úterý 22. října 2019

52 týdnů modliteb s dětmi - Modlete se za útěchu v době trápení


Minulý týden tady nové téma nebylo. Teď tu konečně zase je a jsem moc ráda, že se mi daří pokračovat. Doma pokračuje takové zvláštní přechodné období, kdy jsme doma všude a nikde. Patrně z nás odborníci na plánování asi nebudou :-) Uvědomuju si ale víc než jindy, že domov nedělá pohodlí, vybavení ani oblíbené věci, abychom se cítili doma, nepotřebujeme být obklopeni oblíbenými dekoracemi a mít to, na co jsme zvyklí. Klíčové je být s těmi, které milujete. Samozřejmě je to klišé jak prase. Řekne vám to úplně každý. Když ale už několikátý týden bydlíte v téměř prázdném bytě, děti nemají hračky, máte několik základních kusů nádobí a k dispozici bedničku s oblečením na týden, které perete a nosíte stále dokola, je snazší vidět tu podstatu.

Ale teď k modlitebnímu tématu - Modlete se za útěchu v době trápení

Děti zažívají mnohá trápení, některá jsou opravdu závažná ( o tom svědčí i fakt, že druhou nejčastější příčinou smrti dětí nad 10 let je po úrazech sebevražda). My dospělí máme tendenci idealizovat si dětský svět. Mluvíme o bezstarostném dětství, ale ve skutečnosti nic takového neexistuje. Dětské starosti jsou stejně zásadní, jako ty naše. My už víme, že jsme jimi dokázali projít a některé nás i posílily, ale děti to prožívají právě teď. Právě teď se trápí a naše bagatelizování jim nepomůže.

Můžeme jim nabídnout soucit, uznání jejich emocí a útěchu. (A ne, opravdu je to nerozmazlí. Potvrzují to veškeré studie na tohle téma.)

V reakci na dětské trápení nám jako vzor může posloužit náš Nebeský Otec. On také naše trápení nezlehčuje, neříká nám "nefňukej a seber se", neodvádí naši pozornost stranou "hele, ptáček!" ani nám nevysvětluje, že to cítíme úplně špatně. Ne. Nabízí nám otevřenou náruč a útěchu. Nechá nás vyplakat a osuší slzy. A zaslibuje, že nás čeká budoucnost na místě, kde už nebude bolest ani smrt, trápení ani slzy. Boží soucit s námi nám může pomoci být sami soucitnějšími rodiči.

Pokud se naše děti trápí, můžeme jim nabídnout, že se za ně budeme modlit. A modlit se hned, nahlas, třeba s rukou na rameni dítěte nebo v obětí, jak je komu příjemné. Můžeme dítě povzbudit, aby i ono samo Bohu řeklo, jak se cítí, co ho trápí. Pokud má dítě na srdci něco, s čím se bojí svěřit, možná mu pomůže vědomí, že v Ježíši může mít věrného důvěrníka, který to nevykecá.

Pokud jsou děti už strší, stojí za to povzbudit je, aby si četly samy z Bible nebo jim přečíst některé své oblíbené verše, ze kterých čerpáte útěchu vy sami. Nemáte žádné takové? Zkuste hodit do googlu něco jako "verše z bible, když se trápím/ je mi smutno atd. a určitě na vás něco vykoukne. Nebo se zeptejte přátel, známých ze sboru... Já mám oblíbený žalm 121

Můžeme nabídnout modlitbu i dětem z okolí, které jsou nemocné, trápí se špatnými vztahy mezi rodiči nebo čímkoli jiným. Já sama jsem v tomhle směru opatrná. Mám trochu obavu z reakce jejich rodičů. Každopádně platí, že je slušnost zeptat se, než se za někoho budu modlit v jeho přítomnosti. Doma v soukromí se ale můžu modlit za kohokoli :)

Poslední, co mě napadá, je povídat si s dětmi otevřeně o tom, že některým příčinám trápení je dobré předcházet nebo se jim vyhnout. Změnit tu situaci. Nenuťme děti kamarádit s někým, kdo jim ubližuje. Pomožme jim řešit zlou situaci ve škole. Nenechme je plácat se v problémech samotné. Někdy je nejmoudřejší z té situace odejít - přestat se na čas stýkat, vzít dítě ze školy nebo dát do jiné..

Žádné komentáře:

Okomentovat