Co čteme... Čekání na Vánoce

 Začíná advent, v úterý se ve většině rodin objeví adventní kalendáře (moje tipy najdete TADY) a z knihovniček vylovíme adventní knížky. Já jsme si na letošní rok připravila novou knížku Čekání na Vánoce, která vyšla v Portálu. Je od stejné autorské dvojice Kita, Loskot-Cichocka, jako Čekání na Velikonoce, o kterém jsme psala TADY.

Adventních a vánočních knížek je na trhu celá řada (spousty tipů najdete u Veroniky na blogu Pesleří TADY). Potíž nastane ve chvíli, kdy se rozhodnete vyloučit všechny knížky s Mikulášem, čerty a andělem, s kýčovitými andělíčky na obláčku, s Ježíškem a dárky jako hlavním tématem... Zbyde vám pořád ještě docela dost hezkých zimních a vánočních knížek, ale přeci jen hodně titulů odpadne. Hotový průšvih ale přijde ve chvíli, kdy budete chtít knížku směřující k Bohu, k Ježíši. Takových je totiž na trhu minimum. Patří sem leporela s vánočním příběhem, krásně ilustrovaný Vánoční příběh od Anselma Gruna a další. Ale když chcete knížku na celý advent, jste v koncích...

Proto jsem zajásala, když jsem objevila Čekání na Vánoce. Je to knížka poetická, snadná na čtení i porozumění, zvládnete ji s předškoláky a bude bavit i mladší školáky. Jednotlivé kapitoly jsou kratičké, ideální ke čtení po snídani nebo před večeří... Perfektně se hodí k dalšímu povídání. Se staršími dětmi můžete zapátrat v rodinné Bibli a přečíst si něco víc. 

Nápady pro adventní kalendář 2020

Sešel se rok s rokem a zase se blíží advent a s ním vymýšlení adventních kalendářů. Přináším aktualizované tipy a nápady, jak pojmout adventní kalendář pro vaše děti. Jako i v minulých letech i letos tu budou nápady duchovní i méně duchovní. Věřím, že si najdete to své a advent si krásně užijete nejen vy, ale i vaše děti.

Nápadů pro adventní kalendáře najdete na internetu tisíce. Takže moje první a hlavní rada zní:

Hlavně se z toho nezbláznit!

Advent znamená příchod. Naším hlavním úkolem je připravit své srdce na příchod Božího Syna. Spočinout, zastavit se, zpomalit, čerpat v Boží náruči. Pokoj by mělo být naše klíčové slovo. Snadno podléháme tlaku být lepší a ještě lepší a vymýšlet kdo ví co. Jestli vás a vaše děti kreativní adventní kalendáře baví, směle do toho. Možná si ale děti nejvíc ze všeho přejí čokoládu. To je taky OK. Nenechte si namluvit, že je jedna správná cesta a každý, kdo po ni nejde, není dost dobrý rodič. Nesrovnávejte se s ostatními. Každý máme jiné možnosti, jiné děti, jiné množství energie, peněz, jiné možnosti... I tyhle tipy berte jako inspiraci na poslední chvíli, ale nevnímejte je prosím jako připomínku toho, co všechno jste zase nestihli. To by byla velká škoda.

17. listopad s dětmi

Zvláštní podzim pokračuje. V domě se po roce od stěhování už pomalu dostáváme od provizoria směrem zaběhanému systému a rytmu, Ale karantény a omezení všechno mění, mám spousty práce se vznikající zahradou, která nepočká ..a  víc než co jiného se to snažím všechno nějak zvládnout. Už jsem se ale naučila netrápit se tím, že věci nejsou ideální. V tuhle chvíli to znamená třeba nelpět na datech a slavit tehdy, kdy na to máme čas a náladu. Obvykle to znamená o několik dní později, až to prostě vyjde. Výhoda je, že děti na datech a kalendáři nelpí :-)

A tak si letos připomínáme svátek sv. Václava, 28. říjen, sv. Martina i události 17. listopadu průběžně a různě na přeskáčku celý podzim. 

Co čteme - Knížky o zahradě pro nejmenší (cca 2,5 - 5 let)

Už hodně dlouho jsem na blog nepřidala žádné knižní tipy. Ne snad proto, že bychom nečetli. Naše děti mají knížky rády (Synek si už sám tajně čte po večerech s baterkou a já dělám, že to nevím, protože tajné noční čtení je úplně nejvíc nejlepší :), pravidelně nosíme do knihovny a z knihovny několik kilo knížek (ještě že Malušek stále spí po obědě a tak couráme všude s kočárkem...). Ale tyhle články zabírají hodně času a ten si nějak neumím dělat.

