Pokojné a požehnané Vánoce...

 ... vám všem!

Facebook je teď plný krásných rodin u stromečku, Instagram zase dekorací, cukroví a hygge náklad. Tak tady máte jednu štědrovečerní fotku od nás, nearanžovanou, okamžitý výcvak z mobilu. Takoví jsme, trochu chaosu a hodně srandy 🙂

Kéž by příští rok byl podobný, hodně srandy a chaosu jen trochu...

Co čteme... Čekání na Vánoce

 Začíná advent, v úterý se ve většině rodin objeví adventní kalendáře (moje tipy najdete TADY) a z knihovniček vylovíme adventní knížky. Já jsme si na letošní rok připravila novou knížku Čekání na Vánoce, která vyšla v Portálu. Je od stejné autorské dvojice Kita, Loskot-Cichocka, jako Čekání na Velikonoce, o kterém jsme psala TADY.

Adventních a vánočních knížek je na trhu celá řada (spousty tipů najdete u Veroniky na blogu Pesleří TADY). Potíž nastane ve chvíli, kdy se rozhodnete vyloučit všechny knížky s Mikulášem, čerty a andělem, s kýčovitými andělíčky na obláčku, s Ježíškem a dárky jako hlavním tématem... Zbyde vám pořád ještě docela dost hezkých zimních a vánočních knížek, ale přeci jen hodně titulů odpadne. Hotový průšvih ale přijde ve chvíli, kdy budete chtít knížku směřující k Bohu, k Ježíši. Takových je totiž na trhu minimum. Patří sem leporela s vánočním příběhem, krásně ilustrovaný Vánoční příběh od Anselma Gruna a další. Ale když chcete knížku na celý advent, jste v koncích...

Proto jsem zajásala, když jsem objevila Čekání na Vánoce. Je to knížka poetická, snadná na čtení i porozumění, zvládnete ji s předškoláky a bude bavit i mladší školáky. Jednotlivé kapitoly jsou kratičké, ideální ke čtení po snídani nebo před večeří... Perfektně se hodí k dalšímu povídání. Se staršími dětmi můžete zapátrat v rodinné Bibli a přečíst si něco víc. 

Nápady pro adventní kalendář 2020

Sešel se rok s rokem a zase se blíží advent a s ním vymýšlení adventních kalendářů. Přináším aktualizované tipy a nápady, jak pojmout adventní kalendář pro vaše děti. Jako i v minulých letech i letos tu budou nápady duchovní i méně duchovní. Věřím, že si najdete to své a advent si krásně užijete nejen vy, ale i vaše děti.

Nápadů pro adventní kalendáře najdete na internetu tisíce. Takže moje první a hlavní rada zní:

Hlavně se z toho nezbláznit!

Advent znamená příchod. Naším hlavním úkolem je připravit své srdce na příchod Božího Syna. Spočinout, zastavit se, zpomalit, čerpat v Boží náruči. Pokoj by mělo být naše klíčové slovo. Snadno podléháme tlaku být lepší a ještě lepší a vymýšlet kdo ví co. Jestli vás a vaše děti kreativní adventní kalendáře baví, směle do toho. Možná si ale děti nejvíc ze všeho přejí čokoládu. To je taky OK. Nenechte si namluvit, že je jedna správná cesta a každý, kdo po ni nejde, není dost dobrý rodič. Nesrovnávejte se s ostatními. Každý máme jiné možnosti, jiné děti, jiné množství energie, peněz, jiné možnosti... I tyhle tipy berte jako inspiraci na poslední chvíli, ale nevnímejte je prosím jako připomínku toho, co všechno jste zase nestihli. To by byla velká škoda.

17. listopad s dětmi

Zvláštní podzim pokračuje. V domě se po roce od stěhování už pomalu dostáváme od provizoria směrem zaběhanému systému a rytmu, Ale karantény a omezení všechno mění, mám spousty práce se vznikající zahradou, která nepočká ..a  víc než co jiného se to snažím všechno nějak zvládnout. Už jsem se ale naučila netrápit se tím, že věci nejsou ideální. V tuhle chvíli to znamená třeba nelpět na datech a slavit tehdy, kdy na to máme čas a náladu. Obvykle to znamená o několik dní později, až to prostě vyjde. Výhoda je, že děti na datech a kalendáři nelpí :-)

A tak si letos připomínáme svátek sv. Václava, 28. říjen, sv. Martina i události 17. listopadu průběžně a různě na přeskáčku celý podzim. 

