Vzpomínáte s na základku? Nedávno jsem si vzpomněla na tuhle jednoduchou techniku a rozhodla jsem se vyzkoušet ji s dětmi. Jako obvykle mě s mým nápadem poslali k šípku. Já jsem si to ale chtěla vyzkoušet i sama pro sebe. Ve volné chvíli, kdy si děti zrovna hrály, jsem si sedla a začala kreslit. Po chvíli přišel Synek a začal zkoumat, co to dělám. Z pár minut i Mrňavka. Hned si to taky chtěli vyzkoušet a další hodinu jsme všichni nadšeně kreslili a malovali. Tudy na ně, na holomky :) Nechápu, jak jsem na tohle jednoduché pravidlo mohla zapomenout. V dobách, kdy jsme s mužem jezdívali jako vedoucí na tábory, to totiž byl úplný základ. Když chceš děti zaujmout, začni sám. Často nestačí ukázat možnosti, je třeba sám začít. Oni si to omrknou a pokud jste s estrefili se zvolenou aktivitou, přidají se. Kolikrát je pak můžete nechat, ať si pokračují sami dál. Kouzlo se zdařilo :)
Výsledek je moc hezký a děti tvoření hodně bavilo. Ale neobešlo se to ani bez slz a zlosti. Co jednou vyškrábnete, to už se nedá opravit..



