pátek 11. ledna 2019

Hrajeme... Čtyřlístek a stroj času

Můj muž i já máme rádi deskové hry a hodně si užíváme, že starší děti už jsou ve věku, kdy se s nimi dá zahrát víc než obrázkové "člobrdo". A protože tipů na hry, které se osvědčily, není nikdy dost, přidám občas sem na blog naše tipy na hry, které nás opravdu baví.


Čtyřlístek a stroj času je kooperativní hra pro dva až čtyři hráče ve věku od 7 let. V reálu ale hru hraje i naše Mrňavka od necelých 5 let. Právě proto, že se jedná o kooperativní hru - všichni hráči spolupracují proti hře - můžete do hry zapojit i mladší hráče, kteří mají jinak problém. Další výhodou spolupráce je, že všichni vyhrají nebo všichni prohrají. Odpadá smutek a vztek dětí, které zatím nesnášejí prohru úplně statečně. No a v neposlední řadě je to potřeba vzájemné komunikace, domlouvat strategii, rozdat si úkoly, navzájem si pomáhat.


Průběh hry (velmi stručně)


Ve středu hracího plánu je stroj času, z něj vyráží Čtyřlístek a do něj se musí zase vrátit dřív, než k němu dorazí některá z armád. Armády jsou ve výchozích bodech, na plánu jsou ukryté zajaté děti a jejich ztracené předměty, děti hlídá několik stráží, Čtyřlístek má v cestě několik zátarasů. Cílem hry je překonat všechny obtíže v podobě zátarasů a stráží, objevit ztracené děti, najít tři ukryté páky stroje času a odletět dřív, než vás dostihnou nepřátelské armády.



Hra postupuje kupředu pomocí, karet,které určí, kolik kroků smíte udělat, zda postupuje některá z armád a kolik žetonků s různými předměty můžete prozkoumat. Na žetoncích najdete různé potřebné věci (pila a sekera na bourání a stavbu zátarasů, peníze, maso nebo glejt pro stráže, aby vás pustily dál, páky časostroje, klíče od zámků a truhel...). Odkrývají se jako v pexesu a je třeba si dobře zapamatovat, co kde je. Na hrací ploše jsou náhodně umístěné karty stráží, zamčených dveří a truhel a vy postupně zjišťujete, co potřebujete k dalšímu postupu. cestou můžete armádám stavět zátarasy a tím je brzdit. Pokud narazíte na stráž a nedáte jí, co si žádá, nabančí vám a vy musíte s motanicí hlavy jedno kolo čekat. Během toho kola vám ale ostatní mohou pomoci hledat potřebný předmět. Každá postava má svoji specifickou zvláštní schopnost (kroky nebo zkoumání navíc, žolíkové žetonky). Je třeba se dobře domluvit, kdo se kam vydá a kdo si bude pamatovat které žetonky. jen tak můžete uspět.

Karty, které vás posouvají ve hře a řeknou vám, co se bude ve vašem tahu dít.

Žetonky s ukrytými předměty.

Když narazíte a stráž nebo se rozhodnete otevřít dveře nebo truhlu, na rubu kartičky najdete informaci, který předmět potřebujete. A co se stane, pokud ho nemáte.





Moje postřehy ke hře


Hra je dobře promyšlená, funguje a má spád. Neohraje se a budete se k ní s chutí vracet. Jedna partie trvá do půl hodiny, tak akorát po večeři. Je určená pro děti a patří mezi těch několik dětských her, které si s chutí zahrají s dětmi i rodiče. Není to nervák a patrně nebudete mít potřebu zahrát si ji po večerech sami, ale je chytá a hraní s dětmi fakt baví. Navíc díky konceptu spolupráce nemusíte záměrně snižovat své schopnosti nebo dětem nahrávat. Prostě jste tým a každý pomáhá svým dílem. Naše děti si obvykle mnohem líp pamatují rozmístění žetonků, Synek rád určuje strategii a Mrňavka, která jinak nerada prohrává, hraje tuhle hru ráda i sama za sebe. 

Výhodou je, že pravděpodobnost výhry nebo prohry nezáleží na počtu hráčů. Hru si dobře zahrajete ve dvou, třech i čtyřech. Naše děti si ji občas rády zahrají už i samy bez nás.

Obecně mě na hře baví a těší, že to není jen laciné využití oblíbených postaviček, ale je vidět, že si někdo dal opravdu práci vymyslet kvalitní hru. Provedení je také dobré, dílky jsou trvanlivé a nemusíte děti nijak hlídat, aby něco nezničily. Sympatické je, že všechny dílky jsou z kartonu a dřeva, žádné plasty.

Hra má přiměřeně vysoký podíl náhody (pořadí karet v balíčku, ale hlavně rozmístění žetonků - někdy vám všechno vychází a někdy 5 kol čekáte na jednu pilu a sekeru), tak akorát, aby byla každá partie jiná a zároveň vás prvek náhody neštval. Bez dobré spolupráce a komunikace a také bez dobré paměti vyhrát nejde, na druhou stranu někdy vám žetonky nejdou a vyhrát se nepodaří. Díky tomu máte chuť se ke hře vracet.

Pravidla jsou poměrně obsáhlá, ale velmi dobře srozumitelná. Jako obvykle je nejlepší pročíst si je a zahrát si jednu hru na zkoušku. Všechny situace jsou v pravidlech dobře vyřešené, na žádnou nejasnost jsme zatím nenarazili. Do děje hry vás uvede celostránkový komiks.









Využití v domácí výuce


V každé hře se děti něco učí, žádná není zbytečná ztráta času. V téhle si děti trénují paměť a soustředění, komunikaci a spolupráci v týmu. Mladším dětem pomáhá snáz snášet prohru a učit se ji snášet jako přirozenou součást života. Když prohrajete, jste v tom všichni spolu.



Za sebe hru jednoznačně doporučuju rodinám s dětmi cca 5-10 let, ať už máte s moderními deskovými hrami zkušenosti nebo ne. Chytne vás a strávíte u ní spoustu fajn času s dětmi.


PS: Veškeré knížky, hračky, hry a pod. jsem si koupila nebo půjčila v knihovně. A doporučuju je čistě proto, že ráda šířím dobré věci dál. Žádný článek tady na blogu není sponzorovaný.






3 komentáře:

  1. Děti ji mají moc rády - hlavně dcera 11. Hrají ji už samy s kamarády. Ale nás dospělé nebaví, hrála jsem ji jednou a stačilo mi to, jako rodina volíme více konstruktivnější hry jako Carcassonne, Osadníci z Katanu...

    OdpovědětVymazat
  2. Super, zkusíme, díky za tip. To by mohla hrát s námi už i Baru.

    OdpovědětVymazat
  3. Vypadá to zajímavě, mohlo by to u nás mít úspěch. Dcera miluje čtyřlístek. Celkově se teď za poslední půl rok hodně změnila. Baví ji různé deskové hry, ráda si maluje, takže jsem jí koupila takový ten kufřík s fixami, tak jsem ráda, že má konečně nějaký zájem o něco :-) .

    OdpovědětVymazat