Co čteme... Čekání na Vánoce

 Začíná advent, v úterý se ve většině rodin objeví adventní kalendáře (moje tipy najdete TADY) a z knihovniček vylovíme adventní knížky. Já jsme si na letošní rok připravila novou knížku Čekání na Vánoce, která vyšla v Portálu. Je od stejné autorské dvojice Kita, Loskot-Cichocka, jako Čekání na Velikonoce, o kterém jsme psala TADY.

Adventních a vánočních knížek je na trhu celá řada (spousty tipů najdete u Veroniky na blogu Pesleří TADY). Potíž nastane ve chvíli, kdy se rozhodnete vyloučit všechny knížky s Mikulášem, čerty a andělem, s kýčovitými andělíčky na obláčku, s Ježíškem a dárky jako hlavním tématem... Zbyde vám pořád ještě docela dost hezkých zimních a vánočních knížek, ale přeci jen hodně titulů odpadne. Hotový průšvih ale přijde ve chvíli, kdy budete chtít knížku směřující k Bohu, k Ježíši. Takových je totiž na trhu minimum. Patří sem leporela s vánočním příběhem, krásně ilustrovaný Vánoční příběh od Anselma Gruna a další. Ale když chcete knížku na celý advent, jste v koncích...

Proto jsem zajásala, když jsem objevila Čekání na Vánoce. Je to knížka poetická, snadná na čtení i porozumění, zvládnete ji s předškoláky a bude bavit i mladší školáky. Jednotlivé kapitoly jsou kratičké, ideální ke čtení po snídani nebo před večeří... Perfektně se hodí k dalšímu povídání. Se staršími dětmi můžete zapátrat v rodinné Bibli a přečíst si něco víc. 

Jak vychovávat děti k víře? A jde to vůbec?

Poměrně často se dostávám v internetových diskusích do debaty na téma, jak vychovat dítě k víře. Jak mu ji předat. Jak to udělat, aby se jednou rozhodlo následovat příklad rodičů a být také věřící.

Přemýšlím o tom, četla jsem na to téma několik knížek, mluvila s různými lidmi, kteří jsou moudřejší a zkušenější než já. Ale stejně jsem na žádný návod nenarazila.

Křesťanská sederová večeře

Letošní Velikonoce jsou zvláštní. Všechno je teď zvláštní. Snažím se v tom obrovském chaosu hledat dobré věci, chci mít nadějí pro tuhle zemi. Nemám strach z toho viru, mám strach, co bude s naší společností. Vyplouvají na povrch různé věci a ne všechny jsou hezké. Věci, které jsme považovali za samozřejmé, ze dne na den nejsou. Poprvé v životě zažívám tísnivý pocit, jestli mě někdo nesleduje. Lži a zneužívání moci každý den v přímém přenosu. Střet zájmů, který vnáší pachuť a nabourává důvěru téměř v cokoli, co vláda navrhuje... Jsou dny, kdy je mi úzko.

V tom všem si připomínáme, že Bůh je Já jsem. Stejný včera, dnes i navěky. Pevný bod, maják uprostřed bouře.

Velikonoce jsou pro mě letos návratem ke kořenům víry. S dětmi čteme Čekání na Velikonoce a letos jsme se rozhodli slavit sederovou večeři podobně, jako ji slaví Izraelci už několik tisíc let.

Květná neděle

Zítra bude Květná neděle, poslední neděle před Velikonoci.

My jsme dnes zkusili poprvé uspořádat online besídku přes Zoom (besídka se u nás říká dětskému programu během bohoslužeb). Zpívali jsme, povídali jsme si, vyprávěla jsem dětem příběh o Ježíšově příjezdu do Jeruzaléma a o tom, proč a jak slavili Židé Velikonoce, mohli jsme se navzájem pozdravit, modlit se společně... I přes různé technické nedostatky to bylo moc fajn.

Připravila jsem pro děti různé úkoly na vyplnění na doma - bludiště, omalovánku, doplňovačky, pašijový příběh v obrázcích a jednoduché vyrábění - Ježíšův příjezd na oslíkovi. Všechny jsou z webu deti.vira.cz, linky dám na konec článku.

