Velikonoce s dětmi

O tom, jak bychom rádi pojali v naší rodině slavení Velikonoc, jsme se s mým ze všech nejlepším začali bavit už dávno. A je třeba říct, že je to pro nás celkem komplikované. Velikonoce jsou takové těžko uchopitelné. Vánoce, to je jiná. Příběh o tom, že Bůh se stal člověkem a narodil se jako miminko, se dá dětem poměrně snadno vyprávět. Je k dispozici hodně knížek (spíš je problém se v záplavě vánočních knížek zorientovat a vybrat si takové, které jsou s biblickým příběhem dobře dohromady). Velikonoční zvěst o ukřižování a vzkříšení Krista, to je ale jiné kafe.

Neskákej mi do řeči

Nedávno jsem se setkala s myšlenkou, která mě na chvilku docela vykolejila. Byla docela prostá. Jedna maminka neustále bojovala s tím, že jí děti skáčou do řeči. A ona je musí pořád napomínat, že teď ne, teď si povídá s kamarádkou, něco dělá, něco někomu vysvětluje, zrovna telefonuje... Až ji napadlo, jestli to nebude třeba tím, že ona jim dělá to samé. Kde se měly naučit, jak do řeči neskákat, jak nepřerušovat? Byl to pro mě jeden z těch AHA momentů, kdy se vám najednou rozsvítí a do skládačky přibude další dílek.

zdroj: http://www.kakalik.cz/

Bude to domácí škola

Pomalu se blíží termín zápisu do 1. třídy a my už máme definitivně jasno. Synek půjde do domácí školy. Tedy, jasno máme už poměrně dlouho, ale teď už je to definitivní :D Čas od času se mě někdo ptá, jak jsme na tu myšlenku přišli, jak to budeme prakticky dělat a jestli nemám strach. Pro naprostou většinu lidí je myšlenka, že dítě "nebude chodit do školy", úplně nepředstavitelná. Tak se pokusím shrnout své úvahy, které mě k k rozhodnutí pro domácí školu vedly.

zdroj: http://heartofwisdom.com/

Přichází jaro

Konečně. Snad. Kéž by...
Ráno jsem vezla starší děti do školky a za Prahou bylo nádherně bílo, v okolí školky skoro 10 cm sněhu. To je v našich končinách svátek. Děti celé dopoledne bobovaly a využily veškeré náhradní oblečení, které pro tyhle příležitosti ve školce mají. Odpoledne jsem si je vyzvedávala a kolem bylo zeleno. Rybník, kde jsme ještě o víkendu bruslili, je najednou plný stop a louží. Zítra už tam bude zase hladina s vlnkami.

Malušek pobíhal po hrázi rybníka jen v mikině. Dojímá mě, když ho oblékám do věcí, které jsem před lety šila pro staršího synka. Roste mi před očima další chlap, úplně jiný než ten první a stejně úžasný. Žasnu, jak se v té maličké hlavičce rodí myšlenky a nápady. Ještě skoro nemluví (tedy slovy, jinak pusu nezavře), a stejně už je vidět, jak mu to šrotuje, jak chápe, potřebuje, ví. Už vymýšlí kulišárny a lumpačí s bráchou a ségrou. Miluje hudbu, s radostí pomáhá, vzteká se, když nemůže něco dělat po svém nebo mu to nejde. Od prvního dne to tam všechno je. Všechno, co už teď vidíme, a všechno, čím teprve bude. Nikdy mě nepřestane fascinovat zázrak stvoření. S jakou pečlivostí Bůh utkal každého z nás, jak to do sebe zapadá. I proto miluju jaro. Všechno ožívá a z ničeho je rázem všechno.

Baví nás - Pískování

V únoru dcerka chytla nějakou infekci, vyfasovala antibiotika na 14 dní a zůstala se mnou a maluchem doma. Pro ni úplně nová zkušenost. Nebývá nemocná. Po dvou dnech se jí ulevilo, horečky opadly a nastala obligátní nuda, kterou znají všichni rodiče malých dětí. Kdy ji přestaly bavit knížky, hračky a hry, vylovila jsem ze skříně sadu na pískování, kterou jsem před nějakou dobou pořídila jako dárek na "až někdy" v Agátině světě. Djeco mám ráda a máme od téhle značky doma víc hraček a her. Tak jsem doufala, že ani tady nešlápnu vedle.

Prahou s dětmi... Bruslení v Hostivici

Poslední týden mrzne tak krásně, že se po několika letech zase bruslí i v Praze. Míst, kde se dá v Praze bruslit, je spousta. Letos bylo zřízeno hodně venkovních kluzišť v centru (kousek od Anděla, na Kulaťáku, na Pankráci před Arkádami, na Letné, pod žižkovskou věží...), vstup byl buď zcela zdarma nebo za nízký poplatek a v místě bylo obvykle možné si i zapůjčit brusle. my jsme párkrát vyrazili a synek začal trochu bruslit. teď jsou ale zamrzlé i přírodní nádrže a slepá ramena Vltavy a bruslí se skoro všude.