17. listopad s dětmi

Zvláštní podzim pokračuje. V domě se po roce od stěhování už pomalu dostáváme od provizoria směrem zaběhanému systému a rytmu, Ale karantény a omezení všechno mění, mám spousty práce se vznikající zahradou, která nepočká ..a  víc než co jiného se to snažím všechno nějak zvládnout. Už jsem se ale naučila netrápit se tím, že věci nejsou ideální. V tuhle chvíli to znamená třeba nelpět na datech a slavit tehdy, kdy na to máme čas a náladu. Obvykle to znamená o několik dní později, až to prostě vyjde. Výhoda je, že děti na datech a kalendáři nelpí :-)

A tak si letos připomínáme svátek sv. Václava, 28. říjen, sv. Martina i události 17. listopadu průběžně a různě na přeskáčku celý podzim. 

Skryté příběhy - Trabanti na útěku (Praha - Malá strana, Hradčany)

Blíží se 30. výročí Sametové revoluce. Jako vždycky, i tady si pomáhám vyprávěním příběhů. A tak jsme se vypravili s dětmi na misi Trabanti na útěku, která mapuje události předcházející těm listopadovým.

Tentokrát nám autoři Skrytých příběhů nepřipravili žádný "úvod do děje, jako to je u mnoha jiných tras, a tak jsem vyprávěla já. Výborným odrazovým můstkem mi byla knížka Zeď od Petra Síse, kterou jsme s dětmi četli v posledních dnech. Našla jsem taky několik videí, na některé z nich se určitě s dětmi koukneme.

Lobkovický palác - dějiště příběhu. A "trabant a útěku" jako vzpomínka.

52 týdnů modliteb s dětmi - Děkujte Bohu za to, že poslal Ježíše

Aplikace Skryté příběhy

Někdy na jaře jsem dostala tip na aplikaci Skryté příběhy. Teď jsem se rozhodla ji blíže prozkoumat a protože nás s dětmi hodně chytla, předávám tip dál :)

Trasa cesty je v mapě označená žlutou linkou, vaši polohu značí panáček a jednotlivé zastávky jsou označené kolečkem. Splněný úkol je zaškrtnutý. Tohle je naše úspěšně dokončená mise Císařova díra o výstavbě Rudolfovy štoly.

Milada Horáková - Jak vysvětlit dítěti, co to je justiční vražda?

V posledních dnech jsme se doma často vraceli k událostem 50. let. Četla jsem si dopisy Milady Horákové na rozloučenou, četla jsem různé komentáře v novinách, třídila si vlastní myšlenky (psala jsem o tom TADY). Mluvili jsme s mužem, povídala jsem si se Synkem. V kontextu současného politického dětí je mi nedobře a Synek se ptal, co se děje, co to čtu, proč jsem dojatá a za chvíli zas rozčílená. Obecně věřím, že kdo se ptá, je zralý na upřímnou odpověď. Ale tentokrát mi asi poprvé došla slova. Jak vysvětlit šestiletému dítěti, co to je justiční vražda? Jak mu předat, co byl zač komunistický režim a proč mi přijde zvrhlé, že právě v den výročí popravy doktorky Horákové a dalších obviněných, v Den památky obětí komunistického režimu, je u nás jmenovaná vláda v čele s agentem STB, opírající se o podporu komunistů (v čele s dalším agentem STB)? Už to, že taková vláda vůbec vzniká a většině veřejnosti to nevadí, mě naplňuje nevolí. Ale to datum, to mě vytočilo doběla. Obvykle nemívám problém zjednodušit své myšlenky do několika vět a předat je dětem. Tentokrát jsem ale narazila. Možná je na tohle Synek přeci jen ještě malý...

zdroj: víra.cz

Zaujalo mě... Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

Na iVysílání ČT jsem narazila úplně náhodou na dokument o Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic s názvem Cesta intelektuála k popravišti. Hezky mi to navázalo na náš výlet na Pecku a zase jsem se dozvěděla něco nového o téhle zajímavé a mimořádně inspirativní osobnosti našich dějin a jeho době (konec 16. a začátek 17. století). Pořad najdete TADY. Je asi tak na hodinku a je určený dospělým.
Kryštof Harant mě zaujal nejen tím, jak vzdělaný a všestranný byl, ale i tím, jak statečný dokázal být a jakou prokázal osobní integritu. V době, kdy se mnoho evangelíků rozhodlo z politických důvodů pro katolictví, on se rozhodl na základě studia pro pravý opak. Dávalo mu to smysl.

Zdoroj: https://cs.wikipedia.org

Prahou s dětmi... Vyšehrad

Po dlouhé (a pro mě nepříjemné) zimě se duben vytáhl v nádherných barvách a tak výletujeme a výletujeme. Složka s fotkami čeká na protřídění, kronika čeká na dopsání a dolepení nálepek (všude kupujeme turistické vizitky a lepíme je do kroniky k zápiskům a obrázkům z výletů)... A mně se nechce dělat nic z toho, chce se mi ven a večer už jen tak lenošit.

V pondělí jsme si udělali s dětmi volný den a vyrazili jsme na Vyšehrad. Bydlíme na samém kraji Prahy a do centra se moc nedostáváme. Co jsem na mateřské, představují pro mě přeplněné vozy mhd a ulice plné lidí a aut ještě větší stres než dřív. Ale zároveň chci děti pomalu začít s Prahou seznamovat. Vyrostla jsem tady, mám k městu vztah a je tu tolik nádherného a důležitého k vidění. Tentokrát tedy vyhrál Vyšehrad. Proč? Protože je tam nádherně. Zabaví se tam děti každého věku. Zmrzlina a jiné občerstvení za normální ceny. Nikde žádné davy turistů. Výhledy. Jedno z nejkrásnějších pražských hřišť. Piknik v parku na trávě. Výhledy. Staré pověsti české. Vyšehradské legendy. Podolská porodnice. A... ty výhledy! Prostě jestli chcete někde v Praze strávit krásný den s dětmi, něco se dozvědět a mít se fajn, zapomeňte na památky v centru a vyražte na Vyšehrad. Nebudete litovat :)