Úplně nakonec dostaly děti za úkol postavit Ježíšův příjezd do Jeruzaléma z Lega. Takhle přijel ten náš :-)

Nedělní škola doma

Zdravím vás zase po nějaké době :-)

Děti už jsou několikátý týden doma ze školy (teda ty naše ne, ty jsou ve škole pořád :-) a všichni si postupně zvykáme na život v karanténě. Internet se postupně plní nejrůznějšími tipy, čím děti zabavit.  Zavřené jsou i kostely  modlitebny a zvykáme si na on-line bohoslužby. Na ty naše třináctkové můžete mrknout TADY a v těch z 22. 3. můžete dokonce vidět Víru dětem skoro naživo :-)

Přináším spoustu tipů, jak trávit čas s dětmi duchovně, když mnohé přišly o svůj nedělní biblický program ve sborech. Blíží se Velikonoce a to je fajn příležitost něco s dětmi vyzkoušet a vidět, jestli se to ujme.

zdroj: https://bitterwinter.org/

Co čteme... Čekání na Velikonoce

Dnes je Popeleční středa, začíná postní období. Minulý rok jsem psala sem na blog několik tipů, jak tohle období pojmout s dětmi (najdete je TADY). Letos jsem úplně náhodou narazila v knihovně na knížku Čekání na Velikonoce, která děti provede celým postním a velikonočním obdobím, a moc se mi líbí. A protože dobré nápady a tipy se mají šířit, tady je :-)

Nová facebooková skupina Křesťanské rodičovství

Dlouho jsme nosila v hlavě a v srdci vytvoření FB skupinky věnované křesťanskému rodičovství. Křesťanských skupin je na FB víc, skupin o výchově také. Ale skupinka pro rodiče křesťany, kde by bylo možné navzájem se povzbudit, inspirovat, poradit si, sdílet různé nápady a podobně mi chyběla. teď jsem se konečně rozhoupala a založila ji. Tak vás zvu :-) najdete ji TADY

52 týdnů modliteb s dětmi - Modlete se, aby vám Pán Bůh dal čisté srdce

Přišel advent

U nás letos přichází advent zatím jen velmi opatrně. Dům pořád připomíná spíš skladiště než domov a není moc co zdobit. Ale kalendář máme pověšený, bez toho by to nešlo. Adventní věnec není kam položit, tak ten musí počkat. Snad stihneme aspoň půladventní :-) A ozdobené máme jen dveře. Věnec jsem umotala oboustranný, protože jsou dveře prosklené. Víc nazdobený je zevnitř, ale i záda jsem ozdobila aspoň trochu, aby to bylo hezké zvenčí. S dětmi jsme pověsili svítící hvězdu do štítového okna, tak je nás dům už také vidět :-)

(S tím adventním věncem to bylo složitější. Vymysleli jsme s dětmi, že místo věnce pořídíme očíslované svíčky a nazdobíme. Vybrali jsme svíčky a hezkou podložku, několik týdnů jsem to tady přesunovala z místa na místo, až jsem to někam uklidila. Určitě někam, kde to bez problémů najdu, až bude třeba. No a už druhý týden marně hledám :-) Odhaduju, že 23. prosince svíčky slavně vyplavou :-D )

Proč a jak číst Bibli s dětmi?

Nedávno mě známá požádala o zamyšlení pro jeden křesťanský časopis na téma Proč a jak číst bibli s dětmi. Popravdě mě to trochu zaskočilo, necítím se kompetentní psát články do časopisů :-) Ale proč ne, zkusit se má (skoro) všechno... 

Velikonoční hra

Poslední týdny byly hektické a několikrát mi běželo hlavou,  proč se tomu říká domácí škola, když nejsme skoro vůbec doma... Na blog nepřibylo nic moc nového, nebylo ani kdy stáhnout fotky do počítače :-)

Velikonoce jsme strávili s velkou částí mojí rodiny u rodičů na chalupě. Je to vždycky příjemná příležitost pobýt s blízkými, děti si užijou bratrance a sestřenice. Znamená to ale, že nejsme a Velikonoce ve sboru, což mě vždycky trochu mrzí. letos jsme chtěli poprvé vyrazit na velikonoční bohoslužbu do některého z okolních sborů. A s překvapením jsme zjistili, že nemáme moc kam. Nejbližší sbor CB je asi 60 km daleko v Jihlavě. O něco blíž v Jindřichově Hradci je sbor CBH, který má ale tak zoufale neaktuální web i facebook, že jsme do poslední chvíle ani nevěděli, jestli nějakou bohoslužbu vůbec mají a co čekat. V okolí je několik katolických farností a malých kazatelských stanic ČCE (tj. bez nedělního programu pro děti). Ty jsme ale vyloučili, s naším klubkem hadů bychom jim nejen patrně nabourali poklid, ale navíc bychom z toho sami moc neměli. A tak jsme opět nejeli nikam. A přemýšlíme, jak to dělají místní křesťané...

