Baví nás - Pískování

V únoru dcerka chytla nějakou infekci, vyfasovala antibiotika na 14 dní a zůstala se mnou a maluchem doma. Pro ni úplně nová zkušenost. Nebývá nemocná. Po dvou dnech se jí ulevilo, horečky opadly a nastala obligátní nuda, kterou znají všichni rodiče malých dětí. Kdy ji přestaly bavit knížky, hračky a hry, vylovila jsem ze skříně sadu na pískování, kterou jsem před nějakou dobou pořídila jako dárek na "až někdy" v Agátině světě. Djeco mám ráda a máme od téhle značky doma víc hraček a her. Tak jsem doufala, že ani tady nešlápnu vedle.

Naše děti rády tvoří a vyrábí a synek miluje barvy a třpytky úplně stejně jako dcerka. Z toho důvodu jsem pořídila sady rovnou dvě, rybky a ptáčky. Ukázalo se to jako prozíravé řešení, protože synek chtěl vyrábět taky a o prvním marodícím víkendu jsme strávili celé nedělní odpoledne pískováním.

Sada je vymyšlená tak, že krabička, ve které jsou uložené 4 obrázky, krabičky s pískem a třpytkami a špachtlička, slouží zároveň i jako pracovní prostor. Pokud se všechno daří tak, jak má, nemusíte mít obavy, že budou třpytky po celém bytě.

Jak to funguje? Obrázek je tvořený lepící vrstvou, kterou chrání papírová vrstva s očíslovanými políčky. Dítě postupně pomocí špachtle sloupává jednotlivá políčka podle čísel a posype odpovídajícím barevným pískem nebo třpytkami. Ty sklepe do krabičky a následně z krabičky vysype zpět do nádobky. Krabička má pro tento účel v roku maličký otvor. Je to šikovně vymyšlené.

V balení je přiložený návod, kde je uvedené i pořadí barev, jak je doporučeno postupovat. My jsme u prvních obrázků postupovali podle svého, ale nebylo to ideální řešení. Je třeba vysypávat nejprve detaily a "vnitřky" a pak až okolí, pozadí na závěr. Světlé barvy až po tmavých. I přes veškerou snahu se totiž písek nalepí i na dříve posypané plošky a výsledek nemusí být dost kontrastní.

Sada je určená pro děti od 6 let, což se ukázalo jako dobré doporučení. Šestiletý synek zvládl pracovat jen s minimální pomocí. Dcerce je 4 a půl a pro tu bylo sloupávání ještě obtížné. Sloupávala jsem já, ona posypávala a sklepávala písek zpět do nádobek. Společně jsme zvládly jeden obrázek vytvořit asi za hodinu (čistého času), synkovi to trvalo déle.

Celkově musím říct, že mě tahle aktivita moc bavila a děti také. Společné vyrábění máme rádi, ale ne vždycky máme nápady, do čeho se pustit. Pískování jsem plánovala jako dárek, protože sada je poměrně drahá, ale nakonec jsem ho vytáhla jen tak na rozptýlení během marodění. A bylo to moc fajn. S dcerkou jsme pak vyráběly další obrázky během odpolední, kdy starší synek byl ve školce a malušek si dával poobědovou siestu. Děti technika hodně baví a už přicházejí s vlastními nápady, co by se dalo dělat dál, jak využít zbylý barevný písek a třpytky. A taky jsme si hezky užili všechno to povídání o rybách a ptácích. Proč jsou někteří pestří a jiní hnědí, proč jsou tropické ryby krásně zbarvené a naše v rybníce jen zelené, jaz zvířata vidí a co považují za zajímavé u svých protějšků, jak s maskují, předstírají (třeba oko na ocase je fajn finta). kolik toho ještě nevíme (nejen my doma, ale ani vědci)... Tyhle příležitosti sdílet nadšení z Božího stvoření mám moc ráda a cením si jich.

PS: Veškeré knížky, hračky, hry a pod. jsem si koupila nebo půjčila v knihovně. A doporučuju je čistě proto, že ráda šířím dobré věci dál. Žádný článek tady na blogu není sponzorovaný.