A tak si letos připomínáme svátek sv. Václava, 28. říjen, sv. Martina i události 17. listopadu průběžně a různě na přeskáčku celý podzim.
Žádné extra aktivity k 17. listopadu jsme tentokrát nezvládli a ani neplánujeme. Je jich spousta, ale u nás byla letos aktuální jiná témata. Moc jsme si ale užili čtení úžasné Sísovy knihy Zeď (po dlouhé době příběhová knížka, kterou bych opravdu chtěla mít i doma). Povídali jsme si u toho, já jsem vyprávěla... Minulý rok jsme spolu s dalšími domškoláky vyrazili do galerie Dox na výstavu Petra Síse O létání a jiných snech a dodnes na ni s dětmi vzpomínáme. Stále se vracíme ke knižní sérii Cesty dětí do staletí, která nám posloužila už kolem sv. Václa a znovu kolem 28. října. Pro děti mladšího školního věku je skvělá. Vřele doporučuju! Dobře nám slouží také kniha Dějiny udatného českého národa a související videa.
Pokud jste spíš na videa a filmy než knížky, mrkněte na několik souvisejících dílů seriálu Vyprávěj. Pro dnešní děti je dost složité představit si, jak se žilo dřív, ale tyhle "dobové" seriály jim v tom docela pomáhají a je to fajn odrazový můstek k rozhovorům.
V minulých letech jsme na misi Skrytých příběhů Trabanti na útěku (víc o ní na blogu TADY) a povídali si o událostech, které předcházely Sametové revoluci. Další skvělá mise (která ale zatím tady na blogu chybí) Sametová revoluce mapuje právě události 17. listopadu z pohledu studentů. Info najdete přímo na webu Skrytých příběhů TADY. Mise prochází celou cestu průvodu z Albertova až na Národní třídu. Projít si ji teď v listopadu, vyrazit odpoledne a na Národní dorazit až za tmy, má opravdu sílu. Minulý rok byla na Národní výstava fotografií ze studentsných akcí, stávek a demonstrací, bylo to hodně silné.
V minulých letech jsme na misi Skrytých příběhů Trabanti na útěku (víc o ní na blogu TADY) a povídali si o událostech, které předcházely Sametové revoluci. Další skvělá mise (která ale zatím tady na blogu chybí) Sametová revoluce mapuje právě události 17. listopadu z pohledu studentů. Info najdete přímo na webu Skrytých příběhů TADY. Mise prochází celou cestu průvodu z Albertova až na Národní třídu. Projít si ji teď v listopadu, vyrazit odpoledne a na Národní dorazit až za tmy, má opravdu sílu. Minulý rok byla na Národní výstava fotografií ze studentsných akcí, stávek a demonstrací, bylo to hodně silné.
Moc hezky jsou všechny informace sepsané v projektu Ať mír zůstává s touto krajinou od YMCA Sluníčko Tlučná (najdete ho TADY). Krom historického exkurzu tady najdete také úkoly pro děti, dobový kuchařský recept, písničky k poslechu a prezentaci.
Pokud hledáte další inspiraci na tematické knížky a k aktivitám s dětmi, mrkněte jako obvykle k Verče na blog Pesleří (TADY).
Letos je všechno zvláštní, žádné akce se nekonají, muzea jsou zavřená, kultura stojí. Přesto je tu jedna událost, kterou si nenecháme ujít. Minulý rok jsme vyrazili s dětmi do kina na film Fany a pes. Je to příběh holčičky Fany, která se shodou okolností ocitene uprostřed víru událostí konce režimu ve Východním Německu. Film je určený dětem mladšího školního věku, je poutavý, silný a přitom srozumitelný. No a tenhle film bude zítra od 9:05 na ČT Déčko. Rozhodně si ho nenecháme ujít. Víc o filmu najdete třeba v recenzi TADY a na webu projektu TADY.
Letos je všechno zvláštní, žádné akce se nekonají, muzea jsou zavřená, kultura stojí. Přesto je tu jedna událost, kterou si nenecháme ujít. Minulý rok jsme vyrazili s dětmi do kina na film Fany a pes. Je to příběh holčičky Fany, která se shodou okolností ocitene uprostřed víru událostí konce režimu ve Východním Německu. Film je určený dětem mladšího školního věku, je poutavý, silný a přitom srozumitelný. No a tenhle film bude zítra od 9:05 na ČT Déčko. Rozhodně si ho nenecháme ujít. Víc o filmu najdete třeba v recenzi TADY a na webu projektu TADY.
Už od léta se mě velmi silně dotýkají události v Bělorusku. Modlím se za Bělorusy a jejich boj proti prezidentovi a zřízení, které nenávidí a kterému nevěří. Modlím se za místní křesťany, kteří, pokud se nechtějí hlástit ke statém schválené (a sledované) církvi, nemouhou se scházet vůbec. Nemohou mít své modlitebny, své kazatele, nemohou se scházet dokonce ani u sebe doma. Nemohou pořádat křesťanské aktivity pro děti, misijní akce... A já bych nemohla psát tenhle blog. Děkuju Bohu za to, že žiju ve svobodné zemi, která má své problémy a výzvy, ale strašně moc už toho dokázala. Při pohledu zpět a na země, kde svůj boj ještě nevyhráli, jsem opravdu vděčná za svobodu, kterou jinak bereme většinou jako samozřejmost.
Žádné komentáře:
Okomentovat