlčí tak, že je ticho a slyšíte ptáky...

Před 30 lety jsem byla stará jako dnes naše Mrňavka. Generace našich rodičů tam byla s dětmi a věřili, že bude líp. Že někdo přijde a nějak to zařídí. Každé další volby byly nová naděje a pak další zklamání. Asi nám nějak začíná docházet, že nikdo nepřijde a nezařídí to. Musíme si to "líp" udělat sami. Najít každý jednu věc, kterou uděláme, aby se nám v téhle zemi žilo fajn. A aby naše děti nemusely ta 30 let vyprávět svým dětem, že byly na Letné s k ničemu to nebylo...



čtvrtek 20. června 2019

Tak moc jsem si přála...

... mít trochu času sama pro sebe, užívat si samotu a ticho, číst si a nic nemuset, o děti aby bylo postaráno a všechno na chvíli počkalo...

Až se mi to splnilo.



Takže pozor, co si přejete 🙂

pátek 14. června 2019

Děti, kapesné a vztah k penězům

Čas od času se připletu k rozhovoru na téma děti a kapesné. Názory na kapesné jsou velmi různorodé a přístup k němu se v rodinách hodně liší (jeho výše, frekvence, zásluhovost vs. bezpodmínečnost...). Dnes se chci věnovat tomu, jak to máme u nás. Snad pro vás bude článek přínosem (klidně i ve stylu "tak takhle teda fakt nikdy" :)
Jak víte, máme 3 děti. synkovi je teď 7 a půl, Mrňavce bude koncem prázdnin 6 a Maluchovi během pár týdnů 3. Kapesné dostávají starší dva cca od pěti let. V následujícím článku jsou různé otázky, se kterými se setkávám a nad kterými uvažuju:

zdroj: https://humoropedia.com/money/

středa 5. června 2019

Dům roste a já zahradničím na balkoně

Stavba domu se pomalu blíží k závěru, během několika týdnů by mělo být hotovo. To samé se bohužel nedá říct o zahradě. Už přes dva měsíce čekáme na osazení retenční nádrže na dešťovou vodu a s tím související terénní práce. Takže naše budoucí zahrada zatím pořád není srovnaná a v místě budoucích zeleninové záhonů jsou pořád hromady hlušiny a šutrů. A já zatím zahradničím na balkoně :)


úterý 21. května 2019

Skryté příběhy - Bomba na kolejích (Srbsko)

Státní svátek a výročí konce 2. světové války jsme oslavili tématicky. Vyrazili jsme s dětmi na misi, která je tematicky zasazená mezi partyzány. Nejprve rychlá zastávka na stavbě, acyhom omrkli, jak nám to pěkně roste, a pak hurá do Srbska.


Oficiální informace o trase:

Bomba na kolejích

Rok 1943 | Srbsko | délka 6 km | 7 zastavení | trvání 2.5h
Trasa vede od nádraží v Srbsku k jeskyni Koda a pak lesem a podél potoka zpátky, kolem skoro stoleté trampské osady Údolí děsu. 

Partyzán s přezdívkou Jirouš se za války skrývá a chystá se vyhodit do povětří vlak s německými zbraněmi.
Příběh je inspirován českým odbojem za druhé světové války a sabotážemi partyzánů z Brd.


52 týdnů modliteb s dětmi - Modlete se, abyste dokázali odpustit druhým (kteří vás zraňují neúmyslně)

úterý 14. května 2019

Skryté příběhy - První český Indián (Praha - Petřín, Zahrada Kinských)


Na Petříně jsou celkem 3 mise Skrytých příběhů. Dnes jsme se vydali za prvním českým indiánem od rozhledny směrem do zahrady Kinských.



Oficiální informace o trase:

První český indián

Rok 1908 | Praha - Kinského zahrada | délka 1 km | 7 zastavení |trvání 0.5h
Trasa vede od horní brány do zahrady poblíž Štefánikovy hvězdárny přes romantické skalky, vyhlídky a jezírka až do dolní části parku s východem na Náměstí Kinských.

Do Prahy přijel indián, aby zjistil příčinu nemoci, na kterou umírá jeho kmen.

V roce 1908 přivezl český cestovatel a znalec kaktusů A. V. Frič z Jižní Ameriky, z dnešní Paraguye, do Prahy ještě něco jiného než katus – indiána Čerwuiše z kmene Čamakoko. Byl to vůbec první indián, kterého Češi kdy viděli jinak než na obrázku. Čerwuiš i většina jeho kmene trpěli neznámou průjmovitou nemocí. Nebyla to jen tak ledajaká „běhačka”. Bylo to s nimi tak špatné, že hrozilo vymření celého kmene. Čerwuiš se tedy obětoval a vydal se s Fričem do pro něj zcela neznámé Evropy hledat lék pro sebe i své příbuzné. Všemu v Praze se divil a Pražané se divili jemu. Jednoho dne se vydal na procházku do Kinského zahrady. Čeká ho zásadní setkání s breberkologem Novákem.

sobota 11. května 2019

Co čteme - Knížky o zahradě pro předškoláky a mladší školáky

V minulém knižním článku jsem sepsala malý přehled našich top knížek o zahradě a zahrádce pro nejmenší děti, cca 2-5 let (najdete ho TADY). A teď je čas trochu se mrknout na knížky pro předškoláky a mladší školáky. Tedy věk, kdy už si s dětmi fakt čteme a není to jen o prohlížení obrázků a "najdi žížalu, kde je krtek, jak dělá had...". V tomhle věku děti obvykle rády spolupracují na všem, co dělají rádi jejich rodiče (tedy pokud je nikdo nevyhání, že jsou na to ještě malí). No a mají-li prostor, s chutí si to zkouší dělat po svém, testují, co je možné... a občas taky nadělají trochu spoušť.

Naše děti se ochotně podílí na všem, co na zahradě dělám. Zatím tedy na zahradě na chalupě mých rodičů a doma v květináčích, truhlících a výsevních miskách. Zalévají, vysévají, přepichují, sázejí... cokoli jim umožním. A musím říct, že už je to opravdu pomoc a spolupráce a ne jen "ať něco dělá a hlavně mi nechá chvíli klidu na práci".

Tak tady přináším tipy na několik knížek o zahradách, zahrádkách a zahradničení pro děti ve věku Mrňavky a Synka. Rozdělila jsem je do 3 skupin - knížky vzdělávací, zahradnické a příběhové. A pro rodiče jeden bonus na závěr :-)

Držte si klobouky, bude to dlouhé...