Co čteme... Určuj čas

Aktuální téma - hodiny. Synek se pomalu začíná orientovat v hodinách a tu a tam se chce dozvědět něco víc. Když u nás dojde na učení, nejvíc nám vyhovuje povídat si o věcech a číst si knížky. Děti si rády dohledávají věci samy v knihách. Věta "tak si to najdeme v knížce" je u nás na denním pořádku. Chci, aby děti věděly, že nemám patent na rozum a že si informace mohou vyhledávat i samy. A taky že knížky jsou dobrá věc nejen pro zábavu, ale i k poučení. Encyklopedie jsou u nás stejně oblíbené jako knížky s příběhy.

Určuj čas od Svojtky jsme si nejdřív půjčili v knihovně, Synka zaujala vybral si ji sám. Doma jsme se k ní opakovaně vraceli, ale zdaleka jsme nezvládli všechno. Stránky jsou tematicky řazené směrem ke složitějšímu (celé hodiny, čtvrt, půl a tři čtvrtě, jednotlivé minuty, převod mezi ručičkovými a digitálkami...). A tak jsem knížku navrhla babičce jako dárek pro Synka ke svátku. Tenhle postup se nám opakovaně osvědčuje - knížku si půjčit a když nás zaujme víc a ukáže se, že ji opravdu chceme mít i doma, pořídíme ji. A tuhle doma mít chceme :)

Knížka je z řady svojtkovských encyklopedií "podívej se pod okénko" pro nejstarší děti. Mají je rozdělené na při skupiny - pro prťátka, pro prostřední a pro nejstarší. My teď pokrýváme všechny tři skupiny. Malušek začíná objevovat ty pro nejmenší (taky mám pár vyfocených), Mrňavka ty pro prostřední a Synek ty pro nejstarší děti. 

Pod okénkem se schovává odpověď na otázku, druhá část děje, řešení úkolu, nějaký vtípek... Děti baví si v knížce čísla zrovna u hodin to hodně napomáhá představivosti. děti hned vidí, kam se ručička posune. Z nějakého důvodu se jim to propojuje snáz než když jsou obrázky vedle sebe.

Co se mi hodně líbí, je barevné rozlišení ručiček. V celé knize je krátká vždy modrá a dlouhá vždy červené. Na poslední stránce knížky jsou pohyblivé papírové hodiny a i u těch jsou ručičky takhle rozlišené. Děti to krásně vede a všechno se jim propojuje.

Musím říct, že mě samotnou knížka baví a ráda v ní dětem ukazuju, jak to s tím časem je. A je vidět, že i jim to dává smysl a líbí se jim to. Taky oceňuju, že knížka je ilustrovaná takovým civilním, nedětinským způsobem. Ve škole se děti učí hodiny až ve druhé třídě, tak se může stát, že se knížka dostane do ruky osmi- nebo devítiletému dítěti. A to už infantilní obrázky úplně neocení. A přitom i takhle velké děti mají rády názorné ilustrace a zábavné interaktivní knížky. 

A čistě osobně - já prostě miluju, jak v poslední době čím dál častěji narážím v knížkách na nadpisy kapitálkami. Od prvních písmenek se mohou do čtení zapojovat i mladší děti. To je paráda.


PS: Veškeré knížky, hračky, hry a pod. jsem si koupila nebo půjčila v knihovně. A doporučuju je čistě proto, že ráda šířím dobré věci dál. Žádný článek tady na blogu není sponzorovaný.