Svátek sv. Martina

Jako obvykle s křížkem po funuse, ale to nevadí :-) Včera byl sv. Martin, pro mě oficiální start předvánočního období. Definitivní potvrzení, že teplé dny jsou pryč, slunce bude málo, vlhka a mlhy hodně a čím dál větší tma. Většinou na mě už během října sedá nepříjemná "deka". Nemám tyhle podzimní a zimní inverze ráda, chybí mi sluce a bývám velmi unavená, bez nálady a bez vnitřního motoru. Navíc bývá podzimní období velmi náročné doma i ve sboru - chystání všeho na Vánoce, přípravy, nácvik a organizace dětské vánoční slavnosti, milion a půl věcí, které je třeba udělat a zařídit a být prostě musí.

Angličtina s YMCA Sluníčko Tlučná

Po dlouhé době vás zdravím z blogu a mám tady pro vás tip na lekce angličtiny pro děti v prvostupňovém věku (cca 6-10 let). YMCA Sluníčko Tlučná vytváří souvislý výukový plán, za svých 150,- získáte 4 lekce. Angličtina se odvíjí od biblického příběhu, v každé lekci postupně přibývají slovíčka do slovní zásoby, takže na konci děti už krásně rozumí celému čtenému příběhu i bez překladu. Najdete tady i anglické písničky pro mladší i starší děti a nápady na výtvarné aktivity.

My jsme s dětmi prošli celého Davida a teď jsme uprostřed Naamana, děti to moc baví.
Jestli chcete teď v karanténě zkusit s vašimi školáky angličtinu trochu jinak než podle školních učebnic, vyzkoušejte  Link najdete TADY

Co bych poradila svému já na počátku domškoláctví?

Zajímavá otázka, nad kterou jsme se musela zamyslet.

A tady je pár věcí, které mě napadly.

• Gratuluju Ti.
• Uvolni se, dýchej a buď v klidu.
• To dáš, uvidíš. Vypadá to trochu děsivě, ale bude to úplně v klidu. O děti mít strach nemusíš, ty budou v pohodě vždycky.
• Veř si a hlavně věř dětem.
• Máš pochybnosti? Vždycky je budeš mít. Co je bez chvění, není pevné...
  
• Obsah je důležitější než forma. Nejen při trénování psaní. 
• Nečekej, že ti někdo něco zařídí. Domškoláci nejsou žádná organizovaná skupina a nemají žádné zaměstnance. Jestli něco chceš, zkus to zařídit.
• Zadarmo jsi dostala, zadarmo dávej. Informace, povzbuzení, pomůcky...
• Každý nemusí hrát na hudební nástroj.
• Pečlivě si vyber kmenovou školu, ať nenarazíš hned u prvního přezkoušení. Bude to ještě lepší, než si představuješ  
• A někdy to bude mnohem horší, než si představuješ. Někdy budeš mít všeho plné zuby, ale to je normální. 
• Takže zkus překonat ostych a najdi si domškolácké přátele. Děti je potřebují, ale ty je budeš potřebovat ještě víc.
• Zapoj děti víc do chodu domácnosti. Všechno sama neutáhneš a když ano, nebudeš mít na děti už čas a energii. A to nechceš.
• Pořádně spi!!!
• Najdi si čas na modlitbu a čtení Bible, na osobní ztišení. Dej tomu maximální prioritu. Abys mohla dávat, musíš taky někde čerpat.
• Nesrovnávej děti s ostatními dětmi (školními i domškoláky), ale hlavně se nesrovnávej ty sama s ostatními domškoláckými rodiči. Každý má svoji cestu.
• Teď to možná vypadá jako sci-fi, ale rodina bude tvojí velkou oporou. Srovnají se s tím, že to máš jinak, a uvidí všechny výhody. Nakonec budou Tvými obhájci 
• A všechny ty zahraniční dovolené, na které nebudete mít, ti budou celkem úplně jedno 

Jak vychovávat děti k víře? A jde to vůbec?

