Co čteme - Knížky o zahradě pro nejmenší (cca 2,5 - 5 let)

Už hodně dlouho jsem na blog nepřidala žádné knižní tipy. Ne snad proto, že bychom nečetli. Naše děti mají knížky rády (Synek si už sám tajně čte po večerech s baterkou a já dělám, že to nevím, protože tajné noční čtení je úplně nejvíc nejlepší :), pravidelně nosíme do knihovny a z knihovny několik kilo knížek (ještě že Malušek stále spí po obědě a tak couráme všude s kočárkem...). Ale tyhle články zabírají hodně času a ten si nějak neumím dělat.

Žijeme zahradou a je to vidět i v naší knihovničce. Takže dneska přináším tipy na knížky pro úplně nejmenší. Následovat budou tipy pro předškoláky a mladší školáky a nakonec taky moje soukromé tipy pro dospělé.

Leporel, které se různým způsobem týkají zahrad a zahrádek je na trhu a v knihovnách hned několik. Záměrně jsem hledala jen ty zahrádkové a vynechala všechna farmářská. Těch je ještě mnohem víc, ale já už jsem jednak trochu unavená z věčného "jak dělá koník?" (třetí dítě je holt třetí dítě) a navíc na naší zahradě zatím nebudou ani slepice, natož pak všechna ostatní hospodářská zvířata. Chtěla jsem se věnovat spíš záhonkům, stromům, kytkám, zelenině...

Takže tady je můj soukromý výběr (vezmu to od knížek pro ty úplně nejmenší po ty trochu sofistikovanější). A předem varuju, bude to dlouhé :-)

Co čteme - Knížky o zahradě pro předškoláky a mladší školáky

V minulém knižním článku jsem sepsala malý přehled našich top knížek o zahradě a zahrádce pro nejmenší děti, cca 2-5 let (najdete ho TADY). A teď je čas trochu se mrknout na knížky pro předškoláky a mladší školáky. Tedy věk, kdy už si s dětmi fakt čteme a není to jen o prohlížení obrázků a "najdi žížalu, kde je krtek, jak dělá had...". V tomhle věku děti obvykle rády spolupracují na všem, co dělají rádi jejich rodiče (tedy pokud je nikdo nevyhání, že jsou na to ještě malí). No a mají-li prostor, s chutí si to zkouší dělat po svém, testují, co je možné... a občas taky nadělají trochu spoušť.

Naše děti se ochotně podílí na všem, co na zahradě dělám. Zatím tedy na zahradě na chalupě mých rodičů a doma v květináčích, truhlících a výsevních miskách. Zalévají, vysévají, přepichují, sázejí... cokoli jim umožním. A musím říct, že už je to opravdu pomoc a spolupráce a ne jen "ať něco dělá a hlavně mi nechá chvíli klidu na práci".

Tak tady přináším tipy na několik knížek o zahradách, zahrádkách a zahradničení pro děti ve věku Mrňavky a Synka. Rozdělila jsem je do 3 skupin - knížky vzdělávací, zahradnické a příběhové. A pro rodiče jeden bonus na závěr :-)

Držte si klobouky, bude to dlouhé...

Téma pro první třídu DV - Poznáváme Prahu

Jak už jsem spala TADY, rozhodla jsem se pro první školní rok naší domácí školy (Synek bude prvňák a Mrňavka předškolní) naplánovat několik celoročních témat. Pomůže nám to trochu strukturovat aktivity, přirozeně budou vyvstávat témata a když zrovna nebudeme mít do čeho píchnout, celoroční téma mi pomůže najít další inspiraci. Aspoň doufám :)

V minulém roce jsme experimentálně ověřili, že všichni potřebujeme trochu řádu a organizace. Když si na den nic nenaplánujeme, snadno se stane, že se nám den rozplizne do domácích prací, koukání na pohádky a bloumání od ničeho k ničemu. Není to nic špatného, občas jsou takové dny třeba. Ale všem nám víc vyhovuje, když máme už od rána představu, co se bude dít. A vymýšlení programu zatím bývá na mně. Nepředstavuju si ta celoroční témata jako nějaký závazek, spíš jako zdroj inspirace, kam sáhnout, když zrovna děti nebudou mít samy nápad.