Žijeme zahradou a je to vidět i v naší knihovničce. Takže dneska přináším tipy na knížky pro úplně nejmenší. Následovat budou tipy pro předškoláky a mladší školáky a nakonec taky moje soukromé tipy pro dospělé.

Leporel, které se různým způsobem týkají zahrad a zahrádek je na trhu a v knihovnách hned několik. Záměrně jsem hledala jen ty zahrádkové a vynechala všechna farmářská. Těch je ještě mnohem víc, ale já už jsem jednak trochu unavená z věčného "jak dělá koník?" (třetí dítě je holt třetí dítě) a navíc na naší zahradě zatím nebudou ani slepice, natož pak všechna ostatní hospodářská zvířata. Chtěla jsem se věnovat spíš záhonkům, stromům, kytkám, zelenině...

Takže tady je můj soukromý výběr (vezmu to od knížek pro ty úplně nejmenší po ty trochu sofistikovanější). A předem varuju, bude to dlouhé :-)

Co čteme... Rytíři - Komiksový gamebook

Pokud máte doma dítě, které umí číst, ale nebaví ho to nebo je čtení delších textů pro něj náročné, určitě máte zkušenosti s komiksy. Já jsem na podzim narazila na komiksový gamebook Rytíři a hned bylo jasné, že je to přesně to pravé pro našeho Synka druháka. Kombinace komiksu a dobrodružné hry je úplně perfektní.

Co čteme... Čekání na Velikonoce

Dnes je Popeleční středa, začíná postní období. Minulý rok jsem psala sem na blog několik tipů, jak tohle období pojmout s dětmi (najdete je TADY). Letos jsem úplně náhodou narazila v knihovně na knížku Čekání na Velikonoce, která děti provede celým postním a velikonočním obdobím, a moc se mi líbí. A protože dobré nápady a tipy se mají šířit, tady je :-)

Knížky k Vánocům 2019

Je sice konec ledna, ale heslo říká: "Co se vleče, neuteče." A tak jsem se konečně dostala k probrání fotek od léta až do ledna a taky jsou naše letošní knížky pod stromečkem. Tedy jen ty, které dostaly děti. Můj komínek zase někdy příště.

Při focení komínku jsem zjevně měla špatně nastavené vyvážení bílé a fotky vylezly modré. Tak se tím nenechte rozhodit, znovu to celé dávat do kupy, na to nemám morál :-D

Stejně tak se nenechte rozhodit počtem knížek. Děti jsou tři, naše rodina je velká a knihovny také. Čteme rádi a děti už začínají číst také samy. Synek má navíc v prosinci i narozeniny, tak je v komínku i část narozeninových knížek.

Proč a jak číst Bibli s dětmi?

Nedávno mě známá požádala o zamyšlení pro jeden křesťanský časopis na téma Proč a jak číst bibli s dětmi. Popravdě mě to trochu zaskočilo, necítím se kompetentní psát články do časopisů :-) Ale proč ne, zkusit se má (skoro) všechno... 

Co čteme - Knížky o zahradě pro předškoláky a mladší školáky

V minulém knižním článku jsem sepsala malý přehled našich top knížek o zahradě a zahrádce pro nejmenší děti, cca 2-5 let (najdete ho TADY). A teď je čas trochu se mrknout na knížky pro předškoláky a mladší školáky. Tedy věk, kdy už si s dětmi fakt čteme a není to jen o prohlížení obrázků a "najdi žížalu, kde je krtek, jak dělá had...". V tomhle věku děti obvykle rády spolupracují na všem, co dělají rádi jejich rodiče (tedy pokud je nikdo nevyhání, že jsou na to ještě malí). No a mají-li prostor, s chutí si to zkouší dělat po svém, testují, co je možné... a občas taky nadělají trochu spoušť.

Naše děti se ochotně podílí na všem, co na zahradě dělám. Zatím tedy na zahradě na chalupě mých rodičů a doma v květináčích, truhlících a výsevních miskách. Zalévají, vysévají, přepichují, sázejí... cokoli jim umožním. A musím říct, že už je to opravdu pomoc a spolupráce a ne jen "ať něco dělá a hlavně mi nechá chvíli klidu na práci".