Poměrně často se dostávám v internetových diskusích do debaty na téma, jak vychovat dítě k víře. Jak mu ji předat. Jak to udělat, aby se jednou rozhodlo následovat příklad rodičů a být také věřící.

Přemýšlím o tom, četla jsem na to téma několik knížek, mluvila s různými lidmi, kteří jsou moudřejší a zkušenější než já. Ale stejně jsem na žádný návod nenarazila.

Co čteme - Knížky o zahradě pro nejmenší (cca 2,5 - 5 let)

Už hodně dlouho jsem na blog nepřidala žádné knižní tipy. Ne snad proto, že bychom nečetli. Naše děti mají knížky rády (Synek si už sám tajně čte po večerech s baterkou a já dělám, že to nevím, protože tajné noční čtení je úplně nejvíc nejlepší :), pravidelně nosíme do knihovny a z knihovny několik kilo knížek (ještě že Malušek stále spí po obědě a tak couráme všude s kočárkem...). Ale tyhle články zabírají hodně času a ten si nějak neumím dělat.

Žijeme zahradou a je to vidět i v naší knihovničce. Takže dneska přináším tipy na knížky pro úplně nejmenší. Následovat budou tipy pro předškoláky a mladší školáky a nakonec taky moje soukromé tipy pro dospělé.

Leporel, které se různým způsobem týkají zahrad a zahrádek je na trhu a v knihovnách hned několik. Záměrně jsem hledala jen ty zahrádkové a vynechala všechna farmářská. Těch je ještě mnohem víc, ale já už jsem jednak trochu unavená z věčného "jak dělá koník?" (třetí dítě je holt třetí dítě) a navíc na naší zahradě zatím nebudou ani slepice, natož pak všechna ostatní hospodářská zvířata. Chtěla jsem se věnovat spíš záhonkům, stromům, kytkám, zelenině...

Takže tady je můj soukromý výběr (vezmu to od knížek pro ty úplně nejmenší po ty trochu sofistikovanější). A předem varuju, bude to dlouhé :-)

Proč zemřela Milada Horáková?

V posledních dnech se mluví o dr. Horákové hodně. V médiích se řeší, jestli byla zavražděna komunisty. Čím žila a proč zemřela, kdo byla, kde brala sílu... Nad tím přemýšlím i já. Kde brala sílu? Kde bych ji brala já? Měla silné ideály a nemohla jinak. Zároveň ale byla věřící a její víra nebyla jen kulturním rámcem a rodinnou zvyklostí. Osobně se rozhodla stát se evangeličkou a vstoupila i s rodinou do evangelického sboru v Praze na Smíchově, ačkoli vyrostla v katolické rodině. To chtělo hodně odvahy a mít pro sebe vyřešené, proč do toho vůbec jít.

Snad tedy brala sílu v Kristu, kterému patřila a který ji dával naději v životu i ve smrti. Láska k pravdě, touha po spravedlnosti a lepším světě, to bylo to, čím byla a je známá.

Milada Horáková nezemřela pro svoji víru, ale myslím, že díky své víře zemřela. Její víra jí dala sílu vytrvat, nevzdat se, všechno překonat a obstát za cenu vlastní smrti. 

Ráda se o ní bavím i s dětmi. Je pro mě hrdinkou a obrovským vzorem v mnohém.

Psala jsem na blog o dr. Horákové už v minulosti. Nemám, co napsat víc. Pořád to platí, moje úvaha TADY i to, proč a jak vůbec o takových věcech mluvit s dětmi (TADY). 

Dny kolem 27.6. jsou pro mě vždycky hodně silné...

Obálka nového komiksu Milada Horáková od Zdeňka Ležáka a Štěpánky Jislové. Popisuje nejen smrt Milady, ale hlavně její život. Neměla by být připomínaná jen jako mučednice, ale hlavně jako silná žena, právnička, politička, bojovnice za práva žen, účastnice prvního, druhého i třetího odboje... a také manželka a matka.

Hrajeme... Zahrada

Nemůžeme pracovat na zahradě, tak hrajeme Zahradu :-)

Tuhle hru jsem měla na wish listu hrozně dlouho. Až jsem se rozhodla nečekat, že mi ji někdo k něčemu nadělí, a koupila jsem si ji sama. Jako odměnu, že jsem to všechno zvládla. Sehnat firmu na zemařinu, všechno to vykomunikovat a zařídit, vymyslet, naplánovat a zprocesovat... 

