Nastal Advent, doma nám konečně roste kuchyně a celkově si dnes užívám pocit "jsme blíž" :-) To je takové naše rodinné hleslo, které jsme kdysi někde slyšeli. Na neustálou dětskou otázku: "Kdy už tam budeme?" rodiče odpovídali: "Jsme blíž." Tak my už jsme taky blíž. Blíž chvíli, kdy náš provizorní dům začne vypadat jako domov, blíž dni, kdy budeme slavit narození Krista... A snažíme se taky být blíž sobě navzájem.
Tenhle týden si můžeme připomínat potřebu vytrvalosti v modlitbách. Někdy to trvá, než se věci stanou. Modlíme se za dobré věci, ale Bůh má jiný čas než my. Někdy to trvá, než dostaneme odpověď. Než se změní okolnosti. Než se změní naše srdce nebo naše povaha (každý máme nějaké své vnitřní boje, oblasti, ve kterých toužíme po změně, ale trvá to dýl, než je nám milé). Bude ještě dlouho trvat, než náš charakter bude podobný tomu Ježíšovu. Modlit se za to můžeme ale už dnes :-)
Za které věci bych se měla nebo chtěla modlit vytrvaleji? A proč se mi to nedaří? Nad tím se můžeme zamýšlet my sami a můžeme tyhle otázky pokládat i dětem.
Žádné komentáře:
Okomentovat