neděle 12. dubna 2020

Křesťanská sederová večeře

Letošní Velikonoce jsou zvláštní. Všechno je teď zvláštní. Snažím se v tom obrovském chaosu hledat dobré věci, chci mít nadějí pro tuhle zemi. Nemám strach z toho viru, mám strach, co bude s naší společností. Vyplouvají na povrch různé věci a ne všechny jsou hezké. Věci, které jsme považovali za samozřejmé, ze dne na den nejsou. Poprvé v životě zažívám tísnivý pocit, jestli mě někdo nesleduje. Lži a zneužívání moci každý den v přímém přenosu. Střet zájmů, který vnáší pachuť a nabourává důvěru téměř v cokoli, co vláda navrhuje... Jsou dny, kdy je mi úzko.

V tom všem si připomínáme, že Bůh je Já jsem. Stejný včera, dnes i navěky. Pevný bod, maják uprostřed bouře.

Velikonoce jsou pro mě letos návratem ke kořenům víry. S dětmi čteme Čekání na Velikonoce a letos jsme se rozhodli slavit sederovou večeři podobně, jako ji slaví Izraelci už několik tisíc let.






Seder je zvláštní rituál, hlavně pro nás, kdo na žádné sevřené rituály nejsme zvyklí. Když jsem si předem pročítala brožurku, kterou sestavili naši přátelé, nebyla jsem si jistá, jestli to není trochu noc organizované a nepřirozené. Strávili několik let v Izraeli a slavili Pesach ve společenství mesiánských Židů (to jsou Židé, kteří věří v Krista). Na základě svých zkušeností sestavili návod, jak slavit seder jako křesťané.

Ve Velikonocích se totiž spojuje Starý zákon s novým, stará smlouva se potkává s novou a starý rituál dostává nový obsah. Židé si po tisíce let během Pesachu připomínali (a stále připomínají) vysvobození z Egypta, z otroctví. Slaví hod beránka a děkují za záchranu. V Ježíšově době navíc putovali do Jeruzaléma do chrámu, kde přinášeli beránky jako oběť za hřích (edit: oběť beránka měla připomenout, že díky krvi beránka Hospodin přeskočil izraelské domy, když procházel Egyptem). Každý svého beránka za své hříchy. Ve Staré smlouvě platí, že odplatou za hřích je smrt. Smrt zvířete jako zástupná oběť za hřích. Izraelcům to připomínalo, že hřích není bez důsledku a že odpuštění není automatické. (Tady jsem spojila omylem dvě věci do sebe. Izraelci přinášeli oběti za hřích, ale jindy, ne o Velikonocích.)

Ježíš přijel do Jeruzaléma slavit Hod beránka s přáteli. O den později byl ukřižován a stal se zástupnou obětí za hříchy všech. Beránek Boží, dokonalá oběť jednou pro vždy. 

Letos jsme se tedy poprvé rozhodli slavit seder podobně, jak ho slaví mesiánští Židé. Připravili jsme všechny předepsané suroviny (petržel a křen, strouhaná jablka se skořicí, kost, vajíčko, víno...), upekla jsem nekvašený chléb, na večeři jsem nachystala dětí milované pečené kuře na rozmarýnu, slanině a česneku, prostřeli jsme slavnostní stůl a zapálili dvě svíčky...

Děti chtěly čekat na východ první hvězdy, ale sederová večeře je dlouhá a museli jsme začít dřív. Hvězda vyšla těsně před hlavním chodem 🙂 Postupně jsme prošli celým rituálem, povídali jsme si o tom, co se v které části večera událo během poslední Ježíšovy večeře a učedníky, zpívali jsme písně...

Součástí večera je také ukrytí a později hledání jednoho macesu. Děti, které ho najdou, dostanou malou odměnu. Symbolicky si tak všichni připomenou, že kdo hledá a najde Boha, dostane odměnu, odpuštění hříchů, smíření a věčný život.  Měla jsem pro děti připravené malé dárečky do velikonoční bojovky, nakonec jsem je využila právě tady.

