Minulý týden byl stěhovací, počítač zabalený, myšlenky všude možně, jen ne tam, kde by měly být. Modlili jsme se sami i s dětmi hlavně za to, abychom to všechno zvládli, nic se nepokazilo. Koncem týdne také za to, aby se podařilo dovézt ledničku a dostat ji do domu. Dopravci obvykle trvají na zpevněných plochách a schodech do domu. My nemáme ani jedno. Ale díky Bohu se všechno potkalo a nic se nepokazilo. V sobotu jsme půjčili přívěs, nakoupili dětem v ikee nábytek, vyzvedli bazarovou knihovnu (naši barvu už nevyrábí), od kamaráda fošny na nájezd do domovních dveří a stihli to všechno akorát do příjezdu ledničky. Odpoledne se zastavila ségra s mužem, dětmi a deseti větrníky (V našem městečku je cukrárna, kde mají větrníky s normální šlehačkou. To už je dneska skoro zázrak :) a tak jsme si užili i první návštěvu. Co na tom, že příbory jsme ještě nedovezli a skleničky jsou všechny někde na dně krabic. Byla to pohoda i s tím jedním provizorním plecháčkem, který v domě zatím máme pro potřebu zahánění akutní žízně.
Teď už se pomalu vracíme k obvyklému rytmu, i když zatím v provizorním nomádském stylu. Děti krom montování nábytku zase dělají i češtinu a matiku a já jsem se dostala zase k blogu :-)¨
Téma pro tenhle týden je zase aktuální:
Modlete se za ochranu před zlem v médiích
Nebo, chcete-li, před vlivem médií. A taky videí, her a sociálních sítí.
V době, kdy jsem byla malá a dospívající, hodně se mluvilo o vlivu televize. Rodiče byli vyzýváni, aby hlídali, na co se jejich děti koukají. Řešilo se, zda má televize vliv na rostoucí agresivitu u dětí. Nevím, jestli už někdo k něčemu dospěl. Za sebe můžu říct, že naše děti televize moc nezajímá. Rozčiluje je, že se musí koukat na to, co tam zrovna je, nemůžou si to zastavit, vrátit, přetočit... a nemůžou si pustit, na co zrovna mají náladu. I na televizi si pouští hlavně filmy.
Mnohem zásadněji dnes vnímám youtube a počítačové hry, čas u tabletu a mobilu.
Nechci teď psát článek na téma jak řešit čas u tabletu a co dětem pouštět. I když i o tom můžu někdy v budoucnu napsat, jak tohle doma máme.
Chtěla bych tenhle týden vzít jako příležitost povídat si s dětmi o tom, jak na nás obsah v televizi, videích a hrách působí. Co je pro nás dobré a moudré a co ne? Je rozumné na to koukat? Je rozumné dělat to právě teď? Pán Bůh nám nic nezakazuje. Dává nám naprostou svobodu dělat, co uznáme za vhodné, a také zodpovědnost za to, jak to dopadne. Děti ještě těžko mohou nést plnou zodpovědnost za to, co dělají. Nemyslím si, že je moudré přenechat veškerou zodpovědnost za jídlo, tablety nebo volnočasové aktivity zcela na nich. Nedokážou dohlédnout tak daleko. Ostatně ani my si nejsme vždycky jistí, co je dobré a co ne. Je ale fajn postupně jim zodpovědnost předávat a vysvětlovat jim, podle čeho a proč nastavujeme limity. A určitě je fajn být v tom upřímní a otevření. Neschovávat se za obecné "to pro tebe není vhodné" nebo "na to jsi ještě malý". Co je ten pravý důvod? Možná je to strašidelné. Možná to reprezentuje hodnoty, které nesdílíte (partnerskou nevěru, nehezké vztahy v rodině nebo mezi dětmi, konzumní chování...). Mluvit s dětmi o hodnotách je hodně složité, hlavně s malými dětmi. Ale je to důležité. Hodnoty jsou to nejdůležitější, co dětem můžeme předat.
Určitě je fajn mluvit o reklamě - proč existuje, co je jejím cílem, jak na nás podprahově působí a jak tlaku reklamy odolávat. Prčo výrobci chrlí stále další a další produkty s oblíbenými postavičkami? Proč je reklama cílená na děti mezi videi na youtube? Jak reklama působí na nás dospělé? Dokážeme vůbec odolávat tlaku našich vrstevníků (tedy společnosti) nemít to, co mají všichni ostatní, a nesledovat to, co sledují všichni?
A bude fajn zamyslet se, jak média a sociální sítě působí na nás. Je pro nás moudré a zdravé sledovat zprávy, diskusní pořady seriály, filmy...? Jaké máme pak pocity? Vede nás to k vděčnosti a radosti? Je to pro nás příjemně a kvalitně strávený čas? Rosteme tím? Odpočineme si při tom?
Pokud chceme nějaké hodnoty a také pravidla předávat dětem, měli bychom vždycky začínat sami u sebe. Pokud v neděli nadávám u Otázek Václava Moravce a rozčiluju se, co to tam řeční za troubu, těžko můžu večer dětem kázat o vlivu médií... Pokud trávím polovinu bdělého času s mobilem v ruce, těžko můžu dětem nastavovat limity na tabletu. Dřív či později mi to vpálí a budou mít pravdu.
A za co se můžeme s dětmi modlit? Aby se dokázaly moudře rozhodovat, co sledovat a hrát a co ne. Aby dokázaly odolat pokušení dělat to, co dělají všichni ostatní. Aby je Pán Bůh chránil a pokud už se nějaké obrazy dostaly do jejich mysli a myšlenek, aby je osvobodil. Aby se jim nezdály zlé sny. Aby dokázaly odolávat tlaku reklamy a dokázaly prokouknout, co je za ním. Aby jejich svědomí zůstalo čisté a citlivé. Aby dokázaly slyšet varování Ducha svatého pokaždé, když budou mít z nějakého pořadu nebo hry špatný pocit. Abychom jim dokázali dobře předávat a vysvětlovat naše hodnoty. A abychom dokázali my sami žít v souladu s nimi.
Napadají mě dva verše, které bych ráda tenhle týden dětem řekla a mluvila s nimi o nich. Tak ať jsou i pro vás povzbuzením a připomenutím, k čemu nás Pán Bůh volá i v oblasti médií, her a sociálních sítí.
Všecko zkoumejte, dobrého se držte, zlého se chraňte v každé podobě.
1. Tesalonickým 5, 21-22
Všechno je mi dovoleno‘ – ano, ale ne všechno prospívá. ‚Všechno je mi dovoleno‘ – ano, ale ničím se nedám zotročit.
1. Korinstským 6,12
Žádné komentáře:
Okomentovat