Tak tady přináším tipy na několik knížek o zahradách, zahrádkách a zahradničení pro děti ve věku Mrňavky a Synka. Rozdělila jsem je do 3 skupin - knížky vzdělávací, zahradnické a příběhové. A pro rodiče jeden bonus na závěr :-)

Držte si klobouky, bude to dlouhé...

Baví nás... Dinosauři

Synkovo dinosauří období začalo někdy ve 4 letech a stále trvá. Za tu dobu se u nás nasbírala spousta skvělých dinosauřích knížek, hraček, her a aktivit. Záliba v dinosaurech je mezi dětmi celkem rozšířená a tipů na hezké dárky není nikdy dost, tak sdílím naše nejoblíbenější. Pozor, dneska to bude dlouhé :)

Téma pro první třídu DV - Poznáváme Prahu

Jak už jsem spala TADY, rozhodla jsem se pro první školní rok naší domácí školy (Synek bude prvňák a Mrňavka předškolní) naplánovat několik celoročních témat. Pomůže nám to trochu strukturovat aktivity, přirozeně budou vyvstávat témata a když zrovna nebudeme mít do čeho píchnout, celoroční téma mi pomůže najít další inspiraci. Aspoň doufám :)

V minulém roce jsme experimentálně ověřili, že všichni potřebujeme trochu řádu a organizace. Když si na den nic nenaplánujeme, snadno se stane, že se nám den rozplizne do domácích prací, koukání na pohádky a bloumání od ničeho k ničemu. Není to nic špatného, občas jsou takové dny třeba. Ale všem nám víc vyhovuje, když máme už od rána představu, co se bude dít. A vymýšlení programu zatím bývá na mně. Nepředstavuju si ta celoroční témata jako nějaký závazek, spíš jako zdroj inspirace, kam sáhnout, když zrovna děti nebudou mít samy nápad.

Bydlíme na okraji Prahy a v minulém roce jsme začali trochu víc vyrážet i do centra. Se třemi mrňaty jsem se dřív cestám mhd spíš vyhýbala, přelidněné centrum bylo za trest a o strach. A dětem bylo víceméně jedno, jestli si hrají na sídlišti mezi paneláky nebo s vyhlídkou na Pražský hrad. Jak děti rostou, začíná je město zajímat. Povídáme si o jeho historii, čteme pověsti, povídáme si o památkách. Cestování už není problém, máme to dobře zmáklé. Už se o ně nemusím bát, že se někde zaběhnou. A když se ztratí, aspoň už umí mluvit, aby si řekli o pomoc (telefonní číslo na mámu napsané na ruce to jistí :) První celoroční téma nám leží přímo u nosu a všichni se na něj těšíme.

To, co nás všechny baví úplně nejvíc, je výletování. Rádi bychom tedy především trávili v Praze čas. Chceme vyrazit na místa, která ještě neznáme, omrknout různé zajímavé budovy, navštívit další parky... a při tom všem si budeme povídat, číst, plnit různé úkoly... Ráda s sebou na výlety beru knížku, která se nějak vztahuje k místu, kam vyrážíme. Baví nás plácnout se někde v parku pod strom, odpočívat a piknikovat a já při tom dětem čtu. Všichni nasáváme atmosféru místa, zpracováváme zážitky z míst, která jsme prošli, a propojujeme si je s příběhem, který posloucháme. Tenhle způsob pedagogiky v terénu mě hodně baví :)

Co čteme... Barvy

Než přibudou na blog obsažnější články na téma naší první třídy v domácí škole, posílám zas jeden knižní tip. Tentokrát leporelo, které hodně baví našeho Malucha. Barvy z nakladatelství Svojtka. Malušek má oblíbených více leporel, ale teď ho baví barvy. Tohle se mi na to téma líbí asi úplně nejvíc. 

