Blog o rodičovství, o dětech, víře, domácí škole a jak to všechno jde (a někdy taky nejde) dohromady
Stránky
▼
středa 26. prosince 2018
úterý 25. prosince 2018
čtvrtek 6. prosince 2018
Papírové hvězdy ze sáčků
V minulém roce k nám doputoval báječný nápad na adventní vyrábění - hvězdy z papírových sáčků na svačinu. Náklady jsou pár korun, hotovo je za chvilku a zvládnou to i děti. Já jsem hvězdy vyráběla s dětmi 4-6 let v besídce a s mírnou dopomocí je zvládly všichni. A výsledky byly moc hezké.
neděle 2. prosince 2018
středa 28. listopadu 2018
Baví nás... Dinosauři
Synkovo dinosauří období začalo někdy ve 4 letech a stále trvá. Za tu dobu se u nás nasbírala spousta skvělých dinosauřích knížek, hraček, her a aktivit. Záliba v dinosaurech je mezi dětmi celkem rozšířená a tipů na hezké dárky není nikdy dost, tak sdílím naše nejoblíbenější. Pozor, dneska to bude dlouhé :)
neděle 25. listopadu 2018
úterý 20. listopadu 2018
52 týdnů modliteb s dětmi... 12. Někdy Bůh říká "ne".
Další týden je tu a já píšu opět jen stručně z mobilu, stále ještě bez pocitace... Jsem bez něj jak bez ruky :-)
pondělí 12. listopadu 2018
52 týdnů modliteb s dětmi... 11. Někdy Bůh říká "ano".
Náš rodinný počítač stávkuje, takže tentokrát jen stručně a krátce z mobilu :-)
Máme tady 11. týden a s ním další ukol: Někdy Bůh odpovídá "ano".
Máme tady 11. týden a s ním další ukol: Někdy Bůh odpovídá "ano".
středa 7. listopadu 2018
Geopuzzle Evropa
Naše děti mají hodně rády puzzle všeho druhu, takže "mapové" puzzle s dílky ve tvaru států jim rozhodně nemohlo chybět. Tohle dostal Synek někdy v 5 letech a s lehkou dopomocí ho zvládl už tehdy. Teď skládá levou zadní, ale hlavně se už nad skládačkou docela dobře baví s Mrňavkou, když cestují prstem po mapě. Onehdá jsem pila čaj a něco si četla, když od stolu slyším "no a kdybys chtěla od nás jet do Dánska, tak to bys musela přejet celé Německo, koukej, tudy." "Hm, a kudy bych jela do Španělska?" A tak jim ten hovor hezky plynul... Tahle forma domácí školy mě hodně baví :)
Zdá se, že variantu "svět" budeme taky nutně potřebovat :D
Zdá se, že variantu "svět" budeme taky nutně potřebovat :D
úterý 6. listopadu 2018
pondělí 5. listopadu 2018
čtvrtek 1. listopadu 2018
Domškolácká realita
pondělí 29. října 2018
pátek 26. října 2018
Vyškrabávání
Vzpomínáte s na základku? Nedávno jsem si vzpomněla na tuhle jednoduchou techniku a rozhodla jsem se vyzkoušet ji s dětmi. Jako obvykle mě s mým nápadem poslali k šípku. Já jsem si to ale chtěla vyzkoušet i sama pro sebe. Ve volné chvíli, kdy si děti zrovna hrály, jsem si sedla a začala kreslit. Po chvíli přišel Synek a začal zkoumat, co to dělám. Z pár minut i Mrňavka. Hned si to taky chtěli vyzkoušet a další hodinu jsme všichni nadšeně kreslili a malovali. Tudy na ně, na holomky :) Nechápu, jak jsem na tohle jednoduché pravidlo mohla zapomenout. V dobách, kdy jsme s mužem jezdívali jako vedoucí na tábory, to totiž byl úplný základ. Když chceš děti zaujmout, začni sám. Často nestačí ukázat možnosti, je třeba sám začít. Oni si to omrknou a pokud jste s estrefili se zvolenou aktivitou, přidají se. Kolikrát je pak můžete nechat, ať si pokračují sami dál. Kouzlo se zdařilo :)
Výsledek je moc hezký a děti tvoření hodně bavilo. Ale neobešlo se to ani bez slz a zlosti. Co jednou vyškrábnete, to už se nedá opravit..
středa 24. října 2018
Jak se učí doma s mladšími sourozenci "na krku"?
V různých diskusích na téma domácí školy se docela často objevuje dotaz, jak se dá učit, když jsou doma i mladší sourozenci. Po pravdě, moje zkušenosti jsou zatím dost malé. Rozhodně nejsem žádný odborník. A jsem si jistá, že i tohle se bude časem měnit, jak děti porostou a budou se měnit jejich potřeby. Ale pár postřehů mám už teď.
úterý 23. října 2018
Do ucha... Oboroh - Žalm 115
Tenhle týden jsem kvůli připravované dětské vánoční hře procházela staré zpěvníky a CD. Hledala jsem písničku na motivy některého z žalmů. A z hlavy jsem nemohla dostat Oboroh. Stará láska, stále živá...
Tak tady je :)
pondělí 22. října 2018
sobota 20. října 2018
Papíroví hadi
Středa byla ve znamení hadů. Dostala jsem nápad na papírové hady, které jsme jako malí vyráběli na horách a věšeli je nad kamna. Hezky se pak otáčeli díky stoupajícímu teplému vzduchu. My doma kamna nemáme (panelák, no... :), tak jsem si říkala, že zkusíme svíčku. Nakonec do nich foukáme :)
čtvrtek 18. října 2018
Prahou s dětmi... Obora Hvězda
Oboru ve Hvězdě máme rádi a každý rok se tam dostaneme několikrát. Krásný a klidný park, kde najdete nádherné dlouhé aleje a stromové tunely. Znáte to, taková ta úzká alej, kde se koruny stromů setkávají nad vámi a vy jste obklopení přírodou, klidem... Místo modra je najednou nad hlavou zeleno. Miluju to. Hvězda je víc než jen to. Skalky, kde si děti můžou hrát na domečky, bojovat o kótu nebo hledat tajemné poklady pod kameny a kořeny. Potok a bažina. Rybníčky. Cesty široké a rovné, i strmé, kamenité a kořenité, kde nadáváte, proč že jste nenechali kočárek tentokrát raději doma :) Několik hezkých hřišť. Spousta běžeckých tras. A samozřejmě letohrádek Hvězda.
