Zase šiju

Poslední dny jsem strávila šitím roušek. A nejen jich :-)

Co vám dnes udělalo radost?

My jsme měli báječnou domácí bohoslužbu ještě s jednou rodinou a jsem vděčná, že je u nás domácí bohoslužba improvizované řešení krizového stavu a ne dlouhodobá nutnost. Jsou země, kde se křesťané mohou scházet jedině doma. A v mnohých jim za to hrozí různé postihy, nebo dokonce smrt. Jsem ráda, že žiju v míru, blahobytu, právním státě (i když mě spousta věcí zneklidňuje) a reálně nám nic strašného nehrozí.

Bylo krásně, šli jsme si s dětmi zaběhat... krásně mi kvetou narcisy... a mohla jsem věnovat kus svých látek na šití roušek pro místní důchoďák.

Dneska jsem plná radosti a vděčnosti 🙂

Co čteme... Rytíři - Komiksový gamebook

Pokud máte doma dítě, které umí číst, ale nebaví ho to nebo je čtení delších textů pro něj náročné, určitě máte zkušenosti s komiksy. Já jsem na podzim narazila na komiksový gamebook Rytíři a hned bylo jasné, že je to přesně to pravé pro našeho Synka druháka. Kombinace komiksu a dobrodružné hry je úplně perfektní.

Co čteme... Čekání na Velikonoce

Dnes je Popeleční středa, začíná postní období. Minulý rok jsem psala sem na blog několik tipů, jak tohle období pojmout s dětmi (najdete je TADY). Letos jsem úplně náhodou narazila v knihovně na knížku Čekání na Velikonoce, která děti provede celým postním a velikonočním obdobím, a moc se mi líbí. A protože dobré nápady a tipy se mají šířit, tady je :-)

Nová facebooková skupina Křesťanské rodičovství

Dlouho jsme nosila v hlavě a v srdci vytvoření FB skupinky věnované křesťanskému rodičovství. Křesťanských skupin je na FB víc, skupin o výchově také. Ale skupinka pro rodiče křesťany, kde by bylo možné navzájem se povzbudit, inspirovat, poradit si, sdílet různé nápady a podobně mi chyběla. teď jsem se konečně rozhoupala a založila ji. Tak vás zvu :-) najdete ji TADY

Nové deskoherní přírůstky

Už jsme určitě párkrát zmínila, že jsem fanda deskových her. Kdysi v mládí jsme s mužem hrávali rádi a hodně nás bavily deskoherní večery s kamarády. Nejedny týdenní hory s bandou jsme strávili hraním. Bylo to v dobách, kdy Osadníci z Catanu a Carcassonne byly naprostým zjevením a otočily naše představy o deskovkách vzhůru nohama. Pak ale skončila vysoká škola, začala práce po nocích. pak děti a úplně jiná práce po nocích :-D Deskoherní večery s kamarády zněly jako sci-fi...

Taky jsem nejspíš párkrát zmínila, že nejsem úplně milovník miminek. Miluju své děti, ale musím upřímně přiznat, že s maličkými dětmi mě to nebaví. Teď, když jsou děti starší, si mateřství konečně opravu užívám a upřímně mě to s dětmi baví. Můžeme si povídat o všem možném, cestovat, výletovat, číst knížky... a hrát deskovky :-) Synkovi to pálí a v mnoha logických hrách mě bez problémů dokáže porazit. Na rozdíl ode mě se dobře soustředí a promýšlí, nehraje impulsivně jako já. Mrňavka nemá ráda soutěživé hry, ale miluje kooperačky. A dokáže se v nich dobře prosadit a být naprosto platným členem týmu.

No a protože (slovy jednoho kamaráda) "úchylku je třeba rozpoznat a rozvinout", přibyla nám v poslední době domů spousta krabic a krabiček a naše hraní je zase o moc pestřejší. Tady jsou naše deskoherní přírůstky minulého podzimu a zimy, opět v lehce namodralém provedení. Časem třeba přinesu trochu podrobnější recenze. Jak čas dovolí. Chtěla bych :-)

52 týdnů modliteb s dětmi - Modlete se, aby vám Pán Bůh dal čisté srdce