Formát knížky je cca A4, každá ze základních barev má svou dvoustranu, další barvy (růžová, fialová, bílá, černá...) mají jednu stranu. Na každí straně je několik odklápěcích okének. Líbí se mi jednoduchý a tak trochu retro grafický styl a velký počet obrázků ke každé barvě. Používáme knížku jako klasickou hledačku (kde je slon?), trénujeme zvuky (jak dělá...?), počítáme, ukazujeme... Takže jedna knížka vydrží třeba půl hodiny. Což ocením a využívám hlavně při cestování mhd, v čekárně a podobně. Většina leporel zabaví dítě jen na pár minut, tahle má dobrý potenciál :)

Co čteme... Mýty a předsudky o zvířatech

Dnešní knižní tip je opět o zvířatech a je to další knížka od Pavly Hanáčkové a Linh Dao. Jako první jsme četli Nečekaná přátelství (psala jsem o téhle knížce TADY) a knížka nás všechny hodně bavila. Když jsem zjistila, že je na trhu i druhá knížka, Mýty a předsudky o zvířatech, okamžitě jsem si ji v knihovně objednala. A už na nás čeká i třetí knížka, ta bude o tom, jak se zvířata přizpůsobují různým prostředím.

Knížka se věnuje nejrozšířenějším mýtům, klišé a pověrám o zvířatech. Jsou lišky vychytralé a vlci samotáři? Nosí černé kočky smůlu, jsou prasata špinavá, hadi slizcí, žraloci nelítostní zabijáci a osli hloupí lenoši? 

Knížka má, stejně jako předchozí, příjemné ilustrace a tak akorát textu, aby to zvládli předškoláci a nebyli přehlcení. Stylisticky bych si to uměla představit trochu lépe, ale čte se poměrně dobře. Synek ocenil nadpisy a komiksové bubliny psané velkými písmeny. I když už čte slušně, velká písmena s emu čtou zatím přeci jen o něco líp.

Tahle knížka není tak informačně nabitá jako Nečekaná přátelství, nebo spíš většina informací v ní obsažených nebal pro Synka a Mrňavku nová. Jejich znalosti o přírodě jsou asi větší, než se u předškoláků očekává. Knížka je obsahově určená předškolákům a mladším školákům a většině bude úplně vyhovovat. I tak naše děti knížka bavila a s chutí jsme ji společně přečetli. Líbilo se jim, že jsou informace o každém zvířeti pěkně pohromadě. A taky že jsou to informace takové trochu jiné. Většina knížek mluví o tom, jak je zvíře velké, kde žije a čím se živí, ale moc se nevěnují tomu, jaká zvířata jsou. Jaké mají vlastnosti, schopnosti, kde se o nich můžeme dočíst nebo v jakých příbězích vystupují. V tom je tahle knížka pro děti dost přínosná.   Určitě se k ní rádi v budoucnu vrátíme.

Co čteme... Velká kniha drobné havěti

Další knížka z kategorie hmyzí žoužele a tahle je vážně pecka! Velkoformátová knížka plná překrásných ilustrací, ve které se menší děti mohou dozvědět všechno o hmyzu a jiných živáčcích, co je zajímá. Každá dvojstrana je věnovaná jednomu živočichovi (nebo jedné skupině). Textu není mnoho, příjemně doplňuje ilustrace. Obsahově je knížka určená předškolákům a mladším školákům.

Mně tahle knížka nadchla natolik, že se stala součástí naší domácí knihovničky a to už něco znamená. Úžasných a zajímavých knížek je na trhu opravdu hodně. Ne každou ale potřebuju mít doma. U mnohých nám úplně vyhovuje půjčit si je v knihovně a zase vrátit. A domů kupuju jen ty, u kterých předpokládám, že se k nim budeme rádi vracet opakovaně. Byt není nafukovací a i takhle máme účty za knížky větší než malé :)

Od stejného autora je na trhu nově také Velká kniha mořské havěti. Už čeká na Mrňavku k narozeninám :)

Co čteme... Z larvy včela, z kukly motýl

Nejspíš vám neušlo, že většina knížek v sekci Co čteme je o přírodě a jsou to spíš vzdělávací knížky než příběhy. Ne, že bychom příběhy nečetli. Ale jen zřídka narazíme na takovou perlu, že by bylo třeba ji sdílet. Pár mám a určitě je na blog dám :) Ale dnes další přírodovědná.

Tentokrát jde o útlou stručnou knížečku o životním cyklu hmyzu. Z larvy včela, z kukly motýl. Zajímavá a přínosná je zejména tím, že neobsahuje kreslené ilustrace, jako to obvykle bývá, ale zvětšené fotografie, které jsou dokonale názorné. Díky tomu je velmi dobře přístupná i mladším dětem, které mají někdy problém propojit si ilustraci s realitou venku na zahradě.