úterý 16. října 2018
Příjemná setkání
Měli jsme dnes možnost strávit část dopoledne s čerstvou domškolačkou Luckou a její maminkou. Děti pouštěly draky, my jsme si (jak mé děti dovolily) povídaly a podělily se o pár postřehů a myšlenek o domácí škole.
neděle 14. října 2018
pátek 12. října 2018
Naše domškolácké portfolio
Jednou z hlavních priorit naší domácí školy pro mě bylo a je portfoliové přezkoušení. Každý domškolák musí jít 2x ročně na přezkoušení, které má za cíl ověřit, že žák plní předepsaný obsah a rozsah vzdělávání a nezaostává za svými vrstevníky. Na základě přezkoušení pak kmenová škola vystaví vysvědčení. Dítě má tedy stejné výstupní hodnocení jako všechny ostatní děti z běžných škol, může přestoupit na jinou školu, hlásit se na střední, pochlubit se babičkám... :) Přezkoušení může mít různé formy, to je čistě na vedení školy a přezkušující učitelce. V některých školách mají testy, jinde komisionální přezkoušení z některých nebo ze všech předmětů a poměrně časté je portfoliové přezkoušení. To probíhá jako rozhovor nad všemi materiály, které žák nashromáždil za předešlé pololetí. Pro mě bylo klíčové, aby naše kmenová škola měla právě portfoliové přezkoušení.
Dost často se řeší, jak by takové portfolio mělo vypadat. A ono se to nedá odpovědět jednoduše, protože co žák, to individualita. Záleží na věku, povaze, zájmech, možnostech... Tady jsem se pokusila shrnout naše portfolio tak, jak vypadá teď v první třídě. Snad tenhle článek poslouží jako inspirace a odrazový můstek těm, kteří o cestě domácí školy teprve uvažují nebo jsou na úplném začátku. A budu moc ráda, když se v komentářích podělíte o vaše zkušenosti a co se osvědčilo vám, protože vzájemná inspirace je skvělá věc :)
úterý 9. října 2018
Do ucha... Nenadarmo - Mou cestu v rukou máš
Dneska live verze jedne z mých nejoblíbenějších písní. Zněla i na naší svatbě. Opět Nenadarmo, mám je ráda :-)
pondělí 8. října 2018
čtvrtek 4. října 2018
Baví nás... Topologix
Pomalu se začínají blížit Vánoce (ne, že bych snad chtěla strašit :), tak bych tady na blog chtěla postupně dát několik tipů na hry a hračky, které u nás mají úspěch a ráda je doporučím dál.
První z nich je Topologix od Djeco.
Jde o vzdělávací hru pro jednoho hráče, ve které se děti učí rozlišovat před/ za, nad/ pod a uvnitř a zároveň zaznamenávat do tabulky podle souřadnic. My jsme hru pořídili Synkovi ke čtvrtým narozeninám a od té doby se stále vrací do popředí zájmu. Věkově je určená pro děti od 4 do 6 let, ale můžete ji s klidem pořídit už pro mladší dítě. Obecně ale věkové určení odpovídá, v tomhle věku děti zvládnou plnit úkoly samostatně.
První z nich je Topologix od Djeco.
Jde o vzdělávací hru pro jednoho hráče, ve které se děti učí rozlišovat před/ za, nad/ pod a uvnitř a zároveň zaznamenávat do tabulky podle souřadnic. My jsme hru pořídili Synkovi ke čtvrtým narozeninám a od té doby se stále vrací do popředí zájmu. Věkově je určená pro děti od 4 do 6 let, ale můžete ji s klidem pořídit už pro mladší dítě. Obecně ale věkové určení odpovídá, v tomhle věku děti zvládnou plnit úkoly samostatně.
středa 3. října 2018
úterý 2. října 2018
Do ucha... Tatiana Danková - Milovaná
Úterní píseň tentokrát až ve středu ráno... Nádherná a silná píseň, bohužel bez videa.
neděle 30. září 2018
úterý 25. září 2018
Do ucha... ESPÉ - Oceány
Oceány ještě jednou (poprvé v anglické verzi od Nenadarmo TADY), tentokrát v nádherné slovenské verzi. Tahle píseň mě prostě bere. Má i minimálně dvě české verze textu, ale ani jedna mi nepřijde "to ono".
neděle 23. září 2018
čtvrtek 20. září 2018
První týdny v domácí škole
Máme za sebou už skoro tři týdny domácí školy. Myslím té "pravé". Naše děti se učí tak nějak pořád, já se učím taky tak nějak pořád. Ale všichni vnímáme, že teď už je to "na ostro". Dostávám různé dotazy, jak se máme, jak se nám daří, jak nám ta škola jde... A Synka se tu a tam někdo zeptá, jestli se učí, co už se naučil.. Nevnímáme to vůbec nijak negativně. Spíš než potřeba kontrolovat je to skutečný zájem a snad i trochu zvědavost. Pro mnohé lidi v okolí jsme první domškolácká rodina, kterou znají. Takže tomu úplně rozumím, taky by mě to zajímalo :)
Takže, jaké to je? Veselé, pohodové, inspirativní, ale taky náročné a občas docela vyčerpávající. Tohle už není dovolená, tohle je regulérní zaměstnání. Jen neplacené.
Takže, jaké to je? Veselé, pohodové, inspirativní, ale taky náročné a občas docela vyčerpávající. Tohle už není dovolená, tohle je regulérní zaměstnání. Jen neplacené.
úterý 18. září 2018
Do ucha... Elementum - Nikdy nekončící milost
Nádherná a hluboká píseň. Klip, který se pokusil i o další rozměr tím, že autoři oslovili muže z Nové šance. Kdo jiný může víc vyprávět o nikdy nekončící milosti než ti, kteří dostali novou šanci s Kristem?
neděle 16. září 2018
úterý 11. září 2018
Do ucha... Matt Redman - 10.000 reasons
A pro ty z vás, kteří raději české verze, ještě tahle z konference BJB.
neděle 9. září 2018
úterý 4. září 2018
neděle 2. září 2018
čtvrtek 30. srpna 2018
Modlitební výzva - 52 týdnů modliteb s dětmi
Jak už jsem tady na blogu psala, plánujeme na následující školní rok v domácí škole několik celoročních témat. Dvě vzdělávací a jedno duchovní. A tím duchovním bude modlitba. Chtěla bych s dětmi trochu tuhle disciplínu víc prozkoumat, prohloubit společný modlitební život. Už jsme si několikrát vyzkoušeli, že nám sedí různé aspoň trochu organizované aktivity a náměty. Úplná volnost nám nevyhovuje, obvykle se ze svobody stane určitá neurčitost a rozplizlost.