Vysévám a pořád se učím

Konečně se rozběhlo plánování terénních úprav na našem pozemku a je jasné, že dřív než koncem června záhony nebudou. Rozhodla jsem se to ale nevzdat a uvidím, co zvládnu.

První výsevy do beden krásně rostou, sklízíme první ředkvičky a lupeny špenátu. Saláty by potřebovaly vyjednotit nebo rozsadit. Brambory, které jsem pokusně hodila na dno beden, už mají maličké natě. Nebyly ani předklíčené, dala jsem tam pár brambor ze sáčku z obchodu, které měly maličké klíčky. Nečekám žádnou velkou úrodu, prostě jsem to chtěla zkusit 🙂

Postupně jsem vysela druhou várku salátů, různé letničky na pozdější zasazení do záhonů, hrášek na lusky do bedny, fazole do kelímků... Uvidíme, co vzejde a co se podaří přesadit. Rajčata půjdou do kbelíků, které jsem si objednala, dýně a cukety budou muset jít asi přímo do kompostu. Sazenice jsou velké, nasazují na květy, potřebovaly by už přesadit. 

Všechno letos beru tak, že co bude, to bude. A co nebude, to holt nebude. Nemusí být všechno hned. V tomhle jsem se už poučila a nemám tak velká očekávání. Mám na to celý život 🙂

Hrajeme... Honem zpátky do ohrádky

Další z aktuálně oblíbených her našeho Maluška je Honem zpátky do ohrádky. Je to úplně jednoduchoučká hra, ideální pro začínající hráče od 3 let. Cílem hry je shromáždit do ohrádky čtyři zvířátka (králík, kravička, slepice a prasátko), která se rozutekla z farmy, zpět do ohrádky. Cestou ale narazíte i na motýlky, berušky, květinky, cizí zvířátka a další věci, které vůbec najít nepotřebujete :-)

Hrajeme... Sázíme les

Máme rádi les, máme rádi ptáky a rádi hrajeme deskovky. Proto Malušek dostal k svátku hru Sázíme les.

Je to jednoduchá hra pro děti od 4 let, ve které (překvapivě 🙂) sázíte les. Postupně na svůj palouk zjišťujete základny stromů, koruny a nakonec ptáčky. Hra má docela jednoduchá pravidla, ale vyžaduje už složitější uvažování a rozhodování.

Domácí vzdělávání a škola doma

Školy už jsou zavřené asi měsíc a půl, děti se učí doma, všichni si t už celkem zvykli. Po počátečních krizových týdnech, kdy mnozí rodiče byli na pokraji nervového zhroucení a mnohé děti si potají balily batůžky, si všechno tak nějak sedlo. Někteří učitelé se zklidnili, někteří rodiče rezignovali...U nás se nezměnilo stran vzdělávání nic, pokračujeme tak, jak jsme zvyklí. Tenhle vtip jsem si ale stejně nemohla odpustit :-)

zdroj: https://imgflip.com/i/3tak0u

Křesťanská sederová večeře

Letošní Velikonoce jsou zvláštní. Všechno je teď zvláštní. Snažím se v tom obrovském chaosu hledat dobré věci, chci mít nadějí pro tuhle zemi. Nemám strach z toho viru, mám strach, co bude s naší společností. Vyplouvají na povrch různé věci a ne všechny jsou hezké. Věci, které jsme považovali za samozřejmé, ze dne na den nejsou. Poprvé v životě zažívám tísnivý pocit, jestli mě někdo nesleduje. Lži a zneužívání moci každý den v přímém přenosu. Střet zájmů, který vnáší pachuť a nabourává důvěru téměř v cokoli, co vláda navrhuje... Jsou dny, kdy je mi úzko.

V tom všem si připomínáme, že Bůh je Já jsem. Stejný včera, dnes i navěky. Pevný bod, maják uprostřed bouře.

Velikonoce jsou pro mě letos návratem ke kořenům víry. S dětmi čteme Čekání na Velikonoce a letos jsme se rozhodli slavit sederovou večeři podobně, jako ji slaví Izraelci už několik tisíc let.