Na velikonoční neděli jsme připravili dětem bojovku po stopách pašijového příběhu. Cesta byla dlouhá cca 3 km a měla celkem 23 zastávek plus závěrečné hledání pokladu. Děti šly po zelených a červených fáborcích. Zelené označovaly cestu, červené místo, kde byla ukrytá část příběhu. Po částech jsme společně prošli celou křížovou cestu a události od vzkříšení Krista až po jeho nanebevzetí. 

Postní období s dětmi

Velikonoční svátky jsou pro nás s dětmi na rozdíl od Vánoc pořád trochu složité a hůř uchopitelné. (Víc jsem o tom, jak to zkouším s dětmi pojmout, psala TADY.) Letos bych ráda trochu víc vtáhla děti už do vlastního postního období. A jako obvykle i tady mi nezbývá než hledat vlastní cestičky.

Modlitební výzva - 52 týdnů modliteb s dětmi

Jak už jsem tady na blogu psala, plánujeme na následující školní rok v domácí škole několik celoročních témat. Dvě vzdělávací a jedno duchovní. A tím duchovním bude modlitba. Chtěla bych s dětmi trochu tuhle disciplínu víc prozkoumat, prohloubit společný modlitební život. Už jsme si několikrát vyzkoušeli, že nám sedí různé aspoň trochu organizované aktivity a náměty. Úplná volnost nám nevyhovuje, obvykle se ze svobody stane určitá neurčitost a rozplizlost.

A tak jsem se rozhodla vyhlásit takovou osobní celoroční modlitební výzvu. 52 týdnů - 52 impulsů pro obohacení modlitebního života s dětmi.

Zdroj obrázku: http://thebrilliantfools.com/2016/03/21/wake-up-at-5-am-for-21-days-215-challenge/

Chtěla bych, aby šlo opravdu o hloubku. Abychom nezůstali na úrovni "děkujeme za jídlo, za ptáčky a hezké počasí". Aby to něco dalo i nám dospělým, abychom i my měli motivaci pustit se o krok dál, překročit určitou komfortní zónu a risknout v modlitbě něco nového nebo málo známého. Duchovní věci jsou často v rodině trochu ožehavé. Moc nevíme, kudy do toho, těžko se nám o tom mluví i s partnerem, natož s dětmi. Zejména nám, kteří jsme nic takového doma nezažili. Nemáme žádnou zkušenost, jak sdílet víru se svými dětmi, a často nám to všechno přijde takové dost umělé, kostrbaté. A někdy tak trochu doufáme, že se to stane nějak samo. Jenže nestane :-/ I proto jsem si tuhle výzvu vymyslela a moc se na ni těším. Doufám, že bude inspirovat  i vás.

Jak to bude fungovat?

Každý týden v neděli večer tady na blogu zveřejním téma/ impuls pro další týden. Bude to krátké zamyšlení, vždy bych chtěla připojit také klíčové biblické verše, nějakou píseň, která se tematicky hodí (to se ale určitě nepodaří pokaždé) nebo třeba knížku, kterou si můžeme na dané téma přečíst my dospělí. Nebo  jinou "dospěláckou" inspiraci, když mě napadne. Prostě cokoli, co by nám mohlo pomoci trochu dané téma zpřítomnit, líp ho prožít nebo se  s ním snáz popasovat.

Jako osnovu si vezmu knížku 52 způsobů, jak učit děti modlitbě, o které jsem psala TADY.

Budu moc ráda, když se připojíte k nám a třeba do komentářů připojíte svoje postřehy (nejen) na dané téma. Podle hesla "bude nás víc, nebudeme se bát vlka nic" :)

Tak co, kdo jde do toho s námi? :)

Začínáme pozítří v neděli!

Nejkrásnější chvíle mateřství

Co je pro vás na mateřství (nebo otcovství - po pravdě netuším, jestli můj blog čtou i nějací muži :) nejkrásnější?