A tak jsem se rozhodla vyhlásit takovou osobní celoroční modlitební výzvu. 52 týdnů - 52 impulsů pro obohacení modlitebního života s dětmi.
A tak jsem se rozhodla vyhlásit takovou osobní celoroční modlitební výzvu. 52 týdnů - 52 impulsů pro obohacení modlitebního života s dětmi.
Zdroj obrázku: http://thebrilliantfools.com/2016/03/21/wake-up-at-5-am-for-21-days-215-challenge/ |
Chtěla bych, aby šlo opravdu o hloubku. Abychom nezůstali na úrovni "děkujeme za jídlo, za ptáčky a hezké počasí". Aby to něco dalo i nám dospělým, abychom i my měli motivaci pustit se o krok dál, překročit určitou komfortní zónu a risknout v modlitbě něco nového nebo málo známého. Duchovní věci jsou často v rodině trochu ožehavé. Moc nevíme, kudy do toho, těžko se nám o tom mluví i s partnerem, natož s dětmi. Zejména nám, kteří jsme nic takového doma nezažili. Nemáme žádnou zkušenost, jak sdílet víru se svými dětmi, a často nám to všechno přijde takové dost umělé, kostrbaté. A někdy tak trochu doufáme, že se to stane nějak samo. Jenže nestane :-/ I proto jsem si tuhle výzvu vymyslela a moc se na ni těším. Doufám, že bude inspirovat i vás.
Jak to bude fungovat?
Každý týden v neděli večer tady na blogu zveřejním téma/ impuls pro další týden. Bude to krátké zamyšlení, vždy bych chtěla připojit také klíčové biblické verše, nějakou píseň, která se tematicky hodí (to se ale určitě nepodaří pokaždé) nebo třeba knížku, kterou si můžeme na dané téma přečíst my dospělí. Nebo jinou "dospěláckou" inspiraci, když mě napadne. Prostě cokoli, co by nám mohlo pomoci trochu dané téma zpřítomnit, líp ho prožít nebo se s ním snáz popasovat.
Jako osnovu si vezmu knížku 52 způsobů, jak učit děti modlitbě, o které jsem psala TADY.
Budu moc ráda, když se připojíte k nám a třeba do komentářů připojíte svoje postřehy (nejen) na dané téma. Podle hesla "bude nás víc, nebudeme se bát vlka nic" :)
Tak co, kdo jde do toho s námi? :)
Začínáme pozítří v neděli!
úterý 21. srpna 2018
Téma pro první třídu DV - Poznáváme Prahu
Jak už jsem spala TADY, rozhodla jsem se pro první školní rok naší domácí školy (Synek bude prvňák a Mrňavka předškolní) naplánovat několik celoročních témat. Pomůže nám to trochu strukturovat aktivity, přirozeně budou vyvstávat témata a když zrovna nebudeme mít do čeho píchnout, celoroční téma mi pomůže najít další inspiraci. Aspoň doufám :)
V minulém roce jsme experimentálně ověřili, že všichni potřebujeme trochu řádu a organizace. Když si na den nic nenaplánujeme, snadno se stane, že se nám den rozplizne do domácích prací, koukání na pohádky a bloumání od ničeho k ničemu. Není to nic špatného, občas jsou takové dny třeba. Ale všem nám víc vyhovuje, když máme už od rána představu, co se bude dít. A vymýšlení programu zatím bývá na mně. Nepředstavuju si ta celoroční témata jako nějaký závazek, spíš jako zdroj inspirace, kam sáhnout, když zrovna děti nebudou mít samy nápad.
Bydlíme na okraji Prahy a v minulém roce jsme začali trochu víc vyrážet i do centra. Se třemi mrňaty jsem se dřív cestám mhd spíš vyhýbala, přelidněné centrum bylo za trest a o strach. A dětem bylo víceméně jedno, jestli si hrají na sídlišti mezi paneláky nebo s vyhlídkou na Pražský hrad. Jak děti rostou, začíná je město zajímat. Povídáme si o jeho historii, čteme pověsti, povídáme si o památkách. Cestování už není problém, máme to dobře zmáklé. Už se o ně nemusím bát, že se někde zaběhnou. A když se ztratí, aspoň už umí mluvit, aby si řekli o pomoc (telefonní číslo na mámu napsané na ruce to jistí :) První celoroční téma nám leží přímo u nosu a všichni se na něj těšíme.
V minulém roce jsme experimentálně ověřili, že všichni potřebujeme trochu řádu a organizace. Když si na den nic nenaplánujeme, snadno se stane, že se nám den rozplizne do domácích prací, koukání na pohádky a bloumání od ničeho k ničemu. Není to nic špatného, občas jsou takové dny třeba. Ale všem nám víc vyhovuje, když máme už od rána představu, co se bude dít. A vymýšlení programu zatím bývá na mně. Nepředstavuju si ta celoroční témata jako nějaký závazek, spíš jako zdroj inspirace, kam sáhnout, když zrovna děti nebudou mít samy nápad.
Bydlíme na okraji Prahy a v minulém roce jsme začali trochu víc vyrážet i do centra. Se třemi mrňaty jsem se dřív cestám mhd spíš vyhýbala, přelidněné centrum bylo za trest a o strach. A dětem bylo víceméně jedno, jestli si hrají na sídlišti mezi paneláky nebo s vyhlídkou na Pražský hrad. Jak děti rostou, začíná je město zajímat. Povídáme si o jeho historii, čteme pověsti, povídáme si o památkách. Cestování už není problém, máme to dobře zmáklé. Už se o ně nemusím bát, že se někde zaběhnou. A když se ztratí, aspoň už umí mluvit, aby si řekli o pomoc (telefonní číslo na mámu napsané na ruce to jistí :) První celoroční téma nám leží přímo u nosu a všichni se na něj těšíme.
To, co nás všechny baví úplně nejvíc, je výletování. Rádi bychom tedy především trávili v Praze čas. Chceme vyrazit na místa, která ještě neznáme, omrknout různé zajímavé budovy, navštívit další parky... a při tom všem si budeme povídat, číst, plnit různé úkoly... Ráda s sebou na výlety beru knížku, která se nějak vztahuje k místu, kam vyrážíme. Baví nás plácnout se někde v parku pod strom, odpočívat a piknikovat a já při tom dětem čtu. Všichni nasáváme atmosféru místa, zpracováváme zážitky z míst, která jsme prošli, a propojujeme si je s příběhem, který posloucháme. Tenhle způsob pedagogiky v terénu mě hodně baví :)
neděle 19. srpna 2018
Co čteme... Barvy
Než přibudou na blog obsažnější články na téma naší první třídy v domácí škole, posílám zas jeden knižní tip. Tentokrát leporelo, které hodně baví našeho Malucha. Barvy z nakladatelství Svojtka. Malušek má oblíbených více leporel, ale teď ho baví barvy. Tohle se mi na to téma líbí asi úplně nejvíc.