Večer byl moc hezký, slavnostní a hluboký. Bylo pro nás nezvyklé dodržovat přesný rituál, nepustit se do jídla hned, všechno si vysvětlit a následovat předem daná pravidla. Bylo to ale dobré. Uvědomili jsme si, že když člověk dělá jen věci, které mu přijdou přirozené nebo na které má zrovna náladu, o spoustu hlubokých zážitků se může připravit.

Slavení Velikonoc je pro mě těžko uchopitelné. Jsem z nevěřící rodiny a z velkého města. Nemám žádný vztah k lidovým zvykům a většina mi nedává ani žádný velký smysl. Většina typických dekorací mi přijde ne moc vkusná a ne moc obsažná. Katolická tradice je hezká, plná symboliky, ale coby nekatolík mám s některými momenty trochu problém a ne všemu asi dobře rozumím. Dlouho jsem hledala způsob, jak slavit Velikonoce jako slavnostně a duchovně. A letos se to podařilo. Postní týdny jsme trávili díky knize na cestě s Ježíšem do Jeruzaléma, připomněli jsme si všechny události velikonočního týdne a všechno vyvrcholilo slavnostní večeří. Byl to podobný vrchol, jako štědrovečerní večeře. A na něj navázal víkend, kdy každý den děláme něco. Na Velký pátek jsme pekli se Synkem beránka a mohli jsme prožít moc hezkou a netradiční bohoslužbu - pásmo čtení pasáží z Bible proložené písněmi. V sobotu jsme ráno měli on-line besídku (tak u nás říkáme nedělnímu programu pro děti během bohoslužeb). S dětmi jsem prošla podle obrázků události velikonočního týdne, zpívali jsme a modlili se, hádali jsme, který příběh z Ježíšova života kdo postavil z lega... Pekli jsme s Mrňavkou mazanec a byli prostě spolu. No a dnes na Neděli vzkříšení jsme se připojili k celému sboru na on-line bohoslužbu.

Letos poprvé jsou pro mě Velikonoce slavností a uchopitelné. Sederová večeře byla tím vrcholem, ke kterému směřovalo postní období (i když vím, že katolický půst končí až sobotou a hod je v neděli) a který se stal ústředním momentem svátků. Jestli podobně jako já hledáte způsob, jak slavit Velikonoce, můžete to zkusit :-)

Brožurku k sederové večeři najdete TADY a TADY také zmíněné písně. My jsme po ustanovení Večeře /Páně zpívali starou písničku od Učedníků Poslední večeře (Dům zavoní). Je moc krásná. Na youtube jsem našla jen tuhle verzi, ale pro představu stačí. A TADY najdete i noty s akordy.






7 komentářů:

  1. Musim rict, za jako zidovku ve me vas post vyvolava dost smisene pocity. Na jednu stranu chapu potrebu casti krestanu objevit a pochopit zidovske koreny krestanstvi a ritualy, ktere Jezis za sveho zivota vykonaval. Na druhou stranu je pro me hodne zvlastni videt "vykradenou" a prepsanou hagadu, ktera meni puvodni symboliku. Jen bych chtela upozornit, ze mesiasti zide jsou mozna zide podle "prislusnosti k narodu", ale nejsou jako zide akceptovani zadnym, byt sebeliberalnejsim, proudem judaismu. Pro nas jsou to krestane, navic casto s neprijemnym sklonem k proselytismu...
    Kazdopadne, pokud vecere pro vas splnila ucel-duchovni i pedagogicky a adaptovani zidovske tradice na krestanskou verouku vede k lepsimu porozumni mezi zidy a krestany, asi se tomu neda nic vytknout.
    P.S. pesachovy beranek neni obet za hrich, ale pripominka vyjiti z Egypta, obet preskoku, protoze Hospodin preskocil nase pribytky, na kterych byla krev z beranka. Obet za hrich je jina, Leviticus neni zrovna jednoduche cteni a system obeti uz vubec ne, kazdopadne ne kazda obet byla za hrich nebo nejake provineni nebo opomenuti...
    hezky den, Karolina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jeste bych mozna navrhla pro vase dalsi sedery vic do hloubky nastudovat prubeh zidovskeho sederu vcetne symboliky, abyste mela jasnou predstavu kde a proc se vas krestansky seder od toho zidovskeho lisi? Na internetu je spousta materialu, par odkazu prikladam. Hagada v cestine vysla jedna a neni komentovana, takze pro nekoho "zvenci" je pomerne tezko pochopitelne proc cteme, rikame a delame to ci ono. Ale v anglictine komentovane hagady jsou.
      https://www.myjewishlearning.com/article/how-to-conduct-a-seder/
      https://www.dummies.com/education/holidays/the-haggadah-and-the-steps-of-a-seder/
      https://www.chabad.org/holidays/passover/pesach_cdo/aid/116793/jewish/Passover-Seder-Step-by-Step.htm

