Hudebky, výtvarky, sportovky... prostě kroužky

Jedna z věcí, kterou domškolácí řeší a na kterou dostávají doma vzdělávající rodiče spoustu otázek, jsou kroužky. Jak je vybrat? Kolik je správný počet? Co dělat, když jich v okolí není dost? Nebo co když je výběr příliš široký? A mělo by mít dítě od všeho trochu? 

Dnes bych chtěla napsat něco málo o tom, jak to s kroužky máme zařízené my. S vědomím, že děti jsou zatím poměrně malé (Synek je druhák a Mrňavka prvňačka) a co platí letos, může být za rok úplně jiné. Základní nastavení v mé hlavě se ale asi dramaticky měnit nebude...

Aplikace Skryté příběhy

Někdy na jaře jsem dostala tip na aplikaci Skryté příběhy. Teď jsem se rozhodla ji blíže prozkoumat a protože nás s dětmi hodně chytla, předávám tip dál :)

Trasa cesty je v mapě označená žlutou linkou, vaši polohu značí panáček a jednotlivé zastávky jsou označené kolečkem. Splněný úkol je zaškrtnutý. Tohle je naše úspěšně dokončená mise Císařova díra o výstavbě Rudolfovy štoly.

Co čteme... Kosti a kostry: Zvířata

Knížka, která synka nadchla natolik, že ji máme půjčenou z knihovny už čtvrtý měsíc a pořád ho baví. Vážně zvažuju její pořízení domů :)

Knížka je zaměřená na kostry různých modelových živočichů (had, ryba, želva, kaloň, klokan, člověk...) a jejich základní znaky. Na jedné dvojstraně je celostránková ilustrace kostry živočicha s klíčovými informacemi, na následující dvojstraně pak informace a zajímavosti o dané skupině a některých známých zástupcích. Knížka je určená pro mladší školáky, ale texty jsou srozumitelné i pro předškoláky. Množství informací je tak akorát, aby se děti něco dozvěděly, ale nebyly zahlcené. Biolog ve mně oceňuje, jak krásně se dají kostry mezi sebou porovnávat (třeba přední končetina netopýra a jiných savců, nohy tuleně, počet žeber savců a hadů...) a ukazovat na nich přizpůsobení živočichů různým podmínkám. Dítě si krásně uvědomí, jak celkový tvar těla souvisí právě s kostrou. Na kostře si můžeme ukázat, proč se různá zvířata různě pohybují, jak jsou přizpůsobená různým druhům potravy... Nádhera :)

Ukládám na seznam knížek, ke kterým se budeme rádi vracet i v budoucnu v rámci přírodovědy a přírodopisu.

Co čteme... Jak bydlí děti celého světa

Parádní encyklopedie pro předškoláky a mladší školáky, která dětem umožní nahlédnout aspoň trošku do jiných kultur a vidět, jak se žije jinde. Když se mluví o jiných zemích, obvykle se zmiňují památky, přírodní zajímavost nebo různé odlišné svátky a zvyklosti. Myslím ale, že malé děti si nejsnáze uvědomí kulturní odlišnosti právě na tom, jak se kde bydlí. My jsme byli z knížky všichni nadšení a rádi jsme se k ní vraceli znovu a novu. 

Děti hodně bavila zejména stránka věnovaná bydlení v jurtě, protože jurtu dobře znají  lesní školky. Díky knížce si udělaly trochu bližší představu, jak s ev takové jurtě bydlí, když je jeden stan váš celý dům. Líbily se jim ale všechny druhy domů a domečků - iglú, srub, dům na lodi, maringotka, mrakodrap nebo třeba indiánský dlouhý dům. Vlastně nejsilnější dojem z celé knížky jsme měli ten, kolik věcí máme a jak velké domy potřebujeme, aby se nám do nich všechny ty věci vešly. Co bychom si nechali, kdybychom měli bydlet v iglú? Které knížky a hračky by si vybrali, kdybychom bydleli ve srubu nebo maringotce a měli k dispozici jen jednu společnou místnost? A co bychom si vzali s sebou,kdybychom se rozhodli vyzkoušet si to na vlastní kůži a vydali se na cesty s obytňákem? A proč bychom si vzali celou velkou Bibli, i když ji s mužem máme v mobilu? To byly vůbec ty nejzajímavější rozhovory nad knížkou. Dotýkali jsme se podstaty našich hodnot a priorit.