Formát knížky je cca A4, každá ze základních barev má svou dvoustranu, další barvy (růžová, fialová, bílá, černá...) mají jednu stranu. Na každí straně je několik odklápěcích okének. Líbí se mi jednoduchý a tak trochu retro grafický styl a velký počet obrázků ke každé barvě. Používáme knížku jako klasickou hledačku (kde je slon?), trénujeme zvuky (jak dělá...?), počítáme, ukazujeme... Takže jedna knížka vydrží třeba půl hodiny. Což ocením a využívám hlavně při cestování mhd, v čekárně a podobně. Většina leporel zabaví dítě jen na pár minut, tahle má dobrý potenciál :)
středa 15. srpna 2018
Chystáme se do první
Blíží se konec prázdnin, začínám být krapet nervozní. Čeká nás obrovská životní změna, celou rodinu. Budeme domškoláci. To možné číslo není trapný mateřský plurál (znáte to - "kakáme, papáme, blinkáme a máme už čtyři zoubky"). Tohle se totiž fakt bude týkat všech, ne jen Synka. Z něj bude oficiálně školák, já budu pokračovat v tom, co dělám pořád. V zásadě se nic moc nezmění. Budeme dál výletovat, číst si, chodit ven a dělat potřebné věci doma, budeme spolu a občas každý sám... Ale přibude nám kontrola (hlavně ta veřejná v podobě dotazů typu "kolik už umíš písmenek, jak ti jde psaní a kolik máš pětek?"), už to nebude tak svobodné. Bude nás čekat přezkoušení a vysvědčení... Já začínám být lehce nervozní, jak to všechno zvládneme, Synek je úplně v klidu. Ten neřeší nic. Teprve nedávno mu došlo, že domácí škola neznamená, že se nemusí dělat vůbec nic. Že se fakt jako bude muset občas i něco učit. Ještě to asi úplně nezpracoval. To přijde :)
Já se začínám chystat, všechno promýšlím, začínám postupně nakupovat pomůcky. Teprve čas ukáže, co bylo moudré a co zbytečné.
Mezi domškoláky najdete rodiny velmi organizované, které mají v podstatě školu doma, učebnice. sešity, tabuli, rozvrh hodin... Najdete i unschoolery, kteří neplánují v podstatě nic, žijí a učení se děje tak nějak přirozeně samo za pochodu. (A nebo neděje.) No a pak všechny možnosti mezi tím. Každá rodina má svoji cestu a to je to skvělé. Já píšu o té naší a předem vím, že pro mnohé jsme příliš organizovaní a pro jiné zas málo. Ale nám to takhle vyhovuje :-)
Já se začínám chystat, všechno promýšlím, začínám postupně nakupovat pomůcky. Teprve čas ukáže, co bylo moudré a co zbytečné.
Mezi domškoláky najdete rodiny velmi organizované, které mají v podstatě školu doma, učebnice. sešity, tabuli, rozvrh hodin... Najdete i unschoolery, kteří neplánují v podstatě nic, žijí a učení se děje tak nějak přirozeně samo za pochodu. (A nebo neděje.) No a pak všechny možnosti mezi tím. Každá rodina má svoji cestu a to je to skvělé. Já píšu o té naší a předem vím, že pro mnohé jsme příliš organizovaní a pro jiné zas málo. Ale nám to takhle vyhovuje :-)
čtvrtek 9. srpna 2018
Aplikace Skryté příběhy
Někdy na jaře jsem dostala tip na aplikaci Skryté příběhy. Teď jsem se rozhodla ji blíže prozkoumat a protože nás s dětmi hodně chytla, předávám tip dál :)
neděle 29. července 2018
Nejkrásnější chvíle mateřství
Co je pro vás na mateřství (nebo otcovství - po pravdě netuším, jestli můj blog čtou i nějací muži :) nejkrásnější?
čtvrtek 26. července 2018
Co čteme... Mýty a předsudky o zvířatech
Dnešní knižní tip je opět o zvířatech a je to další knížka od Pavly Hanáčkové a Linh Dao. Jako první jsme četli Nečekaná přátelství (psala jsem o téhle knížce TADY) a knížka nás všechny hodně bavila. Když jsem zjistila, že je na trhu i druhá knížka, Mýty a předsudky o zvířatech, okamžitě jsem si ji v knihovně objednala. A už na nás čeká i třetí knížka, ta bude o tom, jak se zvířata přizpůsobují různým prostředím.
Knížka se věnuje nejrozšířenějším mýtům, klišé a pověrám o zvířatech. Jsou lišky vychytralé a vlci samotáři? Nosí černé kočky smůlu, jsou prasata špinavá, hadi slizcí, žraloci nelítostní zabijáci a osli hloupí lenoši?
Knížka má, stejně jako předchozí, příjemné ilustrace a tak akorát textu, aby to zvládli předškoláci a nebyli přehlcení. Stylisticky bych si to uměla představit trochu lépe, ale čte se poměrně dobře. Synek ocenil nadpisy a komiksové bubliny psané velkými písmeny. I když už čte slušně, velká písmena s emu čtou zatím přeci jen o něco líp.
Tahle knížka není tak informačně nabitá jako Nečekaná přátelství, nebo spíš většina informací v ní obsažených nebal pro Synka a Mrňavku nová. Jejich znalosti o přírodě jsou asi větší, než se u předškoláků očekává. Knížka je obsahově určená předškolákům a mladším školákům a většině bude úplně vyhovovat. I tak naše děti knížka bavila a s chutí jsme ji společně přečetli. Líbilo se jim, že jsou informace o každém zvířeti pěkně pohromadě. A taky že jsou to informace takové trochu jiné. Většina knížek mluví o tom, jak je zvíře velké, kde žije a čím se živí, ale moc se nevěnují tomu, jaká zvířata jsou. Jaké mají vlastnosti, schopnosti, kde se o nich můžeme dočíst nebo v jakých příbězích vystupují. V tom je tahle knížka pro děti dost přínosná. Určitě se k ní rádi v budoucnu vrátíme.
středa 25. července 2018
Nevýchova vs. křesťanská výchova
Nijak se netajím tím, že mám ráda Nevýchovu. A také se nijak netajím tím, že chci své děti vychovávat v duchu křesťanských hodnot a principů, v souladu s Biblí (nebo tedy s tím, jak Bibli rozumím). Čas od času se mě někdo ptá, jak jdou tyhle přístupy dohromady. Jde to? Nejde to?
zdroj mírně nejapného vtípku: https://i.pinimg.com |
pondělí 23. července 2018
Co čteme... Velká kniha drobné havěti
Další knížka z kategorie hmyzí žoužele a tahle je vážně pecka! Velkoformátová knížka plná překrásných ilustrací, ve které se menší děti mohou dozvědět všechno o hmyzu a jiných živáčcích, co je zajímá. Každá dvojstrana je věnovaná jednomu živočichovi (nebo jedné skupině). Textu není mnoho, příjemně doplňuje ilustrace. Obsahově je knížka určená předškolákům a mladším školákům.
