Už hodně dlouho jsem na blog nepřidala žádné knižní tipy. Ne snad proto, že bychom nečetli. Naše děti mají knížky rády (Synek si už sám tajně čte po večerech s baterkou a já dělám, že to nevím, protože tajné noční čtení je úplně nejvíc nejlepší :), pravidelně nosíme do knihovny a z knihovny několik kilo knížek (ještě že Malušek stále spí po obědě a tak couráme všude s kočárkem...). Ale tyhle články zabírají hodně času a ten si nějak neumím dělat.
Žijeme zahradou a je to vidět i v naší knihovničce. Takže dneska přináším tipy na knížky pro úplně nejmenší. Následovat budou tipy pro předškoláky a mladší školáky a nakonec taky moje soukromé tipy pro dospělé.
Leporel, které se různým způsobem týkají zahrad a zahrádek je na trhu a v knihovnách hned několik. Záměrně jsem hledala jen ty zahrádkové a vynechala všechna farmářská. Těch je ještě mnohem víc, ale já už jsem jednak trochu unavená z věčného "jak dělá koník?" (třetí dítě je holt třetí dítě) a navíc na naší zahradě zatím nebudou ani slepice, natož pak všechna ostatní hospodářská zvířata. Chtěla jsem se věnovat spíš záhonkům, stromům, kytkám, zelenině...
Takže tady je můj soukromý výběr (vezmu to od knížek pro ty úplně nejmenší po ty trochu sofistikovanější). A předem varuju, bude to dlouhé :-)
Blog o rodičovství, o dětech, víře, domácí škole a jak to všechno jde (a někdy taky nejde) dohromady
Zobrazují se příspěvky se štítkemUčíme se venku. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemUčíme se venku. Zobrazit všechny příspěvky
sobota 4. července 2020
středa 30. října 2019
Skryté příběhy - Trabanti na útěku (Praha - Malá strana, Hradčany)
Blíží se 30. výročí Sametové revoluce. Jako vždycky, i tady si pomáhám vyprávěním příběhů. A tak jsme se vypravili s dětmi na misi Trabanti na útěku, která mapuje události předcházející těm listopadovým.
Tentokrát nám autoři Skrytých příběhů nepřipravili žádný "úvod do děje, jako to je u mnoha jiných tras, a tak jsem vyprávěla já. Výborným odrazovým můstkem mi byla knížka Zeď od Petra Síse, kterou jsme s dětmi četli v posledních dnech. Našla jsem taky několik videí, na některé z nich se určitě s dětmi koukneme.
Tentokrát nám autoři Skrytých příběhů nepřipravili žádný "úvod do děje, jako to je u mnoha jiných tras, a tak jsem vyprávěla já. Výborným odrazovým můstkem mi byla knížka Zeď od Petra Síse, kterou jsme s dětmi četli v posledních dnech. Našla jsem taky několik videí, na některé z nich se určitě s dětmi koukneme.
![]() |
| Lobkovický palác - dějiště příběhu. A "trabant a útěku" jako vzpomínka. |
úterý 16. července 2019
Skryté příběhy - Trilobiti v ohrožení (Praha 5 - Barrandov)
Mise, která nás provedla skutečnou pražskou divočinou a místy, kam by nás jinak nikdy nenapadlo vyrazit. Barrandovské terasy znám jen z pořadů typu Hledání ztraceného času :-) Zvládli jsme ji během jednoho odpoledne spolu s misí S Annou na smrt na Klamovce (víc o ní TADY).
úterý 21. května 2019
Skryté příběhy - Bomba na kolejích (Srbsko)
Státní svátek a výročí konce 2. světové války jsme oslavili tématicky. Vyrazili jsme s dětmi na misi, která je tematicky zasazená mezi partyzány. Nejprve rychlá zastávka na stavbě, acyhom omrkli, jak nám to pěkně roste, a pak hurá do Srbska.
Oficiální informace o trase:
Oficiální informace o trase:
Bomba na kolejích
Rok 1943 | Srbsko | délka 6 km | 7 zastavení | trvání 2.5h
Trasa vede od nádraží v Srbsku k jeskyni Koda a pak lesem a podél potoka zpátky, kolem skoro stoleté trampské osady Údolí děsu.