Bydlíme na okraji Prahy a v minulém roce jsme začali trochu víc vyrážet i do centra. Se třemi mrňaty jsem se dřív cestám mhd spíš vyhýbala, přelidněné centrum bylo za trest a o strach. A dětem bylo víceméně jedno, jestli si hrají na sídlišti mezi paneláky nebo s vyhlídkou na Pražský hrad. Jak děti rostou, začíná je město zajímat. Povídáme si o jeho historii, čteme pověsti, povídáme si o památkách. Cestování už není problém, máme to dobře zmáklé. Už se o ně nemusím bát, že se někde zaběhnou. A když se ztratí, aspoň už umí mluvit, aby si řekli o pomoc (telefonní číslo na mámu napsané na ruce to jistí :) První celoroční téma nám leží přímo u nosu a všichni se na něj těšíme.

To, co nás všechny baví úplně nejvíc, je výletování. Rádi bychom tedy především trávili v Praze čas. Chceme vyrazit na místa, která ještě neznáme, omrknout různé zajímavé budovy, navštívit další parky... a při tom všem si budeme povídat, číst, plnit různé úkoly... Ráda s sebou na výlety beru knížku, která se nějak vztahuje k místu, kam vyrážíme. Baví nás plácnout se někde v parku pod strom, odpočívat a piknikovat a já při tom dětem čtu. Všichni nasáváme atmosféru místa, zpracováváme zážitky z míst, která jsme prošli, a propojujeme si je s příběhem, který posloucháme. Tenhle způsob pedagogiky v terénu mě hodně baví :)

Co čteme... Mýty a předsudky o zvířatech

Dnešní knižní tip je opět o zvířatech a je to další knížka od Pavly Hanáčkové a Linh Dao. Jako první jsme četli Nečekaná přátelství (psala jsem o téhle knížce TADY) a knížka nás všechny hodně bavila. Když jsem zjistila, že je na trhu i druhá knížka, Mýty a předsudky o zvířatech, okamžitě jsem si ji v knihovně objednala. A už na nás čeká i třetí knížka, ta bude o tom, jak se zvířata přizpůsobují různým prostředím.

Knížka se věnuje nejrozšířenějším mýtům, klišé a pověrám o zvířatech. Jsou lišky vychytralé a vlci samotáři? Nosí černé kočky smůlu, jsou prasata špinavá, hadi slizcí, žraloci nelítostní zabijáci a osli hloupí lenoši? 

Knížka má, stejně jako předchozí, příjemné ilustrace a tak akorát textu, aby to zvládli předškoláci a nebyli přehlcení. Stylisticky bych si to uměla představit trochu lépe, ale čte se poměrně dobře. Synek ocenil nadpisy a komiksové bubliny psané velkými písmeny. I když už čte slušně, velká písmena s emu čtou zatím přeci jen o něco líp.

Tahle knížka není tak informačně nabitá jako Nečekaná přátelství, nebo spíš většina informací v ní obsažených nebal pro Synka a Mrňavku nová. Jejich znalosti o přírodě jsou asi větší, než se u předškoláků očekává. Knížka je obsahově určená předškolákům a mladším školákům a většině bude úplně vyhovovat. I tak naše děti knížka bavila a s chutí jsme ji společně přečetli. Líbilo se jim, že jsou informace o každém zvířeti pěkně pohromadě. A taky že jsou to informace takové trochu jiné. Většina knížek mluví o tom, jak je zvíře velké, kde žije a čím se živí, ale moc se nevěnují tomu, jaká zvířata jsou. Jaké mají vlastnosti, schopnosti, kde se o nich můžeme dočíst nebo v jakých příbězích vystupují. V tom je tahle knížka pro děti dost přínosná.   Určitě se k ní rádi v budoucnu vrátíme.

Co čteme... Velká kniha drobné havěti

Další knížka z kategorie hmyzí žoužele a tahle je vážně pecka! Velkoformátová knížka plná překrásných ilustrací, ve které se menší děti mohou dozvědět všechno o hmyzu a jiných živáčcích, co je zajímá. Každá dvojstrana je věnovaná jednomu živočichovi (nebo jedné skupině). Textu není mnoho, příjemně doplňuje ilustrace. Obsahově je knížka určená předškolákům a mladším školákům.

Mně tahle knížka nadchla natolik, že se stala součástí naší domácí knihovničky a to už něco znamená. Úžasných a zajímavých knížek je na trhu opravdu hodně. Ne každou ale potřebuju mít doma. U mnohých nám úplně vyhovuje půjčit si je v knihovně a zase vrátit. A domů kupuju jen ty, u kterých předpokládám, že se k nim budeme rádi vracet opakovaně. Byt není nafukovací a i takhle máme účty za knížky větší než malé :)

Od stejného autora je na trhu nově také Velká kniha mořské havěti. Už čeká na Mrňavku k narozeninám :)

Co čteme... Z larvy včela, z kukly motýl

Nejspíš vám neušlo, že většina knížek v sekci Co čteme je o přírodě a jsou to spíš vzdělávací knížky než příběhy. Ne, že bychom příběhy nečetli. Ale jen zřídka narazíme na takovou perlu, že by bylo třeba ji sdílet. Pár mám a určitě je na blog dám :) Ale dnes další přírodovědná.

