středa 17. července 2019

Provizorní zahradničení

Naše stavba jde do finále, ne tak práce na pozemku. Pochopila jsem, že při současné situaci, kdy firmám zoufale chybí pracovní síla, se dokončení své zakázky dočká dřív ten, kdo víc křičí a vyhrožuje žalobami. A tenhle druh vyjednávání já neumím a nejsem si jistá, jestli umět chci. Tak čekáme...

A protože situace v našem panelákovém bytě a na balkoně začala být neúnosná, uprostřed největších červnových pařáků muž rozhodl, že aspoň část sazenic musí pryč. Já jsem pořád čekala, že záhony budou každým dnem, ale začalo být jasné, že pokud nevymyslím nějaké provizorní řešení, skončí všechno v kompostu... A tak jsme z Lidlu donesli několik papírových přepravek, nakoupili plastové pytle a provizorně zasadili aspoň papriky a rajčata. vytvořila jsem ještě nouzový záhonek pro pár kuchyňských bylin, slunečnice a ačokču, které na balkoně zabíraly nejvíc místa.


V bedničkách je několik odrůd paprik, z nimi slunečnice, ačokča, pár měsíčků, které vyklíčily v kompostu a vzadu v pytlích asi 6 odrůd rajčat.


Meduňka, rozmarýn a šalvěj

úterý 16. července 2019

Skryté příběhy - Trilobiti v ohrožení (Praha 5 - Barrandov)

Mise, která nás provedla skutečnou pražskou divočinou a místy, kam by nás jinak nikdy nenapadlo vyrazit. Barrandovské terasy znám jen z pořadů typu Hledání ztraceného času :-) Zvládli jsme ji během jednoho odpoledne spolu s misí S Annou na smrt na Klamovce (víc o ní TADY).



středa 10. července 2019

Skryté příběhy - S Annou na smrt (Praha 5 - Klamovka)


Krátká mise, kterou jsme si dali během jednoho odpoledne spolu s Trilobity v ohrožení (článek bude brzy). Zavedla nás do parku, o kterém jsem vůbec nevěděla a příjemně mě překvapil tím, jak je velký a stinný.




úterý 9. července 2019

Vysvědčení v domácí škole

Máme za sebou první závěrečné vysvědčení. První domškolácké a také první vůbec. 

Koncem června měl synek své druhé přezkoušení. I když dopředu nebyl ani trochu nervozní, na místě ho přeci jen trochu nervozita přepadla a chvíli trvalo, než se začal cítit komfortně. Materiálů jsme ale měli s sebou dost, všechny potřebné oblasti učiva první třídy Synek bezpečně zvládl (ve skutečnosti měl většinu zvládnutou už před začátkem školy), takže k nervozitě nebyl důvod. A bylo to opět fajn. Paní učitelka si všechno prohlédla, ptala se... měla skutečný zájem. Synek se nakonec rozpovídal, ukazoval všechny své výrobky, lapbooky z našich dlouhodobých projektů, písanky, pracovní sešity...a byl hrdý na to, co dokázal.