Partyzán s přezdívkou Jirouš se za války skrývá a chystá se vyhodit do povětří vlak s německými zbraněmi.
Příběh je inspirován českým odbojem za druhé světové války a sabotážemi partyzánů z Brd.
čtvrtek 25. dubna 2019
Velikonoční hra
Poslední týdny byly hektické a několikrát mi běželo hlavou, proč se tomu říká domácí škola, když nejsme skoro vůbec doma... Na blog nepřibylo nic moc nového, nebylo ani kdy stáhnout fotky do počítače :-)
Velikonoce jsme strávili s velkou částí mojí rodiny u rodičů na chalupě. Je to vždycky příjemná příležitost pobýt s blízkými, děti si užijou bratrance a sestřenice. Znamená to ale, že nejsme a Velikonoce ve sboru, což mě vždycky trochu mrzí. letos jsme chtěli poprvé vyrazit na velikonoční bohoslužbu do některého z okolních sborů. A s překvapením jsme zjistili, že nemáme moc kam. Nejbližší sbor CB je asi 60 km daleko v Jihlavě. O něco blíž v Jindřichově Hradci je sbor CBH, který má ale tak zoufale neaktuální web i facebook, že jsme do poslední chvíle ani nevěděli, jestli nějakou bohoslužbu vůbec mají a co čekat. V okolí je několik katolických farností a malých kazatelských stanic ČCE (tj. bez nedělního programu pro děti). Ty jsme ale vyloučili, s naším klubkem hadů bychom jim nejen patrně nabourali poklid, ale navíc bychom z toho sami moc neměli. A tak jsme opět nejeli nikam. A přemýšlíme, jak to dělají místní křesťané...
Na velikonoční neděli jsme připravili dětem bojovku po stopách pašijového příběhu. Cesta byla dlouhá cca 3 km a měla celkem 23 zastávek plus závěrečné hledání pokladu. Děti šly po zelených a červených fáborcích. Zelené označovaly cestu, červené místo, kde byla ukrytá část příběhu. Po částech jsme společně prošli celou křížovou cestu a události od vzkříšení Krista až po jeho nanebevzetí.
čtvrtek 4. dubna 2019
Lyžování na Velkém Javoru (a nejen to)
V hlavě už mám jaro už od února, ale zimní dovolená vyšla letos až na půlku března. Nám dospělým se moc nechtělo ladit se zase do zimního módu, ale děti se těšily na lyže úplně neskutečně. Nakonec jsme si to parádně užili všichni :-)
čtvrtek 18. října 2018
Prahou s dětmi... Obora Hvězda
Oboru ve Hvězdě máme rádi a každý rok se tam dostaneme několikrát. Krásný a klidný park, kde najdete nádherné dlouhé aleje a stromové tunely. Znáte to, taková ta úzká alej, kde se koruny stromů setkávají nad vámi a vy jste obklopení přírodou, klidem... Místo modra je najednou nad hlavou zeleno. Miluju to. Hvězda je víc než jen to. Skalky, kde si děti můžou hrát na domečky, bojovat o kótu nebo hledat tajemné poklady pod kameny a kořeny. Potok a bažina. Rybníčky. Cesty široké a rovné, i strmé, kamenité a kořenité, kde nadáváte, proč že jste nenechali kočárek tentokrát raději doma :) Několik hezkých hřišť. Spousta běžeckých tras. A samozřejmě letohrádek Hvězda.