Tentokrát jde o útlou stručnou knížečku o životním cyklu hmyzu. Z larvy včela, z kukly motýl. Zajímavá a přínosná je zejména tím, že neobsahuje kreslené ilustrace, jako to obvykle bývá, ale zvětšené fotografie, které jsou dokonale názorné. Díky tomu je velmi dobře přístupná i mladším dětem, které mají někdy problém propojit si ilustraci s realitou venku na zahradě.

Knížka obsahuje jen velmi málo textu a v zásadě by se dalo říct, že je skoro "o ničem". Ale právě těmi fotografiemi je výborná. Navíc životnímu cyklu hmyzu bývá v knížkách o přírodě obvykle věnovaný jeden obrázek, maximálně dvojstrana. Pro děti není snadné pobrat, že housenka a motýl je tentýž živočich. Ono to není snadné ani pro dospělé. I když to všichni víme, stejně je to tak trochu tajemství a kouzlo, co se v té kukle děje. A právě v tom se můžeme s dětmi krásně potkat.

Pokud vás a vaše děti životní cykly zaujmou, rozhodně doporučuju výstavu Motýli v pražské botanické zahradě v Troji. Bývá v dubnu a květnu a jsou vždy vystavené kukly nejrůznějších druhů motýlů, kteří se primo ve skleníku líhnou a pak poletují vzduchem. Můžete je pozorovat na motylích krmítkách a když máte štěstí, uvidíte i líhnutí. Děti tahle výstava obvykle moc baví, ale je třeba jet ve všední den. O víkendu bývá fronta na velmi dlouho. 

A druhá věc, která mě nadchla, je koupit si přímo motýlí kukly a pozorovat líhnutí přímo doma. Zapátrejte v hlubinách internetu ;) 

Co se osvědčilo na téma životního cyklu hmyzu vám? 

Co čteme... Jak bydlí děti celého světa

Parádní encyklopedie pro předškoláky a mladší školáky, která dětem umožní nahlédnout aspoň trošku do jiných kultur a vidět, jak se žije jinde. Když se mluví o jiných zemích, obvykle se zmiňují památky, přírodní zajímavost nebo různé odlišné svátky a zvyklosti. Myslím ale, že malé děti si nejsnáze uvědomí kulturní odlišnosti právě na tom, jak se kde bydlí. My jsme byli z knížky všichni nadšení a rádi jsme se k ní vraceli znovu a novu. 

Děti hodně bavila zejména stránka věnovaná bydlení v jurtě, protože jurtu dobře znají  lesní školky. Díky knížce si udělaly trochu bližší představu, jak s ev takové jurtě bydlí, když je jeden stan váš celý dům. Líbily se jim ale všechny druhy domů a domečků - iglú, srub, dům na lodi, maringotka, mrakodrap nebo třeba indiánský dlouhý dům. Vlastně nejsilnější dojem z celé knížky jsme měli ten, kolik věcí máme a jak velké domy potřebujeme, aby se nám do nich všechny ty věci vešly. Co bychom si nechali, kdybychom měli bydlet v iglú? Které knížky a hračky by si vybrali, kdybychom bydleli ve srubu nebo maringotce a měli k dispozici jen jednu společnou místnost? A co bychom si vzali s sebou,kdybychom se rozhodli vyzkoušet si to na vlastní kůži a vydali se na cesty s obytňákem? A proč bychom si vzali celou velkou Bibli, i když ji s mužem máme v mobilu? To byly vůbec ty nejzajímavější rozhovory nad knížkou. Dotýkali jsme se podstaty našich hodnot a priorit.

Co čteme... Jaké svátky slaví děti celého světa

Mám rozpracovaných několik cestovních tipů a v hlavě nosím myšlenky na články domškolácké i jiné, ale trvá mi to dlouho. Takže v mezičase další tip knižní. Knížka Jaké svátky slaví děti celého světa je v pořadí druhá knížka od autorek Pavly Hanáčkové (která,jak jsem zjistila, stojí za celou řadou skvělých encyklopedií pro děti) a Heleny Haraštové. První byla Jak bydlí děti celého světa a ráda vám ji přiblížím v některém z dalších článků.