Obrázek od Mrňavky: "Takhle tě, maminko, vidím ve svém srdci"

Nevýchova vs. křesťanská výchova

Nijak se netajím tím, že mám ráda Nevýchovu. A také se nijak netajím tím, že chci své děti vychovávat v duchu křesťanských hodnot a principů, v souladu s Biblí (nebo tedy s tím, jak Bibli rozumím). Čas od času se mě někdo ptá, jak jdou tyhle přístupy dohromady. Jde to? Nejde to?

zdroj mírně nejapného vtípku: https://i.pinimg.com

Co čtu... 52 způsobů, jak učit děti modlitbě

Navážu na jeden z nedávných článků (TADY), kde jsem popisovala náš sedmidenní modlitební plán, podle kterého doma s dětmi fungujeme. Pošťouchlo mě to k dalším úvahám o našem modlitebním životě a vytáhla jsem z knihovny útlou knížečku, kterou jsem si kdysi koupila. A protože je hrozně fajn, ráda Vám ji doporučím :)

Náš rodinný modlitební plán na celý týden

Dost často se setkávám v rozhovorech s tím, že si rodiče moc nevědí rady s tím, jak a za co se s dětmi modlit. Jejich modlitby jsou každý den stále stejné - poděkujeme za hezké věci, které se nám ten den udály, a požádáme o to, co zrovna potřebujeme nebo nás nějak tíží. Jenže i malé děti poměrně brzy prokouknou, že to je jaksi na jedno brdo. A po nějaké době to přestane bavit malé i velké. Rodiče by se s dětmi chtěli modlit, mnozí se s nimi modlí, protože to vnímají jako důležitou součást výchovy a předávání dobrých návyků. Ale nenapadá je, jak do modlitby dostat i jiná témata než ta "sebestředná".

Podělím se s vámi o úplně jednoduchý způsob, který se osvědčil nám doma. Můžete si ho snadno přizpůsobit svým potřebám a prioritám podle toho, jak ve vaší rodině fungujete. Pomůže vám vnést do modlitebního života s dětmi i další témata, dodá určitou pravidelnost a řád a pomůže dětem vnímat jednotlivá témata v delším časovém horizontu. Je to modlitební plán na celý týden.

Co čteme... Jaké svátky slaví děti celého světa

Mám rozpracovaných několik cestovních tipů a v hlavě nosím myšlenky na články domškolácké i jiné, ale trvá mi to dlouho. Takže v mezičase další tip knižní. Knížka Jaké svátky slaví děti celého světa je v pořadí druhá knížka od autorek Pavly Hanáčkové (která,jak jsem zjistila, stojí za celou řadou skvělých encyklopedií pro děti) a Heleny Haraštové. První byla Jak bydlí děti celého světa a ráda vám ji přiblížím v některém z dalších článků.

Koncept knížek naše děti hodně zaujal, baví je si v nich prohlížet i číst. Informací je tak akorát, aby je to chytlo, měli pocit, že se něco dozvěděli, a přitom se necítili zahlcení. Každá dvojstrana se věnuje některému z významných svátků, které slaví lidé v různých zemích, kulturách a náboženstvích. Musím říct, že i já jsem se leccos dozvěděla. Pro děti bylo hodně zajímavé porovnat, jak slaví stejné svátky jinde a že tutéž událost si mohou lidé připomínat mnoha různými způsoby. V tomhle směru je nejvíc překvapily Velikonoce a Dušičky. Rádi se ale dozvěděli i něco o svátcích v Indii, protože to je země naší rodině velmi blízká, kde máme přátele a spolupracujeme zde na misijní službě. Hodně je zaujalo také, že purim, který děti znají z bible a příběhů z nedělní školy, se doopravdy slaví i dnes, tisíce let od napsání příběhu o královně Ester.

Velikonoční písně (nejen) pro děti

Tenhle článek přichází se zpožděním, bohužel jsem většinu Velikonoc promarodila a tak čekalo všechno, nejen blog...

Písně a zpívání mají u nás doma své pevné místo. Rádi zpíváme s dětmi večer před spaním, ale i kdykoli během dne, písničkami si krátíme cestu na výletech nebo v autě a samozřejmě děti hodně zpívají ve sboru v besídce.
Tak tady jsou naše nej velikonoční :)

Velikonoce s dětmi

O tom, jak bychom rádi pojali v naší rodině slavení Velikonoc, jsme se s mým ze všech nejlepším začali bavit už dávno. A je třeba říct, že je to pro nás celkem komplikované. Velikonoce jsou takové těžko uchopitelné. Vánoce, to je jiná. Příběh o tom, že Bůh se stal člověkem a narodil se jako miminko, se dá dětem poměrně snadno vyprávět. Je k dispozici hodně knížek (spíš je problém se v záplavě vánočních knížek zorientovat a vybrat si takové, které jsou s biblickým příběhem dobře dohromady). Velikonoční zvěst o ukřižování a vzkříšení Krista, to je ale jiné kafe.