Minulý týden byl pro nás takový standardní. Na modlitby před spaním jsme zvyklí. Bylo několik příležitostí modlit se za ochranu před zlými sny, to je u nás pravidelné téma. Ovšem víkend byl hektický a ve znamení rodinných oslav, takže pravidelné nedělní téma na další týden píšu až v pondělí.
Téma tohoto týdne bude o trochu větší výzva, než to minulé :)
Modlete se, když vstáváte
Oddělit si čas pro ztišení hned ráno, to je pro mě dlouhodobě velká výzva. Ráda ponocuju a ráno vyspávám, každá minuta v posteli navíc je pro mě jako dar :) Takže vstávat dobrovolně dřív, abych stihla ranní ztišení, s tím dost bojuju. Znamená to jít dřív spát a zkrátit tak večerní čas, kdy je doma klid a já můžu dělat něco svého. A ráno nepodlehnout lákavé představě posunout budík o půl hodiny a ještě si poležet.
Oddělit si ráno čas pro ztišení jako rodina, aspoň kratičké, to je ještě náročnější. Nejsme na to zvyklí, nepočítáme s tím v časovém harmonogramu. Obvykle se modlím za nadcházející den až v autě po cestě do školky. Pokud jedeme.
Takže tenhle týden vnímám jako příležitost nastartovat rituál, o který jsem už dávno stála, ale nějak na to nedošlo. Aspoň chvilku se ráno s dětmi modlit za to, co nás čeká. Odevzdat den Pánu Bohu do rukou a připomenout si, že je ve všem s námi. Že nebudeme na ty všechny úkoly a výzvy sami. Chtěla bych přečíst pár veršů z žalmu nebo třeba verše z Hesel Jednoty bratrské (jestli je neznáte, vřele doporučuju - buď v papírové podobě nebo jako aplikaci do mobilu). Může to být fajn příležitost modlit se s dětmi Modlitbu Páně (nebo Otčenáš, chcete-li) nebo nějakou ranní, pokud znáte. Zároveň sem patří modlitby za všechny dlouhodobé potíže a obavy našich dětí (málo kamarádů ve škole, obavy z učení a písemek, konflikty s vrstevníky, ranní loučení ve školce...). Aby naše děti vyrážely ven nejen dobře oblečené, ale také ujištěné, že Pán Bůh je bude provázet celý den.
Zase znovu chci začít vstávat ráno před dětmi, abych měla aspoň chvíli klidu na své vlastní ranní ztišení. Chvíli si číst z Bible, chvíli se modlit v tichu, než začne obvyklý shon. Vždycky, když jsem se do toho pustila, bylo to skvělé a prožívala jsem velké požehnání. Ale nikdy mi to nevydrželo dlouho. Znamená to totiž být ukázněná večer a chodit rozumně spát, abych to pak nemusela ráno dohánět. A to je problém, v tom stále selhávám.
Pro mě tedy úkol hne dvojitý - moje vlastní ranní ztišení, které opravdu zoufale potřebuju, a společné rodinné ztišení s dětmi. A o víkendech i s tatínkem :)
Tak doufám, že někdo z vás jde do toho se mnou, protože tohle je fakt výzva :)
Žádné komentáře:
Okomentovat