úterý 21. srpna 2018
Téma pro první třídu DV - Poznáváme Prahu
Jak už jsem spala TADY, rozhodla jsem se pro první školní rok naší domácí školy (Synek bude prvňák a Mrňavka předškolní) naplánovat několik celoročních témat. Pomůže nám to trochu strukturovat aktivity, přirozeně budou vyvstávat témata a když zrovna nebudeme mít do čeho píchnout, celoroční téma mi pomůže najít další inspiraci. Aspoň doufám :)
V minulém roce jsme experimentálně ověřili, že všichni potřebujeme trochu řádu a organizace. Když si na den nic nenaplánujeme, snadno se stane, že se nám den rozplizne do domácích prací, koukání na pohádky a bloumání od ničeho k ničemu. Není to nic špatného, občas jsou takové dny třeba. Ale všem nám víc vyhovuje, když máme už od rána představu, co se bude dít. A vymýšlení programu zatím bývá na mně. Nepředstavuju si ta celoroční témata jako nějaký závazek, spíš jako zdroj inspirace, kam sáhnout, když zrovna děti nebudou mít samy nápad.
Bydlíme na okraji Prahy a v minulém roce jsme začali trochu víc vyrážet i do centra. Se třemi mrňaty jsem se dřív cestám mhd spíš vyhýbala, přelidněné centrum bylo za trest a o strach. A dětem bylo víceméně jedno, jestli si hrají na sídlišti mezi paneláky nebo s vyhlídkou na Pražský hrad. Jak děti rostou, začíná je město zajímat. Povídáme si o jeho historii, čteme pověsti, povídáme si o památkách. Cestování už není problém, máme to dobře zmáklé. Už se o ně nemusím bát, že se někde zaběhnou. A když se ztratí, aspoň už umí mluvit, aby si řekli o pomoc (telefonní číslo na mámu napsané na ruce to jistí :) První celoroční téma nám leží přímo u nosu a všichni se na něj těšíme.
V minulém roce jsme experimentálně ověřili, že všichni potřebujeme trochu řádu a organizace. Když si na den nic nenaplánujeme, snadno se stane, že se nám den rozplizne do domácích prací, koukání na pohádky a bloumání od ničeho k ničemu. Není to nic špatného, občas jsou takové dny třeba. Ale všem nám víc vyhovuje, když máme už od rána představu, co se bude dít. A vymýšlení programu zatím bývá na mně. Nepředstavuju si ta celoroční témata jako nějaký závazek, spíš jako zdroj inspirace, kam sáhnout, když zrovna děti nebudou mít samy nápad.
Bydlíme na okraji Prahy a v minulém roce jsme začali trochu víc vyrážet i do centra. Se třemi mrňaty jsem se dřív cestám mhd spíš vyhýbala, přelidněné centrum bylo za trest a o strach. A dětem bylo víceméně jedno, jestli si hrají na sídlišti mezi paneláky nebo s vyhlídkou na Pražský hrad. Jak děti rostou, začíná je město zajímat. Povídáme si o jeho historii, čteme pověsti, povídáme si o památkách. Cestování už není problém, máme to dobře zmáklé. Už se o ně nemusím bát, že se někde zaběhnou. A když se ztratí, aspoň už umí mluvit, aby si řekli o pomoc (telefonní číslo na mámu napsané na ruce to jistí :) První celoroční téma nám leží přímo u nosu a všichni se na něj těšíme.
To, co nás všechny baví úplně nejvíc, je výletování. Rádi bychom tedy především trávili v Praze čas. Chceme vyrazit na místa, která ještě neznáme, omrknout různé zajímavé budovy, navštívit další parky... a při tom všem si budeme povídat, číst, plnit různé úkoly... Ráda s sebou na výlety beru knížku, která se nějak vztahuje k místu, kam vyrážíme. Baví nás plácnout se někde v parku pod strom, odpočívat a piknikovat a já při tom dětem čtu. Všichni nasáváme atmosféru místa, zpracováváme zážitky z míst, která jsme prošli, a propojujeme si je s příběhem, který posloucháme. Tenhle způsob pedagogiky v terénu mě hodně baví :)
čtvrtek 9. srpna 2018
Aplikace Skryté příběhy
Někdy na jaře jsem dostala tip na aplikaci Skryté příběhy. Teď jsem se rozhodla ji blíže prozkoumat a protože nás s dětmi hodně chytla, předávám tip dál :)
čtvrtek 3. května 2018
Prahou s dětmi... Vyšehrad
Po dlouhé (a pro mě nepříjemné) zimě se duben vytáhl v nádherných barvách a tak výletujeme a výletujeme. Složka s fotkami čeká na protřídění, kronika čeká na dopsání a dolepení nálepek (všude kupujeme turistické vizitky a lepíme je do kroniky k zápiskům a obrázkům z výletů)... A mně se nechce dělat nic z toho, chce se mi ven a večer už jen tak lenošit.
