zdroj: víra.cz |
Nechtěla jsem to ale nechat plavat a odbýt ho frází o tom, že až vyroste. Koukli jsme se tedy spolu na dva díly Dějin udatného českého národa, které má rád (TADY a TADY) a odpověděla jsem mu na pár otázek. Nejsem zastánce dlouhých přednášek, tak to tím i skončilo. Ale zaměřila jsem se na to, abych sama celou tu dobu a dění líp pochopila. Ze školy jsem si neodnesla nic a to málo, co vím, není úplně konzistentní. Abych, až se příště zeptá, byla připravená odpovědět trochu fundovaněji.
Občas narazím na otázku, jak mluvit s dětmi o dějinách. Vzdálenější minulost je pro ně příliš abstraktní a neuchopitelná, pojem časové osy vůbec nemají vytvořený (to přichází až někdy kolem 10 let). Minulost vnímají v relacích "když byla maminka malá ... když byla babička malá .... dávno, dávno před tím, než byla babička malá... když žili rytíři, pralidi a dinosauři". Občas jim to splývá a ptají se, jestli mluvil někdy Karel IV. v televizi nebo jestli babička pamatuje Šemíka. Jak s nimi mluvit o dějinách? A má to vůbec smysl?
Myslím, že má. Je to něco, z čeho vycházíme, čím žijeme, co ovlivňuje naši kulturu a náš dnešek. Zejména moderní historie. Dějiny 20. století pořád živě ovlivňují současné mezinárodní vztahy, naše vlastní národní historie rezonuje v současném dění.
Se Synkem to beru přes příběhy. Příběhy jednotlivých historických osobností, příběhy míst a budov, pověsti a legendy (u kterých mu zdůrazňuju, že to je jen pověst). Právě vyprávění příběhů si myslím, že je cesta, jak dějiny předávat dětem. Jak porostou, začnou si je dávat do souvislostí a doplní je i fakty. Postupně si v hlavě vytvoří koncept časové osy,na kterou ta fakta a příběhy "navěsí". Když to jde, snažím se místa,která navštěvujeme, propojit s příběhy. dětem to celé dává mnohem větší smysl a rády pozorují budovy, navštěvují památky a povídají si. V souvislosti s příběhem najednou dítěti památka ožívá. Prochází hradem a přemýšlí, kde šlechtic jedl, kde se myl... Když míjíme na ulici pomník, propojíme ho s příběhem toho člověka. A i když si jména zatím nepamatují vždy, příběhy v hlavě zůstávají.
Dění počátku 50. let je pro šestileté dítě velmi těžko uchopitelné. Když ale vyprávím příběh Milady Horákové nebo třeba Heliodora Píky, odsouzených pilotů RAF nebo třeba hokejové reprezentace, je to pro ně uchopitelnější. Když koukáme z vyhlídky na lom Politických vězňů (lom Mexiko vedle Velké Ameriky - víc o něm třeba TADY), rázem utrpení politických vězňů dostává úplně hmatatelné obrysy. Škoda jen, že toho tak málo vím... :-/
Konkrétně k tématu politických procesů jsem našla následující filmy a dokumenty, které stojí za shlédnutí:
- Politické procesy 50. let z cyklu Historie.cs - TADY
- Oceňovaný desetidílný dokument Proces H - TADY
- Ve jménu svobody a To vám přijde draho! z cyklu Neznámí hrdinové - TADY a TADY
- Hodinový speciál čt24 z roku 2015. Jsou v něm úryvky z dokumentů, dopisů M. Horákové, komentáře historiků a jiných analytiků, nebo i politiků včetně prezidenta Zemana. Umožňuje docela dobře se zorientovat v tématu. Myslím, že to je dobrý průřez, který by se dal shlédnout i se staršími dětmi, pokud by je to zajímalo. K vidění TADY
- Zabíjení soudruha (1951) z cyklu České století - TADY
Z knížek, které mám připravené pro děti do budoucna, můžu jmenovat třeba Cesty dětí do staletí (je zde 1 kapitola věnovaná období socialismu). Nedávno vyšel 3. dílů věnovaný období 1918 - 38. Tak jen doufám, že autoři připravují i pokračování, které bu de pokrývat další období. A druhá knížka, po které pošilhávám, je Po stopách stoleté dámy. ta mapuje celé období 1918 - 2018 a každému roku věnuje jednu kapitolu. To by mohl být dobrý odrazový můstek pro vyprávění. No a samozřejmě knižní vydání Dějin udatného českého národa, které si Synek děsně přeje :)
Budu moc ráda, když se se mnou podělíte o tipy na pořady a knížky pro děti, které nějak mapují české dějiny 20. století. Které máte u vás doma rádi?
Žádné komentáře:
Okomentovat