Knížka obsahuje jen velmi málo textu a v zásadě by se dalo říct, že je skoro "o ničem". Ale právě těmi fotografiemi je výborná. Navíc životnímu cyklu hmyzu bývá v knížkách o přírodě obvykle věnovaný jeden obrázek, maximálně dvojstrana. Pro děti není snadné pobrat, že housenka a motýl je tentýž živočich. Ono to není snadné ani pro dospělé. I když to všichni víme, stejně je to tak trochu tajemství a kouzlo, co se v té kukle děje. A právě v tom se můžeme s dětmi krásně potkat.

Pokud vás a vaše děti životní cykly zaujmou, rozhodně doporučuju výstavu Motýli v pražské botanické zahradě v Troji. Bývá v dubnu a květnu a jsou vždy vystavené kukly nejrůznějších druhů motýlů, kteří se primo ve skleníku líhnou a pak poletují vzduchem. Můžete je pozorovat na motylích krmítkách a když máte štěstí, uvidíte i líhnutí. Děti tahle výstava obvykle moc baví, ale je třeba jet ve všední den. O víkendu bývá fronta na velmi dlouho. 

A druhá věc, která mě nadchla, je koupit si přímo motýlí kukly a pozorovat líhnutí přímo doma. Zapátrejte v hlubinách internetu ;) 

Co se osvědčilo na téma životního cyklu hmyzu vám? 

Co čteme... Malované příběhy

Po nějaké době přináším zase knižní tip pro začínající čtenáře - Malované příběhy od Andrey Popprové. Její knížky mají naše děti moc rády.

Knížka je složená z kratičkých příběhů, každý na jednu dvojstranu. Tak akorát, aby to zvládly děti, které už samy čtou, ale ještě nemají dost sil na delší čtení. Text je celý psaný velkými písmeny (super pro genetickou metodu) a je proložený obrázky. Díky tomu můžete do čtení zapojit i mladší sourozence. V některých příbězích je pro přímou řeč použité psací vázané písmo (to je fajn pro děti píšící comenií, mohou se učit číst i klasické psací písmo). Na konci většiny příběhů je ještě nějaký interaktivní úkol pro děti - hádanka, hledačka, spojovačka...

My máme tyhle interaktivní knížky moc rádi a vozíme je s sebou hlavně všude tam, kde se musí čekat. Do mhd, k lékaři, na úřad... Krátké příběhy jsou na cestování a čekárny perfektní, protože se dá snadno přestat a zase pokračovat.

Už teď je jasné, že si tuhle knížku budeme muset půjčit během příštího školního roku zase. Bude to jedna z prvních,kterou bude Synek číst sám :)

Jaké jsou vaše oblíbené knížky pro začínající čtenáře? Budu moc ráda za vaše tipy :)

Co čteme... Mor, neštovice a jiné pohromy

Dneska přináším tip na knížku, kterou si vybral Synek v knihovně a nadchla jak jeho, tak mě (učitelka biologie se prostě nezapře :)

Knížka Mor, neštovice a jiné pohromy se snaží nenásilně prezentovat dětem svět mikrobů a jimi vyvolaných nemocí od nachlazení až po (a to zejména) vážné a rozšířené nemoci lidstva v minulosti i dnes. Najdete tu stránku věnovanou pravým neštovicím, moru, choleře... Nesnaží se příliš moralizovat a přehnaně apelovat na nutnost antibiotik nebo očkování. Vše je zmíněno, ale dává prostor pro povídání nad textem. Mně osobně v knížce chybí trochu hlubší přesah směrem k psychosomatice a vlastní odpovědnosti za zdraví. Nemoc je tu totiž prezentována jen a pouze jako výsledek nákazy mikrobem jako kontrast s různými mýty a předsudky z minulosti. Uznávám ale, že ty širší souvislosti nemocí jsou na knížku pro děti možná trochu moc složité...