Mně tahle knížka nadchla natolik, že se stala součástí naší domácí knihovničky a to už něco znamená. Úžasných a zajímavých knížek je na trhu opravdu hodně. Ne každou ale potřebuju mít doma. U mnohých nám úplně vyhovuje půjčit si je v knihovně a zase vrátit. A domů kupuju jen ty, u kterých předpokládám, že se k nim budeme rádi vracet opakovaně. Byt není nafukovací a i takhle máme účty za knížky větší než malé :)
Od stejného autora je na trhu nově také Velká kniha mořské havěti. Už čeká na Mrňavku k narozeninám :)
neděle 22. července 2018
Co čteme... Z larvy včela, z kukly motýl
Nejspíš vám neušlo, že většina knížek v sekci Co čteme je o přírodě a jsou to spíš vzdělávací knížky než příběhy. Ne, že bychom příběhy nečetli. Ale jen zřídka narazíme na takovou perlu, že by bylo třeba ji sdílet. Pár mám a určitě je na blog dám :) Ale dnes další přírodovědná.
Tentokrát jde o útlou stručnou knížečku o životním cyklu hmyzu. Z larvy včela, z kukly motýl. Zajímavá a přínosná je zejména tím, že neobsahuje kreslené ilustrace, jako to obvykle bývá, ale zvětšené fotografie, které jsou dokonale názorné. Díky tomu je velmi dobře přístupná i mladším dětem, které mají někdy problém propojit si ilustraci s realitou venku na zahradě.
Knížka obsahuje jen velmi málo textu a v zásadě by se dalo říct, že je skoro "o ničem". Ale právě těmi fotografiemi je výborná. Navíc životnímu cyklu hmyzu bývá v knížkách o přírodě obvykle věnovaný jeden obrázek, maximálně dvojstrana. Pro děti není snadné pobrat, že housenka a motýl je tentýž živočich. Ono to není snadné ani pro dospělé. I když to všichni víme, stejně je to tak trochu tajemství a kouzlo, co se v té kukle děje. A právě v tom se můžeme s dětmi krásně potkat.
Pokud vás a vaše děti životní cykly zaujmou, rozhodně doporučuju výstavu Motýli v pražské botanické zahradě v Troji. Bývá v dubnu a květnu a jsou vždy vystavené kukly nejrůznějších druhů motýlů, kteří se primo ve skleníku líhnou a pak poletují vzduchem. Můžete je pozorovat na motylích krmítkách a když máte štěstí, uvidíte i líhnutí. Děti tahle výstava obvykle moc baví, ale je třeba jet ve všední den. O víkendu bývá fronta na velmi dlouho.
A druhá věc, která mě nadchla, je koupit si přímo motýlí kukly a pozorovat líhnutí přímo doma. Zapátrejte v hlubinách internetu ;)
Co se osvědčilo na téma životního cyklu hmyzu vám?
středa 18. července 2018
Co čteme... Malované příběhy
Po nějaké době přináším zase knižní tip pro začínající čtenáře - Malované příběhy od Andrey Popprové. Její knížky mají naše děti moc rády.
Knížka je složená z kratičkých příběhů, každý na jednu dvojstranu. Tak akorát, aby to zvládly děti, které už samy čtou, ale ještě nemají dost sil na delší čtení. Text je celý psaný velkými písmeny (super pro genetickou metodu) a je proložený obrázky. Díky tomu můžete do čtení zapojit i mladší sourozence. V některých příbězích je pro přímou řeč použité psací vázané písmo (to je fajn pro děti píšící comenií, mohou se učit číst i klasické psací písmo). Na konci většiny příběhů je ještě nějaký interaktivní úkol pro děti - hádanka, hledačka, spojovačka...
My máme tyhle interaktivní knížky moc rádi a vozíme je s sebou hlavně všude tam, kde se musí čekat. Do mhd, k lékaři, na úřad... Krátké příběhy jsou na cestování a čekárny perfektní, protože se dá snadno přestat a zase pokračovat.
Už teď je jasné, že si tuhle knížku budeme muset půjčit během příštího školního roku zase. Bude to jedna z prvních,kterou bude Synek číst sám :)
Jaké jsou vaše oblíbené knížky pro začínající čtenáře? Budu moc ráda za vaše tipy :)
Knížka je složená z kratičkých příběhů, každý na jednu dvojstranu. Tak akorát, aby to zvládly děti, které už samy čtou, ale ještě nemají dost sil na delší čtení. Text je celý psaný velkými písmeny (super pro genetickou metodu) a je proložený obrázky. Díky tomu můžete do čtení zapojit i mladší sourozence. V některých příbězích je pro přímou řeč použité psací vázané písmo (to je fajn pro děti píšící comenií, mohou se učit číst i klasické psací písmo). Na konci většiny příběhů je ještě nějaký interaktivní úkol pro děti - hádanka, hledačka, spojovačka...
My máme tyhle interaktivní knížky moc rádi a vozíme je s sebou hlavně všude tam, kde se musí čekat. Do mhd, k lékaři, na úřad... Krátké příběhy jsou na cestování a čekárny perfektní, protože se dá snadno přestat a zase pokračovat.
