Chceme mít modlitební téma celý týden, ale nedaří se, nedaří... Nebo spíš... ono to nakonec vždycky na ten celý týden vyjde, protože než zjistím, jaké bude další téma, máme tu čtvrtek.
Tentokrát tedy úkol dosti osobního charakteru - Modlit se za odvahu mluvit pravdu
Děti lžou z různých důvodů. Maličké děti mají velkou fantazii a některé dokážou sugestivně líčit nejrůznější příhody, které se ale vůbec nestaly. To je fáze, přejde. Mrňavka na tohle byla expertka. Několikrát mi různí lidé gratulovali k další holčičce na cestě. Vyprávěla jim naprosto přesvědčivě, kdy se narodí, jak se bude jmenovat i jaké oblečky už máme nachystané. No, je nás stále pět :-) Její nejlepší kamarádka Viktorka je podle Mrňavky nejspíš superhrdinka, která byla i ve vesmíru a má zkušenost úplně se vším. "Viktorka to říkala..." byl jednu dobu ultimátní argument pro cokoli.
Tohle ale není lež v pravém smyslu slova. A spíš než dítěti vysvětlovat, že to není pravda, můžeme skočit na jeho hru a rozvíjet fantazii. Jen nakonec poznamenat, že to je všechno jen jako. Děti si ve fantazii mohou odžít nejrůznější touhy, sny i obavy a to je dobře.
Děti ale lžou i ze strachu, chtějí se vyhnout trestu. Zatloukají, obhajují se... Trest je v jejich očích i rozladěný nebo smutný rodič. Lžou i děti rodičů, kteří usilují o respektující výchovu a své děti nebijou, nekřičí na ně (nebo se o to aspoň snaží) a místo trestání to s dětmi probírají. Nést důsledky chyb a omylů je prostě nepříjemné bez ohledu na to, jak respektující rodiče jsme.
V takové situaci si vždycky říkám, jak silná vzájemná důvěra mezi námi je. Co můžu udělat proto, aby byla větší? Aby dítě necítilo strach a dokázalo překonat pocit studu? Je to lekc epro nás oba. Já se učím zvládnout své emoce a místo trestání nabídnout řešení a jak by to mohlo být příště líp. A dítě se učí, že přiznání je součást řešení. vlastně si tu zkouší pokání. U Boha totiž není odpuštění bez pokání. Potřebujeme se naučit přijít, přiznat svoji chybu, omluvit se, pokusit se to vyřešit nebo napravit a taky hledat cesty, aby to příště bylo lepší. Můžeme tedy svým přístupem ukazovat dětem na Boží lásku, která je obrovská, ale také spravedlivá. Bůh lež a klam nenávidí, ale miluje hříšníka. I my rodiče můžeme být citliví a laskaví, plní lásky a přitom se jasně postavit proti lži.
No, mám se ještě hodně co učit.
A pak je tu samozřejmě kategorie lhaní a podvádění, kdy se děti snaží získat nějakou výhodu nebo někomu uškodit. Když jsem takové situace řešila s dětmi na táborech, vždycky jsem s snažila přijít na to, jaké jsou skryté motivy. Proč o to dítě tolik stojí nebo čeho se tak bojí. Podívat se na tu situaci očima dítěte. Mělo nějaký důvod. Jaký? Proč? A až pak řešit co dál. ni tady ale přísný trest nic neřeší. Je potřeba ale s dětmi mluvit o důsledcích, o tom, jak jejich lež ubližuje ostatním, kazí hru nebo vztahy...
A za co se modlit?
Především za odvahu říkat pravdu, i když se mi nechce. Za schopnost a odvahu omluvit se. A také abychom dokázali poznat rozdíl mezi pravdou a lží.
A my dospělí se můžeme zamyslet nad tím, jak často a proč lžeme dětem my. Kolikrát řekneme "nejde to", ačkoli nechceme. Používáme nejrůznější falešné argumenty, místo abychom řekli pravdu. Vyprávíme báchorky ve snaze udělat dětem hezčí dětství (Opravdu dítě potřebuje slyšet, že sluníčko není vidět, protože spí ve veeeeliké posteli, že je přinesl čáp nebo že babička se změnila ve hvězdičku a pejsek odjel na farmu?). No a samostatná kategorie je strašení dětí. Jsou i lepší výchovné nástroje než strašení čertem nebo tím, že Ježíšek nic nepřinese (ostatně i celý Ježíšek a dárky, to je taky jedna velká lež...).
Moje zkušenost je, že kdo se ptá, snese pravdivou odpověď. Může být velmi jednoduchá, úměrná věku. Ale proč se uchylovat ke klišé nebo pohádkám, když naše děti chtějí jen poznat svět, ve kterém žijou? A úplně v klidu zvládnou fakt, že máma nebo táta některé věci nechtějí, nemají rádi nebo nezvládli.
Můžeme se tedy modlit i za to, abychom dokázali říkat pravdu svým dětem a abychom ve vlastních automatických odpovědích dokázali rozlišit pravdu od lži.
Žádné komentáře:
Okomentovat