Knížku jsme četli s předškolákem, ale je určená pro děti mladšího i staršího školního věku. Já jsem si při čtení říkala, že bych byla šťastná, kdyby mí studneti na gymplu věděli aspoň to, co je v ní :)

Co čteme... Kosti a kostry: Zvířata

Knížka, která synka nadchla natolik, že ji máme půjčenou z knihovny už čtvrtý měsíc a pořád ho baví. Vážně zvažuju její pořízení domů :)

Knížka je zaměřená na kostry různých modelových živočichů (had, ryba, želva, kaloň, klokan, člověk...) a jejich základní znaky. Na jedné dvojstraně je celostránková ilustrace kostry živočicha s klíčovými informacemi, na následující dvojstraně pak informace a zajímavosti o dané skupině a některých známých zástupcích. Knížka je určená pro mladší školáky, ale texty jsou srozumitelné i pro předškoláky. Množství informací je tak akorát, aby se děti něco dozvěděly, ale nebyly zahlcené. Biolog ve mně oceňuje, jak krásně se dají kostry mezi sebou porovnávat (třeba přední končetina netopýra a jiných savců, nohy tuleně, počet žeber savců a hadů...) a ukazovat na nich přizpůsobení živočichů různým podmínkám. Dítě si krásně uvědomí, jak celkový tvar těla souvisí právě s kostrou. Na kostře si můžeme ukázat, proč se různá zvířata různě pohybují, jak jsou přizpůsobená různým druhům potravy... Nádhera :)

Ukládám na seznam knížek, ke kterým se budeme rádi vracet i v budoucnu v rámci přírodovědy a přírodopisu.

Co čteme... Jak bydlí děti celého světa

Parádní encyklopedie pro předškoláky a mladší školáky, která dětem umožní nahlédnout aspoň trošku do jiných kultur a vidět, jak se žije jinde. Když se mluví o jiných zemích, obvykle se zmiňují památky, přírodní zajímavost nebo různé odlišné svátky a zvyklosti. Myslím ale, že malé děti si nejsnáze uvědomí kulturní odlišnosti právě na tom, jak se kde bydlí. My jsme byli z knížky všichni nadšení a rádi jsme se k ní vraceli znovu a novu. 

Děti hodně bavila zejména stránka věnovaná bydlení v jurtě, protože jurtu dobře znají  lesní školky. Díky knížce si udělaly trochu bližší představu, jak s ev takové jurtě bydlí, když je jeden stan váš celý dům. Líbily se jim ale všechny druhy domů a domečků - iglú, srub, dům na lodi, maringotka, mrakodrap nebo třeba indiánský dlouhý dům. Vlastně nejsilnější dojem z celé knížky jsme měli ten, kolik věcí máme a jak velké domy potřebujeme, aby se nám do nich všechny ty věci vešly. Co bychom si nechali, kdybychom měli bydlet v iglú? Které knížky a hračky by si vybrali, kdybychom bydleli ve srubu nebo maringotce a měli k dispozici jen jednu společnou místnost? A co bychom si vzali s sebou,kdybychom se rozhodli vyzkoušet si to na vlastní kůži a vydali se na cesty s obytňákem? A proč bychom si vzali celou velkou Bibli, i když ji s mužem máme v mobilu? To byly vůbec ty nejzajímavější rozhovory nad knížkou. Dotýkali jsme se podstaty našich hodnot a priorit.

Co čteme... Jaké svátky slaví děti celého světa

Mám rozpracovaných několik cestovních tipů a v hlavě nosím myšlenky na články domškolácké i jiné, ale trvá mi to dlouho. Takže v mezičase další tip knižní. Knížka Jaké svátky slaví děti celého světa je v pořadí druhá knížka od autorek Pavly Hanáčkové (která,jak jsem zjistila, stojí za celou řadou skvělých encyklopedií pro děti) a Heleny Haraštové. První byla Jak bydlí děti celého světa a ráda vám ji přiblížím v některém z dalších článků.

Koncept knížek naše děti hodně zaujal, baví je si v nich prohlížet i číst. Informací je tak akorát, aby je to chytlo, měli pocit, že se něco dozvěděli, a přitom se necítili zahlcení. Každá dvojstrana se věnuje některému z významných svátků, které slaví lidé v různých zemích, kulturách a náboženstvích. Musím říct, že i já jsem se leccos dozvěděla. Pro děti bylo hodně zajímavé porovnat, jak slaví stejné svátky jinde a že tutéž událost si mohou lidé připomínat mnoha různými způsoby. V tomhle směru je nejvíc překvapily Velikonoce a Dušičky. Rádi se ale dozvěděli i něco o svátcích v Indii, protože to je země naší rodině velmi blízká, kde máme přátele a spolupracujeme zde na misijní službě. Hodně je zaujalo také, že purim, který děti znají z bible a příběhů z nedělní školy, se doopravdy slaví i dnes, tisíce let od napsání příběhu o královně Ester.