Květná neděle

Zítra bude Květná neděle, poslední neděle před Velikonoci.

My jsme dnes zkusili poprvé uspořádat online besídku přes Zoom (besídka se u nás říká dětskému programu během bohoslužeb). Zpívali jsme, povídali jsme si, vyprávěla jsem dětem příběh o Ježíšově příjezdu do Jeruzaléma a o tom, proč a jak slavili Židé Velikonoce, mohli jsme se navzájem pozdravit, modlit se společně... I přes různé technické nedostatky to bylo moc fajn.

Připravila jsem pro děti různé úkoly na vyplnění na doma - bludiště, omalovánku, doplňovačky, pašijový příběh v obrázcích a jednoduché vyrábění - Ježíšův příjezd na oslíkovi. Všechny jsou z webu deti.vira.cz, linky dám na konec článku.

Úplně nakonec dostaly děti za úkol postavit Ježíšův příjezd do Jeruzaléma z Lega. Takhle přijel ten náš :-)

Nedělní škola doma

Zdravím vás zase po nějaké době :-)

Děti už jsou několikátý týden doma ze školy (teda ty naše ne, ty jsou ve škole pořád :-) a všichni si postupně zvykáme na život v karanténě. Internet se postupně plní nejrůznějšími tipy, čím děti zabavit.  Zavřené jsou i kostely  modlitebny a zvykáme si na on-line bohoslužby. Na ty naše třináctkové můžete mrknout TADY a v těch z 22. 3. můžete dokonce vidět Víru dětem skoro naživo :-)

Přináším spoustu tipů, jak trávit čas s dětmi duchovně, když mnohé přišly o svůj nedělní biblický program ve sborech. Blíží se Velikonoce a to je fajn příležitost něco s dětmi vyzkoušet a vidět, jestli se to ujme.

zdroj: https://bitterwinter.org/

Zase šiju

Poslední dny jsem strávila šitím roušek. A nejen jich :-)

Co vám dnes udělalo radost?

My jsme měli báječnou domácí bohoslužbu ještě s jednou rodinou a jsem vděčná, že je u nás domácí bohoslužba improvizované řešení krizového stavu a ne dlouhodobá nutnost. Jsou země, kde se křesťané mohou scházet jedině doma. A v mnohých jim za to hrozí různé postihy, nebo dokonce smrt. Jsem ráda, že žiju v míru, blahobytu, právním státě (i když mě spousta věcí zneklidňuje) a reálně nám nic strašného nehrozí.

Bylo krásně, šli jsme si s dětmi zaběhat... krásně mi kvetou narcisy... a mohla jsem věnovat kus svých látek na šití roušek pro místní důchoďák.

Dneska jsem plná radosti a vděčnosti 🙂

Co čteme... Rytíři - Komiksový gamebook

Pokud máte doma dítě, které umí číst, ale nebaví ho to nebo je čtení delších textů pro něj náročné, určitě máte zkušenosti s komiksy. Já jsem na podzim narazila na komiksový gamebook Rytíři a hned bylo jasné, že je to přesně to pravé pro našeho Synka druháka. Kombinace komiksu a dobrodružné hry je úplně perfektní.

Co čteme... Čekání na Velikonoce

Dnes je Popeleční středa, začíná postní období. Minulý rok jsem psala sem na blog několik tipů, jak tohle období pojmout s dětmi (najdete je TADY). Letos jsem úplně náhodou narazila v knihovně na knížku Čekání na Velikonoce, která děti provede celým postním a velikonočním obdobím, a moc se mi líbí. A protože dobré nápady a tipy se mají šířit, tady je :-)

Nová facebooková skupina Křesťanské rodičovství

Dlouho jsme nosila v hlavě a v srdci vytvoření FB skupinky věnované křesťanskému rodičovství. Křesťanských skupin je na FB víc, skupin o výchově také. Ale skupinka pro rodiče křesťany, kde by bylo možné navzájem se povzbudit, inspirovat, poradit si, sdílet různé nápady a podobně mi chyběla. teď jsem se konečně rozhoupala a založila ji. Tak vás zvu :-) najdete ji TADY

Nové deskoherní přírůstky

Už jsme určitě párkrát zmínila, že jsem fanda deskových her. Kdysi v mládí jsme s mužem hrávali rádi a hodně nás bavily deskoherní večery s kamarády. Nejedny týdenní hory s bandou jsme strávili hraním. Bylo to v dobách, kdy Osadníci z Catanu a Carcassonne byly naprostým zjevením a otočily naše představy o deskovkách vzhůru nohama. Pak ale skončila vysoká škola, začala práce po nocích. pak děti a úplně jiná práce po nocích :-D Deskoherní večery s kamarády zněly jako sci-fi...

