Zajímavá otázka, nad kterou jsme se musela zamyslet.
A tady je pár věcí, které mě napadly.
- Gratuluju Ti.
- Uvolni se, dýchej a buď v klidu.
- To dáš, uvidíš. Vypadá to trochu děsivě, ale bude to úplně v klidu. O děti mít strach nemusíš, ty budou v pohodě vždycky.
- Veř si a hlavně věř dětem.
- Máš pochybnosti? Vždycky je budeš mít. Co je bez chvění, není pevné...
- Obsah je důležitější než forma. Nejen při trénování psaní.
- Nečekej, že ti někdo něco zařídí. Domškoláci nejsou žádná organizovaná skupina a nemají žádné zaměstnance. Jestli něco chceš, zkus to zařídit.
- Zadarmo jsi dostala, zadarmo dávej. Informace, povzbuzení, pomůcky...
- Každý nemusí hrát na hudební nástroj.
- Pečlivě si vyber kmenovou školu, ať nenarazíš hned u prvního přezkoušení. Bude to ještě lepší, než si představuješ
- A někdy to bude mnohem horší, než si představuješ. Někdy budeš mít všeho plné zuby, ale to je normální.
- Takže zkus překonat ostych a najdi si domškolácké přátele. Děti je potřebují, ale ty je budeš potřebovat ještě víc.
- Zapoj děti víc do chodu domácnosti. Všechno sama neutáhneš a když ano, nebudeš mít na děti už čas a energii. A to nechceš.
- Pořádně spi!!!
- Najdi si čas na modlitbu a čtení Bible, na osobní ztišení. Dej tomu maximální prioritu. Abys mohla dávat, musíš taky někde čerpat.
- Nesrovnávej děti s ostatními dětmi (školními i domškoláky), ale hlavně se nesrovnávej ty sama s ostatními domškoláckými rodiči. Každý má svoji cestu.
- Teď to možná vypadá jako sci-fi, ale rodina bude tvojí velkou oporou. Srovnají se s tím, že to máš jinak, a uvidí všechny výhody. Nakonec budou Tvými obhájci
- A všechny ty zahraniční dovolené, na které nebudete mít, ti budou celkem úplně jedno