V pondělí jsme si udělali s dětmi volný den a vyrazili jsme na Vyšehrad. Bydlíme na samém kraji Prahy a do centra se moc nedostáváme. Co jsem na mateřské, představují pro mě přeplněné vozy mhd a ulice plné lidí a aut ještě větší stres než dřív. Ale zároveň chci děti pomalu začít s Prahou seznamovat. Vyrostla jsem tady, mám k městu vztah a je tu tolik nádherného a důležitého k vidění. Tentokrát tedy vyhrál Vyšehrad. Proč? Protože je tam nádherně. Zabaví se tam děti každého věku. Zmrzlina a jiné občerstvení za normální ceny. Nikde žádné davy turistů. Výhledy. Jedno z nejkrásnějších pražských hřišť. Piknik v parku na trávě. Výhledy. Staré pověsti české. Vyšehradské legendy. Podolská porodnice. A... ty výhledy! Prostě jestli chcete někde v Praze strávit krásný den s dětmi, něco se dozvědět a mít se fajn, zapomeňte na památky v centru a vyražte na Vyšehrad. Nebudete litovat :)
V pondělí jsme si udělali s dětmi volný den a vyrazili jsme na Vyšehrad. Bydlíme na samém kraji Prahy a do centra se moc nedostáváme. Co jsem na mateřské, představují pro mě přeplněné vozy mhd a ulice plné lidí a aut ještě větší stres než dřív. Ale zároveň chci děti pomalu začít s Prahou seznamovat. Vyrostla jsem tady, mám k městu vztah a je tu tolik nádherného a důležitého k vidění. Tentokrát tedy vyhrál Vyšehrad. Proč? Protože je tam nádherně. Zabaví se tam děti každého věku. Zmrzlina a jiné občerstvení za normální ceny. Nikde žádné davy turistů. Výhledy. Jedno z nejkrásnějších pražských hřišť. Piknik v parku na trávě. Výhledy. Staré pověsti české. Vyšehradské legendy. Podolská porodnice. A... ty výhledy! Prostě jestli chcete někde v Praze strávit krásný den s dětmi, něco se dozvědět a mít se fajn, zapomeňte na památky v centru a vyražte na Vyšehrad. Nebudete litovat :)
sobota 3. března 2018
Prahou s dětmi... Bruslení v Hostivici
Poslední týden mrzne tak krásně, že se po několika letech zase bruslí i v Praze. Míst, kde se dá v Praze bruslit, je spousta. Letos bylo zřízeno hodně venkovních kluzišť v centru (kousek od Anděla, na Kulaťáku, na Pankráci před Arkádami, na Letné, pod žižkovskou věží...), vstup byl buď zcela zdarma nebo za nízký poplatek a v místě bylo obvykle možné si i zapůjčit brusle. my jsme párkrát vyrazili a synek začal trochu bruslit. teď jsou ale zamrzlé i přírodní nádrže a slepá ramena Vltavy a bruslí se skoro všude.
neděle 25. února 2018
Prahou s dětmi... Prokopským údolím přes hradiště až na Děvín
Před několika dny mě kamarádka upozornila na web Velká dobrodružství, kde je k dispozici mnoho různých výletů pro rodiny s dětmi. A aby se dětem lépe šlapalo, jsou výlety opatřené otázkami a úkoly a hlavně doplňovačkou s tajenkou :) Většina výletů je zpoplatněná, ale několik je k dispozici zdarma. Na víkend bylo hlášené slunečné počasí, já jsem s dcerkou už týden zavřená doma kvůli nemoci, tak jsme usoudili, že nám procházka udělá dobře a na jeden z výletů zdarma jsme vyrazili.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)