Koncept knížek naše děti hodně zaujal, baví je si v nich prohlížet i číst. Informací je tak akorát, aby je to chytlo, měli pocit, že se něco dozvěděli, a přitom se necítili zahlcení. Každá dvojstrana se věnuje některému z významných svátků, které slaví lidé v různých zemích, kulturách a náboženstvích. Musím říct, že i já jsem se leccos dozvěděla. Pro děti bylo hodně zajímavé porovnat, jak slaví stejné svátky jinde a že tutéž událost si mohou lidé připomínat mnoha různými způsoby. V tomhle směru je nejvíc překvapily Velikonoce a Dušičky. Rádi se ale dozvěděli i něco o svátcích v Indii, protože to je země naší rodině velmi blízká, kde máme přátele a spolupracujeme zde na misijní službě. Hodně je zaujalo také, že purim, který děti znají z bible a příběhů z nedělní školy, se doopravdy slaví i dnes, tisíce let od napsání příběhu o královně Ester.

Co čteme... Určuj čas

Aktuální téma - hodiny. Synek se pomalu začíná orientovat v hodinách a tu a tam se chce dozvědět něco víc. Když u nás dojde na učení, nejvíc nám vyhovuje povídat si o věcech a číst si knížky. Děti si rády dohledávají věci samy v knihách. Věta "tak si to najdeme v knížce" je u nás na denním pořádku. Chci, aby děti věděly, že nemám patent na rozum a že si informace mohou vyhledávat i samy. A taky že knížky jsou dobrá věc nejen pro zábavu, ale i k poučení. Encyklopedie jsou u nás stejně oblíbené jako knížky s příběhy.

Určuj čas od Svojtky jsme si nejdřív půjčili v knihovně, Synka zaujala vybral si ji sám. Doma jsme se k ní opakovaně vraceli, ale zdaleka jsme nezvládli všechno. Stránky jsou tematicky řazené směrem ke složitějšímu (celé hodiny, čtvrt, půl a tři čtvrtě, jednotlivé minuty, převod mezi ručičkovými a digitálkami...). A tak jsem knížku navrhla babičce jako dárek pro Synka ke svátku. Tenhle postup se nám opakovaně osvědčuje - knížku si půjčit a když nás zaujme víc a ukáže se, že ji opravdu chceme mít i doma, pořídíme ji. A tuhle doma mít chceme :)

Co čteme... Nečekaná přátelství

Knížku Nečekaná přátelství aneb Jak si zvířata a rostliny pomáhají nám doporučila kamarádka z lesní školky. Objednala jsem ji v knihovně a ráda posílám doporučení dál. Je báječná. Příjemné ilustrace, zajímavý výběr témat, informací tak akorát, aby je pobraly děti v předškolním a mladším školním věku, srozumitelný jazyk a sem tam nějaký ten odborný pojem (informačně založené děti to ocení a ty ostatní to nezahltí). Synek ocenil nadpisy a komiksové bubliny psané kapitálkami. I když klasické tiskací písmo už čte bez větších problémů, v kapitálkách si je o něco jistější a čte je ochotněji.

Jsem moc ráda, že se nám knížka dostala do rukou. Děti si díky ní hezky uvědomily, jak je v přírodě všechno provázané a každý má své místo. Když jeden článek zmizí, může se zhroutit celý systém. to je moc důležité, tyhle vztahy nedochází ani většině dospělých a pak to s koncepcí ochrany životního prostředí vypadá tak, jak to někdy vypadá... Určitě se v budoucnu budeme ke knížce rádi vracet.

Některá z nečekaných přátelství už naše děti znaly. Vztah mezi houbami a stromy, kvetoucími rostlinami a hmyzími opylovači, klauny a sasankami nebo sasankou a krabem poustevníčkem. Ale jiná pro ně byla úplně nová, jako třeba rybí čističi žijící s obřími žraloky či hrochy nebo třeba můry žijící v kožichu lenochodů.

Co čteme... Jaro je tu!

Jako obvykle máme s dětmi rozečtených několik knížek najednou. Vždycky je to nějaký příběh, něco o přírodě, něco tématického k ročnímu období, něco vlastivědného podle toho, kam se zrovna chystáme, nějaká encyklopedie na libovolné téma, něco princeznového...

Z jarních knížek letos jednoznačně vyhrála příjemná knížka Andrey Popprové Jaro je tu! V knihovně jsem jarních knížek vypůjčila celý komínek, ale tahle děti zaujala jednoznačně nejvíc a vraceli jsme se k ní stále znovu a znovu.