Už teď je jasné, že si tuhle knížku budeme muset půjčit během příštího školního roku zase. Bude to jedna z prvních,kterou bude Synek číst sám :)
Jaké jsou vaše oblíbené knížky pro začínající čtenáře? Budu moc ráda za vaše tipy :)
neděle 15. července 2018
Co čteme... Mor, neštovice a jiné pohromy
Dneska přináším tip na knížku, kterou si vybral Synek v knihovně a nadchla jak jeho, tak mě (učitelka biologie se prostě nezapře :)
Knížka Mor, neštovice a jiné pohromy se snaží nenásilně prezentovat dětem svět mikrobů a jimi vyvolaných nemocí od nachlazení až po (a to zejména) vážné a rozšířené nemoci lidstva v minulosti i dnes. Najdete tu stránku věnovanou pravým neštovicím, moru, choleře... Nesnaží se příliš moralizovat a přehnaně apelovat na nutnost antibiotik nebo očkování. Vše je zmíněno, ale dává prostor pro povídání nad textem. Mně osobně v knížce chybí trochu hlubší přesah směrem k psychosomatice a vlastní odpovědnosti za zdraví. Nemoc je tu totiž prezentována jen a pouze jako výsledek nákazy mikrobem jako kontrast s různými mýty a předsudky z minulosti. Uznávám ale, že ty širší souvislosti nemocí jsou na knížku pro děti možná trochu moc složité...
Knížku jsme četli s předškolákem, ale je určená pro děti mladšího i staršího školního věku. Já jsem si při čtení říkala, že bych byla šťastná, kdyby mí studneti na gymplu věděli aspoň to, co je v ní :)
Knížka Mor, neštovice a jiné pohromy se snaží nenásilně prezentovat dětem svět mikrobů a jimi vyvolaných nemocí od nachlazení až po (a to zejména) vážné a rozšířené nemoci lidstva v minulosti i dnes. Najdete tu stránku věnovanou pravým neštovicím, moru, choleře... Nesnaží se příliš moralizovat a přehnaně apelovat na nutnost antibiotik nebo očkování. Vše je zmíněno, ale dává prostor pro povídání nad textem. Mně osobně v knížce chybí trochu hlubší přesah směrem k psychosomatice a vlastní odpovědnosti za zdraví. Nemoc je tu totiž prezentována jen a pouze jako výsledek nákazy mikrobem jako kontrast s různými mýty a předsudky z minulosti. Uznávám ale, že ty širší souvislosti nemocí jsou na knížku pro děti možná trochu moc složité...
Knížku jsme četli s předškolákem, ale je určená pro děti mladšího i staršího školního věku. Já jsem si při čtení říkala, že bych byla šťastná, kdyby mí studneti na gymplu věděli aspoň to, co je v ní :)
pondělí 9. července 2018
Co čtu... 52 způsobů, jak učit děti modlitbě
Navážu na jeden z nedávných článků (TADY), kde jsem popisovala náš sedmidenní modlitební plán, podle kterého doma s dětmi fungujeme. Pošťouchlo mě to k dalším úvahám o našem modlitebním životě a vytáhla jsem z knihovny útlou knížečku, kterou jsem si kdysi koupila. A protože je hrozně fajn, ráda Vám ji doporučím :)
pátek 29. června 2018
Milada Horáková - Jak vysvětlit dítěti, co to je justiční vražda?
V posledních dnech jsme se doma často vraceli k událostem 50. let. Četla jsem si dopisy Milady Horákové na rozloučenou, četla jsem různé komentáře v novinách, třídila si vlastní myšlenky (psala jsem o tom TADY). Mluvili jsme s mužem, povídala jsem si se Synkem. V kontextu současného politického dětí je mi nedobře a Synek se ptal, co se děje, co to čtu, proč jsem dojatá a za chvíli zas rozčílená. Obecně věřím, že kdo se ptá, je zralý na upřímnou odpověď. Ale tentokrát mi asi poprvé došla slova. Jak vysvětlit šestiletému dítěti, co to je justiční vražda? Jak mu předat, co byl zač komunistický režim a proč mi přijde zvrhlé, že právě v den výročí popravy doktorky Horákové a dalších obviněných, v Den památky obětí komunistického režimu, je u nás jmenovaná vláda v čele s agentem STB, opírající se o podporu komunistů (v čele s dalším agentem STB)? Už to, že taková vláda vůbec vzniká a většině veřejnosti to nevadí, mě naplňuje nevolí. Ale to datum, to mě vytočilo doběla. Obvykle nemívám problém zjednodušit své myšlenky do několika vět a předat je dětem. Tentokrát jsem ale narazila. Možná je na tohle Synek přeci jen ještě malý...
zdroj: víra.cz |
čtvrtek 28. června 2018
27. 6.
Včera byl hodně zvláštní den. Na jednu stranu úplně stejný, jako každý jiný. Prala jsme prádlo, četla si se Synkem, blbla s Maluškem, vařila oběd, jela pro Mrňavku do školky... A přitom jsem měla divný pocit v žaludku, v hlavě podivné prázdno. Směsice smutku, vzteku, zloby, naštvanosti, odporu, pohrdání, zoufalství...
V posledních letech, asi jak stárnu (a moudřím, nebo si to aspoň namlouvám), ke mně hodně mluví životy různých lidí z minulosti. Příklady osobní statečnosti, moudrosti, morální síly a integrity, síla víry... Včera jsem myslela na paní Horákovou. Četla jsem si její dopisy na rozloučnou (třeba TADY u Syroovky, ale i jinde). Bolestně mě zasahuje ta zvůle, proti které není žádné obrany. A ta obrovská vnitřní síla a svoboda, kterou si člověk může zachovat, když je jeho život ukotvený v pevných hodnotách. Z dopisů Milady Horákové na mě dýchá tolik síly, jistoty, víry, tak pevná důvěra v Boží dobrotu navzdory tomu, co se jí dělo. Jistota, že v tom všem není sama. Odvaha a naděje v dobré věci příští,kterou může mít snad jen někdo, kdo v dobré věci příští po smrti pevně věří. Možná naivní, možná slepá nebo zbytečná, jak s oblibou říkají různí odpůrci křesťanství, se kterými se tu a tam setkávám.
