Svátek sv. Martina

Jako obvykle s křížkem po funuse, ale to nevadí :-) Včera byl sv. Martin, pro mě oficiální start předvánočního období. Definitivní potvrzení, že teplé dny jsou pryč, slunce bude málo, vlhka a mlhy hodně a čím dál větší tma. Většinou na mě už během října sedá nepříjemná "deka". Nemám tyhle podzimní a zimní inverze ráda, chybí mi sluce a bývám velmi unavená, bez nálady a bez vnitřního motoru. Navíc bývá podzimní období velmi náročné doma i ve sboru - chystání všeho na Vánoce, přípravy, nácvik a organizace dětské vánoční slavnosti, milion a půl věcí, které je třeba udělat a zařídit a být prostě musí.

Papírové hvězdy ze sáčků

V minulém roce k nám doputoval báječný nápad na adventní vyrábění - hvězdy z papírových sáčků na svačinu. Náklady jsou pár korun, hotovo je za chvilku a zvládnou to i děti. Já jsem hvězdy vyráběla s dětmi 4-6 let v besídce a s mírnou dopomocí je zvládly všichni. A výsledky byly moc hezké.

Baví nás... Dinosauři

Synkovo dinosauří období začalo někdy ve 4 letech a stále trvá. Za tu dobu se u nás nasbírala spousta skvělých dinosauřích knížek, hraček, her a aktivit. Záliba v dinosaurech je mezi dětmi celkem rozšířená a tipů na hezké dárky není nikdy dost, tak sdílím naše nejoblíbenější. Pozor, dneska to bude dlouhé :)

Vyškrabávání

Vzpomínáte s na základku? Nedávno jsem si vzpomněla na tuhle jednoduchou techniku a rozhodla jsem se vyzkoušet ji s dětmi. Jako obvykle mě s mým nápadem poslali k šípku. Já jsem si to ale chtěla vyzkoušet i sama pro sebe. Ve volné chvíli, kdy si děti zrovna hrály, jsem si sedla a začala kreslit. Po chvíli přišel Synek a začal zkoumat, co to dělám. Z pár minut i Mrňavka. Hned si to taky chtěli vyzkoušet a další hodinu jsme všichni nadšeně kreslili a malovali. Tudy na ně, na holomky :) Nechápu, jak jsem na tohle jednoduché pravidlo mohla zapomenout. V dobách, kdy jsme s mužem jezdívali jako vedoucí na tábory, to totiž byl úplný základ. Když chceš děti zaujmout, začni sám. Často nestačí ukázat možnosti, je třeba sám začít. Oni si to omrknou a pokud jste s estrefili se zvolenou aktivitou, přidají se. Kolikrát je pak můžete nechat, ať si pokračují sami dál. Kouzlo se zdařilo :)

Výsledek je moc hezký a děti tvoření hodně bavilo. Ale neobešlo se to ani bez slz a zlosti. Co jednou vyškrábnete, to už se nedá opravit..

Papíroví hadi

Středa byla ve znamení hadů. Dostala jsem nápad na papírové hady, které jsme jako malí vyráběli na horách a věšeli je nad kamna. Hezky se pak otáčeli díky stoupajícímu teplému vzduchu. My doma kamna nemáme (panelák, no... :), tak jsem si říkala, že zkusíme svíčku. Nakonec do nich foukáme :)

Tvoření s dětmi - tričko pro dědu

Náš děda je milovník a sběratel hrochů všeho druhu. Minulý rok jsme mu s dětmi vyráběli tričko (TOHLE) a budiž dědovi ke cti, že ho opravdu s hrdostí nosí. Má můj obdiv. Letos jsme vyráběli opět, zvítězila varianta "brod", verze "sněží" :)

Postup jednoduchý - já jsem vyrobila z plastových desek šablonu (pokud nezvládnete od oka, vytiskněte si nějakýobrázek z internetu a obtáhněte propiskou), děti přes ni čáraly fixami na textil a pomocí uchošťourů dodělaly sněžení. Já jsem doplnila detaily a všechno zažehlila.

Jediná chyba v postupu byla volba trička. Sehnat v kamenném obchodě jednobarevné tričko bez potisku ve vhodné velikosti a střihu (děda módní slim fit fakt neocení), není nic snadného. Velký výběr jsem našla v H&M, ale použitelná trika byla jen z málo kvalitního tahavého úpletu. Takže nejen, že tričko moc nevydrží (aspoň bude důvod dělat za rok nové), ale hlavně se na něj nekreslilo dobře. Lepší by bývalo bylo použít foukací fixy. Ale to mě napadlo až pozdě. Příště budu moudřejší :)

Moc mě těší, když můžeme s dětmi vyrábět dárky pro naše blízké. Když to jen trochu jde, vždycky dárky vybíráme nebo vyrábíme společně. Můžeme tak spolu prožívat radost z vymýšlení, plánování, balení, předávání... a pak taky tu radost, když se nám dárek podaří a obdarovaného opravdu potěší. Zatím jsem nepřišla na lepší způsob, jak "učit" děti štědrosti a radosti z dávání. 

Radostného dárce miluje Bůh  (2. Kor 9:7)

Tvoření s dětmi - anděl Gabriel

V neděli jsme si dětmi v besídce (nebo nedělce, chcete-li), začali vyprávět o Vánocích. Letos jsme se s ostatními učiteli nejmladších dětí (cca 3 - 5,5 roku) domluvili, že příběhu o narození Krista chceme dávat větší prostor než v minulosti, a budeme se mu po kouskách věnovat po celý čas Adventu. Obvykle to totiž bylo tak, že jsme na příběh měli jen jednu nebo dvě neděle a to je příliš málo. Příběh je dlouhý, spletitý, je v něm mnoho postav a různých prostředí, takže nejen pro děti, ale i pro učitele to bylo náročné.

Mnohé rodiny si s dětmi před Vánoci čtou, vypráví a zpívají, takže děti příběh znají. V různé formě si děti příběh připomínají i ve školkách. Tam se jim to ale různě míchá s čerty, Mikulášem a anděly, s dopisy pro Ježíška, dárky, koledami a dalšími zvyky, které jsou kolikrát spíš ke škodě a do biblického příběhu vnášejí zmatek.

A tak jsem to vzala pěkně popořádku a začala příběhem o zvěstování Marii podle Lukášova evangelia. A v rámci výtvarné části besídky jsme si s dětmi vyrobili anděla Gabriela. Jednotlivé díly dostaly děti vystřižené, lepily a kreslily už samostatně. Zvládly to všechny, dopomoc dospělých stačila jen minimální.