úterý 11. srpna 2020

Co bych poradila svému já na počátku domškoláctví?

Zajímavá otázka, nad kterou jsme se musela zamyslet.

A tady je pár věcí, které mě napadly.

  • Gratuluju Ti.
  • Uvolni se, dýchej a buď v klidu.
  • To dáš, uvidíš. Vypadá to trochu děsivě, ale bude to úplně v klidu. O děti mít strach nemusíš, ty budou v pohodě vždycky.
  • Veř si a hlavně věř dětem.
  • Máš pochybnosti? Vždycky je budeš mít. Co je bez chvění, není pevné...
  • Obsah je důležitější než forma. Nejen při trénování psaní. 🙂
  • Nečekej, že ti někdo něco zařídí. Domškoláci nejsou žádná organizovaná skupina a nemají žádné zaměstnance. Jestli něco chceš, zkus to zařídit.
  • Zadarmo jsi dostala, zadarmo dávej. Informace, povzbuzení, pomůcky...
  • Každý nemusí hrát na hudební nástroj.
  • Pečlivě si vyber kmenovou školu, ať nenarazíš hned u prvního přezkoušení. Bude to ještě lepší, než si představuješ 😉 
  • A někdy to bude mnohem horší, než si představuješ. Někdy budeš mít všeho plné zuby, ale to je normální. 
  • Takže zkus překonat ostych a najdi si domškolácké přátele. Děti je potřebují, ale ty je budeš potřebovat ještě víc.
  • Zapoj děti víc do chodu domácnosti. Všechno sama neutáhneš a když ano, nebudeš mít na děti už čas a energii. A to nechceš.
  • Pořádně spi!!!
  • Najdi si čas na modlitbu a čtení Bible, na osobní ztišení. Dej tomu maximální prioritu. Abys mohla dávat, musíš taky někde čerpat.
  • Nesrovnávej děti s ostatními dětmi (školními i domškoláky), ale hlavně se nesrovnávej ty sama s ostatními domškoláckými rodiči. Každý má svoji cestu.
  • Teď to možná vypadá jako sci-fi, ale rodina bude tvojí velkou oporou. Srovnají se s tím, že to máš jinak, a uvidí všechny výhody. Nakonec budou Tvými obhájci 😉
  • A všechny ty zahraniční dovolené, na které nebudete mít, ti budou celkem úplně jedno 😁