      Vymazat
    2. Děkuju za Váš komentář. Smíšeným pocitům rozumím, jakkoli se do nich nedokážu vcítit. Logicky. Mrzí mě, že to vnímáte jako vykrádání nebo překrucování. Nechtěli jsme slavit seder tak, jako ho slaví Židé, protože nejsme Židé. To by pro mě bylo něco jako skanzen, hraní si na něco, co není mé. A tím bych to vlastně popírala. Asi jako když se někdo nevěřící veřejně modlí, také to nedává smysl, protože to není jeho vnitřní nastavení. Oslovilo mě ale, jak seder slaví mesiánští Židé a jako ho slavili naši křesťanští přátelé v letech, kdy žili v Izraeli. To je něco, co mi dává naopak velký smysl a propojuje se mi v tom historie, základy víry a prožitek.
      Vaše tradice je i naše tradice, vaše historie je i naše. Bez Pesachu nejsou Velikonoce a bez sederové večeře je těžko srozumitelné ustanovení Večeře Páně. Modlíme se ke stejnému Bohu, Stvořiteli vesmíru, a o Velikonocích máme velmi podobný cíl - vyprávět svým dětem příběh o záchraně Izraele z otroctví a zamyslet se nad tím, jestli i my jsme ochotní vyjít z jistoty nesvobody do nebezpečí svobodného života, kde je nutné spoléhat se na Hospodina.
      Možná nedělám všechno správně, ale s tím do toho jdu a učím se za pochodu. Děkuju i za upřesnění některých chyb.
      tenhle blog rozhodně není a nemá být návod na to, jak to má být správně. Jsou to prostě zápisky o naší cestě.

      Vymazat
    3. Ja mam vas blog rada, protoze mi umoznuje nahlednout do krestanskeho zpusobu zivota a zite verouky, ne proto, ze bych snad chtela menit dres, ale proto, ze me zajima, jak to maji jinde. Omlouvam se, poklud jsem vas urazila, muj post byl mineny dobre. Pro krestany skutecne nedava smysl slavit seder tak, jak ho slavi zide, protoze preci jen, pres mnoho podobnosti, neslavime o Velikonocich/Pesachu tu samou vec. Ackoliv zaklad je stejny, zidovstvi neni krestanstvi minus Jezis, za ty 2000 let, co se nase cesty rozdelily, se obe nabozenstvi vyvijela po jinych cestach.
      Ty materialy jsem vam navrhla proto, ze si myslim, ze znalost puvodnich (zidovskych) vyznamu jednotlivych etap sederu, vam muze pomoci pri interpretaci sederu v krestanskem kontextu. Umozni vam porovnat vysvetleni, ktere davaji zide a krestane, slavici seder, jednotlivym symbolum. Ne proto, aby vas to zviklalo ve vire (Boze chran!), ale proto, ze vedeni obohacuje. Dam priklad z hagady-rozlamovani prostredniho macesu-ano, tento prvek byl dozajista pridan az po smrti Jezise, ale ne proto, ze by to s jeho smrti melo co docineni, ale proto, ze v roce 70 obcanskeho letopoctu (tedy ani ne 40 let po jeho smrti) byl znicen Chram. Dokud stal Chram, bylo posledni sousto sederove vecere (afikoman) peceny beranek, aby nam chut sederu (a vysvobozeni) zustala co nejdele v ustech. Po zniceni Chramu neni mozne provadet obet, co tedy ma byt jedeno jako afikoman? Maces! A tak je cast macesu uschovana az na konec vecere a slouzi jako "dezert", afikoman. Proc jsou ale na stole 3 macesy? Protoze nemuzeme delat pozehnani (pozehnani nad chlebem a nad macesy) nad macesem, ktery neni cely. Takze tam musi byt tri (dva chleby jsou vzdycky na stole na sabat a svatek jako pripominka dvojite porce many). A ano, k tem trem macesum jsou pak dalsi interpretace, jako ze symbolizuji treba koheny, levity a bezne izaelity...je naprosto v poradku, ze jako krestane toto rozlomeni macesu interpretujete jinak, aby vam to davalo smysl. Mimochodem, neni hostie taky neco jako maces? Nebo se pletu?
      Mimochodem, take je zajimave se podivat, jak slavi seder Samaritani, ti to maji i s obeti beranka...
      Karolina