V posledních letech, asi jak stárnu (a moudřím, nebo si to aspoň namlouvám), ke mně hodně mluví životy různých lidí z minulosti. Příklady osobní statečnosti, moudrosti, morální síly a integrity, síla víry... Včera jsem myslela na paní Horákovou. Četla jsem si její dopisy na rozloučnou (třeba TADY u Syroovky, ale i jinde). Bolestně mě zasahuje ta zvůle, proti které není žádné obrany. A ta obrovská vnitřní síla a svoboda, kterou si člověk může zachovat, když je jeho život ukotvený v pevných hodnotách. Z dopisů Milady Horákové na mě dýchá tolik síly, jistoty, víry, tak pevná důvěra v Boží dobrotu navzdory tomu, co se jí dělo. Jistota, že v tom všem není sama. Odvaha a naděje v dobré věci příští,kterou může mít snad jen někdo, kdo v dobré věci příští po smrti pevně věří. Možná naivní, možná slepá nebo zbytečná, jak s oblibou říkají různí odpůrci křesťanství, se kterými se tu a tam setkávám.
zdroj: www.irozhlas.cz - pomník Milady Horákové v místech mezi budovami senátu a poslanecké sněmovny |
neděle 24. června 2018
Náš rodinný modlitební plán na celý týden
Dost často se setkávám v rozhovorech s tím, že si rodiče moc nevědí rady s tím, jak a za co se s dětmi modlit. Jejich modlitby jsou každý den stále stejné - poděkujeme za hezké věci, které se nám ten den udály, a požádáme o to, co zrovna potřebujeme nebo nás nějak tíží. Jenže i malé děti poměrně brzy prokouknou, že to je jaksi na jedno brdo. A po nějaké době to přestane bavit malé i velké. Rodiče by se s dětmi chtěli modlit, mnozí se s nimi modlí, protože to vnímají jako důležitou součást výchovy a předávání dobrých návyků. Ale nenapadá je, jak do modlitby dostat i jiná témata než ta "sebestředná".
Podělím se s vámi o úplně jednoduchý způsob, který se osvědčil nám doma. Můžete si ho snadno přizpůsobit svým potřebám a prioritám podle toho, jak ve vaší rodině fungujete. Pomůže vám vnést do modlitebního života s dětmi i další témata, dodá určitou pravidelnost a řád a pomůže dětem vnímat jednotlivá témata v delším časovém horizontu. Je to modlitební plán na celý týden.
středa 20. června 2018
Co čteme... Kosti a kostry: Zvířata
Knížka, která synka nadchla natolik, že ji máme půjčenou z knihovny už čtvrtý měsíc a pořád ho baví. Vážně zvažuju její pořízení domů :)
Knížka je zaměřená na kostry různých modelových živočichů (had, ryba, želva, kaloň, klokan, člověk...) a jejich základní znaky. Na jedné dvojstraně je celostránková ilustrace kostry živočicha s klíčovými informacemi, na následující dvojstraně pak informace a zajímavosti o dané skupině a některých známých zástupcích. Knížka je určená pro mladší školáky, ale texty jsou srozumitelné i pro předškoláky. Množství informací je tak akorát, aby se děti něco dozvěděly, ale nebyly zahlcené. Biolog ve mně oceňuje, jak krásně se dají kostry mezi sebou porovnávat (třeba přední končetina netopýra a jiných savců, nohy tuleně, počet žeber savců a hadů...) a ukazovat na nich přizpůsobení živočichů různým podmínkám. Dítě si krásně uvědomí, jak celkový tvar těla souvisí právě s kostrou. Na kostře si můžeme ukázat, proč se různá zvířata různě pohybují, jak jsou přizpůsobená různým druhům potravy... Nádhera :)
Ukládám na seznam knížek, ke kterým se budeme rádi vracet i v budoucnu v rámci přírodovědy a přírodopisu.
Knížka je zaměřená na kostry různých modelových živočichů (had, ryba, želva, kaloň, klokan, člověk...) a jejich základní znaky. Na jedné dvojstraně je celostránková ilustrace kostry živočicha s klíčovými informacemi, na následující dvojstraně pak informace a zajímavosti o dané skupině a některých známých zástupcích. Knížka je určená pro mladší školáky, ale texty jsou srozumitelné i pro předškoláky. Množství informací je tak akorát, aby se děti něco dozvěděly, ale nebyly zahlcené. Biolog ve mně oceňuje, jak krásně se dají kostry mezi sebou porovnávat (třeba přední končetina netopýra a jiných savců, nohy tuleně, počet žeber savců a hadů...) a ukazovat na nich přizpůsobení živočichů různým podmínkám. Dítě si krásně uvědomí, jak celkový tvar těla souvisí právě s kostrou. Na kostře si můžeme ukázat, proč se různá zvířata různě pohybují, jak jsou přizpůsobená různým druhům potravy... Nádhera :)
Ukládám na seznam knížek, ke kterým se budeme rádi vracet i v budoucnu v rámci přírodovědy a přírodopisu.
čtvrtek 14. června 2018
Co čteme... Jak bydlí děti celého světa
Parádní encyklopedie pro předškoláky a mladší školáky, která dětem umožní nahlédnout aspoň trošku do jiných kultur a vidět, jak se žije jinde. Když se mluví o jiných zemích, obvykle se zmiňují památky, přírodní zajímavost nebo různé odlišné svátky a zvyklosti. Myslím ale, že malé děti si nejsnáze uvědomí kulturní odlišnosti právě na tom, jak se kde bydlí. My jsme byli z knížky všichni nadšení a rádi jsme se k ní vraceli znovu a novu.
Děti hodně bavila zejména stránka věnovaná bydlení v jurtě, protože jurtu dobře znají lesní školky. Díky knížce si udělaly trochu bližší představu, jak s ev takové jurtě bydlí, když je jeden stan váš celý dům. Líbily se jim ale všechny druhy domů a domečků - iglú, srub, dům na lodi, maringotka, mrakodrap nebo třeba indiánský dlouhý dům. Vlastně nejsilnější dojem z celé knížky jsme měli ten, kolik věcí máme a jak velké domy potřebujeme, aby se nám do nich všechny ty věci vešly. Co bychom si nechali, kdybychom měli bydlet v iglú? Které knížky a hračky by si vybrali, kdybychom bydleli ve srubu nebo maringotce a měli k dispozici jen jednu společnou místnost? A co bychom si vzali s sebou,kdybychom se rozhodli vyzkoušet si to na vlastní kůži a vydali se na cesty s obytňákem? A proč bychom si vzali celou velkou Bibli, i když ji s mužem máme v mobilu? To byly vůbec ty nejzajímavější rozhovory nad knížkou. Dotýkali jsme se podstaty našich hodnot a priorit.
středa 13. června 2018
Zaujalo mě... Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Na iVysílání ČT jsem narazila úplně náhodou na dokument o Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic s názvem Cesta intelektuála k popravišti. Hezky mi to navázalo na náš výlet na Pecku a zase jsem se dozvěděla něco nového o téhle zajímavé a mimořádně inspirativní osobnosti našich dějin a jeho době (konec 16. a začátek 17. století). Pořad najdete TADY. Je asi tak na hodinku a je určený dospělým.
Kryštof Harant mě zaujal nejen tím, jak vzdělaný a všestranný byl, ale i tím, jak statečný dokázal být a jakou prokázal osobní integritu. V době, kdy se mnoho evangelíků rozhodlo z politických důvodů pro katolictví, on se rozhodl na základě studia pro pravý opak. Dávalo mu to smysl.