Co čteme... Určuj čas

Aktuální téma - hodiny. Synek se pomalu začíná orientovat v hodinách a tu a tam se chce dozvědět něco víc. Když u nás dojde na učení, nejvíc nám vyhovuje povídat si o věcech a číst si knížky. Děti si rády dohledávají věci samy v knihách. Věta "tak si to najdeme v knížce" je u nás na denním pořádku. Chci, aby děti věděly, že nemám patent na rozum a že si informace mohou vyhledávat i samy. A taky že knížky jsou dobrá věc nejen pro zábavu, ale i k poučení. Encyklopedie jsou u nás stejně oblíbené jako knížky s příběhy.

Určuj čas od Svojtky jsme si nejdřív půjčili v knihovně, Synka zaujala vybral si ji sám. Doma jsme se k ní opakovaně vraceli, ale zdaleka jsme nezvládli všechno. Stránky jsou tematicky řazené směrem ke složitějšímu (celé hodiny, čtvrt, půl a tři čtvrtě, jednotlivé minuty, převod mezi ručičkovými a digitálkami...). A tak jsem knížku navrhla babičce jako dárek pro Synka ke svátku. Tenhle postup se nám opakovaně osvědčuje - knížku si půjčit a když nás zaujme víc a ukáže se, že ji opravdu chceme mít i doma, pořídíme ji. A tuhle doma mít chceme :)

Co čteme... Nečekaná přátelství

Knížku Nečekaná přátelství aneb Jak si zvířata a rostliny pomáhají nám doporučila kamarádka z lesní školky. Objednala jsem ji v knihovně a ráda posílám doporučení dál. Je báječná. Příjemné ilustrace, zajímavý výběr témat, informací tak akorát, aby je pobraly děti v předškolním a mladším školním věku, srozumitelný jazyk a sem tam nějaký ten odborný pojem (informačně založené děti to ocení a ty ostatní to nezahltí). Synek ocenil nadpisy a komiksové bubliny psané kapitálkami. I když klasické tiskací písmo už čte bez větších problémů, v kapitálkách si je o něco jistější a čte je ochotněji.

Jsem moc ráda, že se nám knížka dostala do rukou. Děti si díky ní hezky uvědomily, jak je v přírodě všechno provázané a každý má své místo. Když jeden článek zmizí, může se zhroutit celý systém. to je moc důležité, tyhle vztahy nedochází ani většině dospělých a pak to s koncepcí ochrany životního prostředí vypadá tak, jak to někdy vypadá... Určitě se v budoucnu budeme ke knížce rádi vracet.

Některá z nečekaných přátelství už naše děti znaly. Vztah mezi houbami a stromy, kvetoucími rostlinami a hmyzími opylovači, klauny a sasankami nebo sasankou a krabem poustevníčkem. Ale jiná pro ně byla úplně nová, jako třeba rybí čističi žijící s obřími žraloky či hrochy nebo třeba můry žijící v kožichu lenochodů.

Prahou s dětmi... Vyšehrad

Po dlouhé (a pro mě nepříjemné) zimě se duben vytáhl v nádherných barvách a tak výletujeme a výletujeme. Složka s fotkami čeká na protřídění, kronika čeká na dopsání a dolepení nálepek (všude kupujeme turistické vizitky a lepíme je do kroniky k zápiskům a obrázkům z výletů)... A mně se nechce dělat nic z toho, chce se mi ven a večer už jen tak lenošit.