      P.S. pokud byste se chtela na cokoliv zeptat ohledne zidovstvi, jsem vam k dispozici (blog ZID V PRAXI a mail k nemu prinalezejici) a budu rada, kdyz se vas budu moct obcas zeptat na neco ohledne krestanstvi. A jeste jednou se omlouvam, pokud jsem vas urazila.

      Vymazat
    4. Jej, vůbec jste mě neurazila ani se nijak nedotkla! To je problém písemného projevu, emoce nejsou vidět... Naopak, jsem ráda, vedlo mě to k zamyšlení. Po pravdě jsem totiž vůbec neuvažovala nad tím, že by se naše křesťanské pokusy o seder (a teď nemyslím jen ty naše vlastní rodinné, ale naše - křesťanské) modly zdát někomu zvláštní, úsměvné nebo třeba i pohoršující. Uvědomila jsem si, že je to vlastně trochu do sebe zahleděné. Jakkoli myslíme na Židy a modlíme se za Izrael, vyprošujeme mu pokoj, zapomínáme, že Židé žijí i tady v Česku. Máme je spíš spojené s historií a kulturou, ne se současností. Nejen jako křesťané, ale celá společnost. A tak nás ani nenapadne, že co děláme, se vlastně dotýká i někoho jiného než nás samých. Nevím, jestli je to srozumitelné...
      Moc děkuju za Vaše postřehy a připomínky, opravdu si jich cením. A ráda se podívám i na Váš blog. Neznám osobně žádného Žida, jen rodiny, které mají židovské předky. Co znám a vím, znám jen z dějepisu, románů a divadelních her, televizních seriálů a podobně. A samozřejmě z Bible. Ale, přesně jak píšete, historie židovského národa neskončila před dvěma tisíci lety.
      S hostií po pravdě netuším, nejsem katolík a v katolické tradici se vyznám jen málo. U nekatolíků se při Večeři Páně láme chléb, úplně obyčejný, jaký má která kultura k dispozici. Připomínáme si poslední večeři Krista s jeho učedníky a to byla právě sederová večeře. Oni tedy lámali maces. My při VP lámeme obyčejný chléb. Tradice je v různých církvích různá, někde se slaví VP každou neděli, někde jednou za měsíc, někde jen při významných svátcích (Velikonoce, Vánoce, letnice...). A mnoho křesťanů slaví sederovou večeři nebo nějakou její obdobu a tam maces patří. To je ale celkem novodobá záležitost a rozhodně ne všeobecně přijímaná. Křesťané jsou tak různorodá skupina, že si netroufám říct cokoli obecného. Dokonce si myslím, že slavení sederu ve spoustě křesťanů může budit pohoršení...
      Jsem moc ráda za tenhle "rozhovor", nutí mě jít do hloubky a to mám ráda :-)

      Vymazat
  2. Dobrý den,dnes jsem na ČT 2 zhlédla pořad o blogerech, tak jsem si Vás vyhledala a moc se mi Váš blog líbí, hlavně jak jste se svými dětmi slavili Velikonoce, je jedno jestli jste vše dělali podle předpisů, ale hlavně, že jste tomu obětovala čas společně strávený s dětmi a manželem.
    Přeji Vám i nadále pěkné společné chvíle a nedejte se odradit těmi, co musí mít všechno podle předpisu.
    Jarmila

    OdpovědětVymazat