Kryštof Harant mě zaujal nejen tím, jak vzdělaný a všestranný byl, ale i tím, jak statečný dokázal být a jakou prokázal osobní integritu. V době, kdy se mnoho evangelíků rozhodlo z politických důvodů pro katolictví, on se rozhodl na základě studia pro pravý opak. Dávalo mu to smysl.
Zdoroj: https://cs.wikipedia.org |
úterý 12. června 2018
Táboření na Pecce
Před několika týdny jsme se konečně rozhoupali a vyrazili s dětmi tábořit. Plánovali jsme to už léta, ale nějak se to nikdy nehodilo. Děti byly malé, byly jiné aktivity. Narození Malucha (je na začátku prázdnin) nám vyblokovalo celou jednu kempovací sezonu... Letos konečně. Byla to taková hurá akce, kterou jsme vymysleli s dětmi v autě cestou ze školky, když byl muž na služebce. Strategicky, nemohl se bránit :) A tak místo obvyklých dlouhých úvah a rozmýšlení jsem si dala jeden večer u počítače, vybrala a objednala všechno potřebné vybavení a za pár dní jsme mohli vyrazit. Volba padla na Pecku.
úterý 29. května 2018
Co čteme... Jaké svátky slaví děti celého světa
Mám rozpracovaných několik cestovních tipů a v hlavě nosím myšlenky na články domškolácké i jiné, ale trvá mi to dlouho. Takže v mezičase další tip knižní. Knížka Jaké svátky slaví děti celého světa je v pořadí druhá knížka od autorek Pavly Hanáčkové (která,jak jsem zjistila, stojí za celou řadou skvělých encyklopedií pro děti) a Heleny Haraštové. První byla Jak bydlí děti celého světa a ráda vám ji přiblížím v některém z dalších článků.
Koncept knížek naše děti hodně zaujal, baví je si v nich prohlížet i číst. Informací je tak akorát, aby je to chytlo, měli pocit, že se něco dozvěděli, a přitom se necítili zahlcení. Každá dvojstrana se věnuje některému z významných svátků, které slaví lidé v různých zemích, kulturách a náboženstvích. Musím říct, že i já jsem se leccos dozvěděla. Pro děti bylo hodně zajímavé porovnat, jak slaví stejné svátky jinde a že tutéž událost si mohou lidé připomínat mnoha různými způsoby. V tomhle směru je nejvíc překvapily Velikonoce a Dušičky. Rádi se ale dozvěděli i něco o svátcích v Indii, protože to je země naší rodině velmi blízká, kde máme přátele a spolupracujeme zde na misijní službě. Hodně je zaujalo také, že purim, který děti znají z bible a příběhů z nedělní školy, se doopravdy slaví i dnes, tisíce let od napsání příběhu o královně Ester.
neděle 20. května 2018
Co čteme... Určuj čas
Aktuální téma - hodiny. Synek se pomalu začíná orientovat v hodinách a tu a tam se chce dozvědět něco víc. Když u nás dojde na učení, nejvíc nám vyhovuje povídat si o věcech a číst si knížky. Děti si rády dohledávají věci samy v knihách. Věta "tak si to najdeme v knížce" je u nás na denním pořádku. Chci, aby děti věděly, že nemám patent na rozum a že si informace mohou vyhledávat i samy. A taky že knížky jsou dobrá věc nejen pro zábavu, ale i k poučení. Encyklopedie jsou u nás stejně oblíbené jako knížky s příběhy.
Určuj čas od Svojtky jsme si nejdřív půjčili v knihovně, Synka zaujala vybral si ji sám. Doma jsme se k ní opakovaně vraceli, ale zdaleka jsme nezvládli všechno. Stránky jsou tematicky řazené směrem ke složitějšímu (celé hodiny, čtvrt, půl a tři čtvrtě, jednotlivé minuty, převod mezi ručičkovými a digitálkami...). A tak jsem knížku navrhla babičce jako dárek pro Synka ke svátku. Tenhle postup se nám opakovaně osvědčuje - knížku si půjčit a když nás zaujme víc a ukáže se, že ji opravdu chceme mít i doma, pořídíme ji. A tuhle doma mít chceme :)
Určuj čas od Svojtky jsme si nejdřív půjčili v knihovně, Synka zaujala vybral si ji sám. Doma jsme se k ní opakovaně vraceli, ale zdaleka jsme nezvládli všechno. Stránky jsou tematicky řazené směrem ke složitějšímu (celé hodiny, čtvrt, půl a tři čtvrtě, jednotlivé minuty, převod mezi ručičkovými a digitálkami...). A tak jsem knížku navrhla babičce jako dárek pro Synka ke svátku. Tenhle postup se nám opakovaně osvědčuje - knížku si půjčit a když nás zaujme víc a ukáže se, že ji opravdu chceme mít i doma, pořídíme ji. A tuhle doma mít chceme :)
čtvrtek 17. května 2018
Co čteme... Nečekaná přátelství
Knížku Nečekaná přátelství aneb Jak si zvířata a rostliny pomáhají nám doporučila kamarádka z lesní školky. Objednala jsem ji v knihovně a ráda posílám doporučení dál. Je báječná. Příjemné ilustrace, zajímavý výběr témat, informací tak akorát, aby je pobraly děti v předškolním a mladším školním věku, srozumitelný jazyk a sem tam nějaký ten odborný pojem (informačně založené děti to ocení a ty ostatní to nezahltí). Synek ocenil nadpisy a komiksové bubliny psané kapitálkami. I když klasické tiskací písmo už čte bez větších problémů, v kapitálkách si je o něco jistější a čte je ochotněji.
Jsem moc ráda, že se nám knížka dostala do rukou. Děti si díky ní hezky uvědomily, jak je v přírodě všechno provázané a každý má své místo. Když jeden článek zmizí, může se zhroutit celý systém. to je moc důležité, tyhle vztahy nedochází ani většině dospělých a pak to s koncepcí ochrany životního prostředí vypadá tak, jak to někdy vypadá... Určitě se v budoucnu budeme ke knížce rádi vracet.
Některá z nečekaných přátelství už naše děti znaly. Vztah mezi houbami a stromy, kvetoucími rostlinami a hmyzími opylovači, klauny a sasankami nebo sasankou a krabem poustevníčkem. Ale jiná pro ně byla úplně nová, jako třeba rybí čističi žijící s obřími žraloky či hrochy nebo třeba můry žijící v kožichu lenochodů.