Taky jsem nejspíš párkrát zmínila, že nejsem úplně milovník miminek. Miluju své děti, ale musím upřímně přiznat, že s maličkými dětmi mě to nebaví. Teď, když jsou děti starší, si mateřství konečně opravu užívám a upřímně mě to s dětmi baví. Můžeme si povídat o všem možném, cestovat, výletovat, číst knížky... a hrát deskovky :-) Synkovi to pálí a v mnoha logických hrách mě bez problémů dokáže porazit. Na rozdíl ode mě se dobře soustředí a promýšlí, nehraje impulsivně jako já. Mrňavka nemá ráda soutěživé hry, ale miluje kooperačky. A dokáže se v nich dobře prosadit a být naprosto platným členem týmu.

No a protože (slovy jednoho kamaráda) "úchylku je třeba rozpoznat a rozvinout", přibyla nám v poslední době domů spousta krabic a krabiček a naše hraní je zase o moc pestřejší. Tady jsou naše deskoherní přírůstky minulého podzimu a zimy, opět v lehce namodralém provedení. Časem třeba přinesu trochu podrobnější recenze. Jak čas dovolí. Chtěla bych :-)

52 týdnů modliteb s dětmi - Modlete se, aby vám Pán Bůh dal čisté srdce

52 týdnů modliteb s dětmi - I píseň může být modlitbou

Knížky k Vánocům 2019

Je sice konec ledna, ale heslo říká: "Co se vleče, neuteče." A tak jsem se konečně dostala k probrání fotek od léta až do ledna a taky jsou naše letošní knížky pod stromečkem. Tedy jen ty, které dostaly děti. Můj komínek zase někdy příště.

Při focení komínku jsem zjevně měla špatně nastavené vyvážení bílé a fotky vylezly modré. Tak se tím nenechte rozhodit, znovu to celé dávat do kupy, na to nemám morál :-D

Stejně tak se nenechte rozhodit počtem knížek. Děti jsou tři, naše rodina je velká a knihovny také. Čteme rádi a děti už začínají číst také samy. Synek má navíc v prosinci i narozeniny, tak je v komínku i část narozeninových knížek.

52 týdnů modliteb s dětmi - Modlete se za milující a chápající srdce

Vánoční narozeninový dort pro Ježíše

Jedna z našich milých rodinných tradic je pečení narozeninového dortu pro Ježíše. Vánoce jsou oslavou jeho narozenin, ta pečeme dort :-) Snídáme ho na Štědrý den ráno a vždycky je to společné dílo. Letos se do zdobení zapojily všechny děti a je to na něm vidět. Ale užily si to a to je hlavní.

Dort v našem provedení není dort, ale libovolný koláč nebo desert, na který mají děti náladu. Právě proto, že se podílí na celém pečení, plnění, zdobení... a co zvládnou, dělají úplně sami. Já bych samozřejmě dokázala krásný a elegantní dort, ale tenhle je jejich a věřím, že jim zůstane ve vzpomínkách. Letos tedy byl obyčejný perník plněný rybízovou marmeládou od babičky, politý kakaovou polevou a zdobený vším, co dětem přišlo pod ruku. Byl nakonec takový... křupavý :-)

Kde se tenhle nápad vzal, to vůbec netuším. Rozhodně není náš. Moc se nám ale líbí a dělá nám radost. A tak ho ráda šířím dál :-)

Vánoce 2019

Většinu prosince blog spal. Já jsem taky ze všeho nejvíc toužila zalézt někam, usnout a probudit se až na jaře... No, ve skutečnosti je prosinec obvykle pro mě nejhektičtější měsíc v roce a letos to nebylo jiné. Prožili jsme ale krásné Vánoce a tady je pár střípků z nich.