V pondělí jsme si udělali s dětmi volný den a vyrazili jsme na Vyšehrad. Bydlíme na samém kraji Prahy a do centra se moc nedostáváme. Co jsem na mateřské, představují pro mě přeplněné vozy mhd a ulice plné lidí a aut ještě větší stres než dřív. Ale zároveň chci děti pomalu začít s Prahou seznamovat. Vyrostla jsem tady, mám k městu vztah a je tu tolik nádherného a důležitého k vidění. Tentokrát tedy vyhrál Vyšehrad. Proč? Protože je tam nádherně. Zabaví se tam děti každého věku. Zmrzlina a jiné občerstvení za normální ceny. Nikde žádné davy turistů. Výhledy. Jedno z nejkrásnějších pražských hřišť. Piknik v parku na trávě. Výhledy. Staré pověsti české. Vyšehradské legendy. Podolská porodnice. A... ty výhledy! Prostě jestli chcete někde v Praze strávit krásný den s dětmi, něco se dozvědět a mít se fajn, zapomeňte na památky v centru a vyražte na Vyšehrad. Nebudete litovat :)

Betlém jako adventní kalendář

Minulý rok jsem dostala tip na moc fajn věc - Betlém jako adventní kalendář. Pořád jsem přemýšlela, čím smysluplným a zároveň vhodným pro malé děti naplnit adventní kalendář. A taky jak pojmout rodinný betlém. Řešení mě potěšilo - na Fleru jsem našla pěkný betlém ze dřeva, který se dá sestavit jako stavebnice. Dílků je 24, takže se pro použití v adventním kalendáři nabízí.

Děti 1. prosince dostaly základnu a domeček. Figurky byly v pytlíčcích, jesličky jsem dala do posledního. Naše pytlíčky nejsou očíslované, takže děti dostávaly figurky zcela náhodně. Jen poslední pytlíček máme označený (vidět je to TADY), takže t jsem měla ošéfované.

zdroj: Fler

Adventní kalendář s obálkami DIY

Pokud máte rádi adventní kalendáře, ale rádi byste ten svůj naplnili něčím jiným než hračkami nebo sladkostmi, možná vás zaujme tenhle jednoduchý, který jsem vyráběla několik let nazpět. Tvoří ho obyčejné papírové pytlíky (prodávají se za pár korun jako svačinové sáčky), zdobila jsem washi páskami a naplněné pytlíky přišpendlila na korkovou nástěnku. Číslice jsem kreslila fixem (vytiskla jsem si je, vložila předlohu dovnitř sáčku a jednoduše obtáhla).

Obálkový kalendář můžete naplnit bibickými verši, čtením na jendotlivé dny, úkoly pro děti nebo celou rodinu...




Oblíbila jsem si adventní úkoly na jednotlivé dny, které vytvořila Jana z blogu Z lesa. Minuý rok byly k dispozici hned 2 verze různých úkolů pro děti (něco spojit, hledat rozdíly, vybarvit, vystříhnout...). Najdte je TADY a TADY. Jsem zvědavá, co Jana vymyslí letos.

Další možnost, jak pojmout adventní kalendář, je vymyslet na každý den nějaký úkol pro celou rodinu. Mohou být vážné, veselé i úplně bláznivé. Od "uvařte si vaječňák" po "udělejte si sáňky z krabice a zasáňkujte si po schodech". Zapojit můžete samozřejmě úkoly duchovní, jako např. "modlete se za sousedy, za nemocné atd." Nějakou inspiraci najdete třeba TADY (je to ten první odkaz v článku). Ale tady se určitě vyplatí zapojt vlastní představvivost a promyslet, co byste mohli podniknout vy, abyste byli jako rodina víc spolu.

Pokud byste rádi do kalendáře něco k nasycení ducha a chcete to mít bez práce, TADY najdete kalendář z biblických veršů. Jsou vybrané tak, aby postupně poskládaly celou vánoční zvěst o narození Božího Syna.

Co vy a advnentní kalendáře? Máte? Kupujete? Vyrábíte? A co v nich míváte?
Příště ještě přinesu inspiraci v podobě betléma jako adventního kalendáře, protože to je nápad, který mě nadchl minulý rok a škoda se  něj nerozdělit :)

Pytlíčkový adventní kalendář DIY

Vánoce se blíží mílovými kroky, Advent začne za 4 týdny. Jestli máte doma děti, možná se už zamýšlíte nad adventními kalendáři. Přináším tedy inspiraci na velmi jednoduchý adventní kalendář, který používáme doma a máme ho moc rádi.